23. kongres nemocničních lékárníků tentokrát v Olomouci

V pořadí již 23. kongres „nemleků“ se konal na novém místě. V pravidelném střídání sídelních míst českých farmaceutických fakult nahradila tradiční Brno Olomouc. A nebyla to jediná novinka. Jak trefně zaznělo při slavnostním zahájení: „Kongres má nové místo konání, Česká lékárnická komora nového prezidenta a farmaceutičtí asistenti novou komoru“.

Kongres hostil 620 účastníků, kteří si mohli ve třech dnech vyslechnout přes padesát přednášek ve dvanácti tematických blocích. Problematika plicních onemocnění byla hlavním tématem kongresu a jeho mottem: „Pomáháme pacientům pochopit!“

Šitý na míru pomoci pacientům byl už úvodní páteční program workshopu na stále častěji diskutované téma adherence pacientů k léčbě. O úvod do problematiky se postaral Michal Hojný, podle kterého je adherence k léčbě jedním z možných směrů odborné realizace lékárníka. Ve druhé části se Marek Lžičař věnoval adherenci při terapii chronických onemocnění a také praktickým ukázkám použití aplikačních pomůcek při terapii plicních chorob. Pomáhat pacientům pochopit mimo jiné znamená vědět, znát a mít v lékárně k dispozici placebo nebo nácvikové sady k edukaci pacientů.

Paralelně s workshopem k adherenci se pod vedením Marcely Heislerové v pátečním odpoledni již počtvrté setkali „příznivci“ specializačního vzdělávání lékárníků. Mimo jiné byly na programu nejenom informace o nových vzdělávacích programech – Praktické lékárenství a Nemocniční lékárenství, ale také tzv. evropská specializace z nemocničního lékárenství. Je zřejmé, že se změny ve vzdělávání neodehrávají pouze na institucionální úrovni (IPVZ, Faf VFU Brno, EAHP), ale také v jednotlivých vyučovaných tématech, například v teoretické i praktické připravenosti na přípravky pro moderní terapie.

Hlavnímu tématu kongresu byla věnována velká část sobotního programu. Plicní onemocnění byla nahlížena z mnoha úhlů, ať už šlo o nové trendy terapie obtížně léčitelného astmatu, podávání inhibitorů protonové pumpy u pacientů s chronickou obstrukční plicní nemocí, nebo o přístup lékárníka k pacientům s cystickou fibrózou, případně možnosti antibiotické léčby u těchto pacientů. Program zahrnoval i problematiku relativně málo častého onemocnění – tuberkulózy, respektive přiblížení významu epidemiologických dat, nebo téměř společenské téma – jak pomoci kuřákům netrpět při odvykání kouření.

Vedle hlavního tématu dostaly na kongresu prostor také samostatné odborné bloky, kromě výše uvedených (specializační vzdělávání a adherence k léčbě) tradičně také implementace Statementů EAHP do prostředí českých nemocničních lékáren, novinky ze Sekce nemocničních lékárníků ČSF ČLS JEP a již po několikáté partnerské bloky přednášek v programu Synergy.

V programu bylo pamatováno na workshopy klinické a onkologické farmacie stejně jako na přednáškový blok volných sdělení spolupořádající Sekce farmaceutických asistentů, ve kterém plnou polovinu sdělení zabezpečili „domácí“ přednášející z Olomouce. Na tomto místě rozhodně stojí za připomenutí i „politická“ aktualita, jíž je založení komory farmaceutických asistentů a tím i jejich „vystoupení ze stínu“ zastřešující České asociace sester.

Technologický blok patří tradičně k nejnavštěvovanějším a ten letošní „Od konzervantů, přes konopí až k přípravě nebezpečných léčiv“ jeho garantka Olga Mučicová vyšperkovala módní přehlídkou ochranných pracovních pomůcek.

A závěr?

Kongres v Olomouci se organizátorům povedl a pozitivní dojem účastníků snad nezkazila ani četná (a předlouhá) vlaková zpoždění na zpáteční cestě. Olomouc se ukázala jako dobrá hostitelka a tradičním problémem pro účastníky zase zůstalo nikoliv rozhodování, jestli přijet, ale co si z nabitého programu vybrat. A rozhodně nemuselo jít jen o ta velká „plicní“ témata. Stejně hodnotný a informacemi nabitý byl i pelmel praktických sdělení, třeba o vyhodnocení pohotovostní služby nebo situace v nemocničním lékárenství u sousedů na Slovensku.

Příznivci nemocničního lékárenství se už dnes mohou těšit za rok. Jestli to bude do Hradce Králové anebo opět do Olomouce, rozhodují účastníci v pokongresové anketě. Předběžné výsledky těsně favorizují střídání obou měst. Ať už ale bude 24. kongres nemocničních lékárníků v Hradci nebo v Olomouci, je jisté, že se i v příštích letech budeme snažit „pomáhat pacientům pochopit“ zase v nějaké jiné oblasti, v roce 2020 to bude v léčbě bolesti. Téma adherence rozhodně není vyčerpáno, teprve jsme otevřeli a začali psát novou tlustou knihu.

A ještě jedna věc: místo v celkovém kongresovém dojmu určitě patří i „neformálnímu“ ujištění přítomného ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, že FMD sice v roce 2020 bude podle regulí EU, ale konečné rozhodnutí pro výdej i v případě hlášeného alertu je odborným kvalifikovaným vyhodnocením lékárníka a jako takové nebude sankcionováno, tím spíš, že vlastní zavinění je na opačné straně distribučního řetězce.

Ministr zdravotnictví se společně s prezidentem ČLnK Alešem Krebsem a předsedou ČFS Martinem Doležalem ještě před slavnostním zahájením kongresu účastnili zasedání výboru Sekce nemocničních lékárníků ČFS, kde byly vedle priorit Sekce diskutovány také legislativní návrhy upravující zacházení s léčivými přípravky v nemocnicích.

Stanislav Havlíček

Foto: Jiří Kotlář