Nové nebo méně známé léčivé rostliny

Gynostemma pentaphyllum (Thunb.) Makino – gynostemma pětilistá,(Cucurbitaceae – tykvovité)

Vytrvalá popínavá dvoudomá bylina, u níž na podzim odumírá celá nadzemní část. Přirozeně se vyskytuje v oblastech (300 až 3 200 m. n. m.) Číny, Korei, Thajska a Japonska, dnes je pěstována po celém světě jako významný adaptogen. Snáší údajně mrazy do -15^o C, ale jednodušší je domácí pěstování.

Synonyma: Gynostemma pentaphyllum var. dasycarpum.

Obecný název: Amachazuru (jap.), Jiaogulan (čín. USA), ­Xianxao (čín.).

Sbíraná část: folium, herba, radix.

Droga: Gynostemmae folium.

Obsahové látky: triterpenoidní gynosaponiny dammaranového typu, především gypenosidy, z nichž 8 je identických s ginsenosidy druhu Panax ginseng, např. gypenosid III = ginsenosid Rb1, gypenosid IV = ginsenosid Rb3, a gypenosid VIII = ginsenosid Rd a další příbuzné tri­terpenoidy. Polysacharidy glukanového typu i heteropolysacharidy, včetně látek slizové struk­tury, zakončených uronovými zbytky, steroly spinasterol, β-sitosterol a stigmasterol, flavonoidy ombuin, ombuosid a rutin, karotenoidy, aminokyseliny, vitamíny a minerály.

Účinky a použití: podle tradiční čínské medicíny je list charakterizován povahou vyrovnanou, teplou, chutí sladkou, slabě nahořklou, s tropizmem k meridiánu jater, sleziny a žaludku. Droga aktivuje srdce, slezinu a žaludek, čímž podporuje chuť k jídlu a zlepšuje spá­nek. Gynostemma začala být v TČM využívána poměrně nedávno, ale v lidových medicínách východní Asie je uváděna jako prostředek k léčbě hepatitidy, diabetu, nespavosti, bronchitidy a k normalizaci krevního tlaku. Pro zajímavost, po i.m. aplikaci gypenosidů potkanům, došlo k jejich distribuci především do nadledvinek, mozku, srdce, jater, sleziny a plic.

Odborné studie. Převažují testy in vitro, nejvíce jsou sledovány účinky saponinů. Adaptogenní účinky. Droga je dnes řazena mezi adaptogeny s širokými možnosti ovlivnění homeostázy lidského organizmu. Antidiabetické účinky. Kromě testů na zvířecích modelech, bylo snížení inzulínové rezistence a hladiny glukózy v séru diabetiků po podávání listu gynostemmy ­prokázáno i při studiích kontrolovaných placebem. Antioxidační účinky. Gypenosidy zvyšují aktivitu superoxiddismutázy, flavonoidy blokují volné radikály. Antiulcerózní účinky. U krys bylo zjištěno zlepšení regenerace žaludečních vředů vyvolaných bakterií Helicobacter pylori. Antiagregační účinky. Mechanizmus dosud není objasněn, předpokládá se úloha polysacharidů a ­glykosidů. Hepatoprotektivní účinky. Souvisejí s antioxidancii v droze. ­Kancerostatické účinky. In vitro vykazovaly extrakty gynostemmy a izolované gypenosidy inhibici množení buněčných linií karcino­mu plic (indukce apoptózy aktivací kaspázy-3 a -9), prostaty, tlustého střeva, děložního čípku a leukemie. Gypenosidy inhibují rovněž v závislosti na dávce proliferaci buněčných linií hepatomu Hep3B a HA22T a u hepatomu Huh-7 indukují apoptózu. Dále u myší inhibují sarkom S180. Kardioprotektivní účinky. Izolované gypenosidy snižují pohotovost koronárních cév ke spazmům a zlepšují cévní zásobení i po infarktech. Metabolizmus lipidů. Extrakty z listu snižují hladinu celkového cholesterolu a zvyšují hladinu HDL frakce. Izolované gypenosidy snižují hladinu triglyceridů, cholesterolu i peroxidovaných lipidů u potkanů. Neurologické účinky. U myší s experimentálním parkinsonismem došlo po podání extraktu z listu ke zlepšení kognitivních funkcí. U králíků blokovala směs gypenosidů mozkovou insuficienci. ­Toxicita. U potkanů byla po i.p. injekci gynosaponinů zjištěna LD₅₀ v hodnotě 1,85 g/kg. Využití v kosmetice. Extrakty jako součást mýdel a šamponů. Dostupnost drogy. Z komerčních důvodů je často gynostemma nabízena jako pětilistý nebo jižní ženšen, ačkoliv s druhem Panax ginseng není příbuzná. Extrakt je součástí některých sportovních nápojů.

Dávkování: Denní dávka usušeného listu 6–10 g, aplikace ve formě odvaru ve 200 ml vody.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: neužívat během těhotenství (zjištěna teratogenita gypenosidu-3 na zvířecích modelech) a laktace, nepodávat malým dětem a 3 týdny před chirurgickým zákrokem. Možnost vzniku žaludečních nevolností.

Interakce: antikoagulancia, imunosupresiva.

Hlavní zdroje: AISLP, botanika.Wendys, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989, Drugs.com, European Medicines Agency, Google Scholar, Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe, Jellin, J.M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002, Liber Herbarum Minor,  Medline, Plants for a future, PubChem Compound, Toxnet.

PharmDr. Miloš Potužák

Obrázek: Wikipedia, vzorce: autor