Co určitě stojí za přečtení...

Novák, T.: Depresivní porucha po cévní mozkové příhodě

Neurologie pro praxi č.5/2019

I když se incidence a mortalita na cévní mozkovou příhodu (CMP) výrazně snížila, vyskytuje se u třetiny pacientů po CMP klinicky významná deprese (poststroke depression, PSD). Riziko vzniku PSD je u pacientů po CMP trojnásobné. Pro diagnostiku existuje specifický dotazník s devíti otázkami na problémy vyskytující se u pacienta v posledních dvou týdnech. Důležité je po diagnóze zahájit včas léčebnou intervenci. Děje se buď psychosociální léčbou, nebo psychofarmaky.

V akutní léčbě deprese se uplatňují tricyklická antidepresiva (nortriptylin, doxepin), SSRI (citalopram, fluoxetin, paroxetin a sertralin), dále reboxetin a trazodon. U SSRI byl zaznamenán ve studiích jen malý rozdíl v účinnosti oproti placebu. Antidepresiva se dále využívají v prevenci PSD u dosud nedepresivních pacientů. Ve studiích byla použita tato léčiva: fluoxetin 10–40 mg denně, escitalopram 5–10 mg denně, sertralin 50 mg denně, mianserin 60 mg denně, mirtazapin 30 mg denně, milnacipran 100 mg denně a nortiptylin 25–100 mg denně. Souhrn výsledků vykazuje významný pokles výskytu PSD v léčené skupině oproti placebu. U SSRI dále zmírňují i kognitivní a motorický deficit a zlepšují celkové fungování nemocných. Obvyklá délka podávání SSRI je 6–12 měsíců po CMP. Novou léčebnou možností u PSD skýtá multimodální antidepresivum vortioxetin, který na rozdíl od některých předešlých léčiv nezvyšuje výskyt krvácivých příhod.

Zvěřová, M.: Novinky v gerontopsychiatrii

Psychiatrie pro praxi č.3/2019

Psychiatrie ve vyšším věku se zabývá podobnými nemocemi jako ve věku středním, jen výrazně vyšší zastoupení mají organicky podmíněné poruchy. Příčinou bývají somatické obtíže ale i psychosociální okolnosti – ztráta partnera, sociální izolace, snížení sociálního a finančního statutu. Dosti často jsou problémy zapříčiněny i nevhodnou kombinací léčiv. Častým syndromem seniorů je delirium. Jeho účinná léčba je zatím nevyřešena, důraz je kladen na prevenci. Nejčastějšími psychickými poruchami seniorů jsou demence a mírné kognitivní poruchy. V roce 2050 se odhaduje počet nemocných s demencí ve světě na 252 milionů. Nejčastějším typem demence je Alzheimerova choroba (60–70 %). Výzkum probíhá již 30 let, ale etiopatogeneze choroby není dosud známa. Existuje několik hypotéz:

1. Infekce – nedávno bylo zjištěno, že mozek není sterilní, ale jsou v něm přítomny latentní bakterie, které se mohou aktivovat věkem, stresem, snížením imunity.
2. Zánět – aktivuje se amyloidogeneze, neví se, zda zánět je prvotní příčinou nebo až následkem jiných působků.
3. Stres – hledají se vztahy mezi stresem a počátkem demence.
4. Body mass index (BMI) – Velké britská studie potvrdila vyšší BMI jako protektivní faktor. Z dostupných dat vyplývá, že nižší BMI ve vyšším věku je u zdravých jedinců spojen s vyšším ukládáním Aβ.

Nejvíce léčiv ve výzkumu je zaměřeno na ovlivnění β-amyloidu, na monoklonální protilátky proti Aβ a inhibitory β-sekretáz, nové inhibitory cholinesteráz, monoaminoxidáz, antioxidanty atd.