Lékárníci mění svět
Vyšlo v časopise:
Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 1, s. 10
Vynálezy, které změnily svět farmacie, jsou mezi námi všeobecně známy, třeba Sertürnerův morfin nebo Hoffmanův Aspirin. I když vlastně ne, ono se to sice málo ví, ale autorství přípravy čisté acetylsalicylové kyseliny esterifikací fenolické hydroxy skupiny bylo v roce 2000 připsáno Arthuru Eichengrünovi. Na Felixe Hoffmanna tak „zbyl“ ten méně prospěšný ze dvou významných objevů – heroin. I tady byl ovšem Hoffman až druhý, o 23 let dřív ho už totiž syntetizoval Angličan Charles Romley Alder Wright. Nejde zapomenout ani na další objevy – na vakcíny, na kurare, na adrenalin. A už vůbec nejde nezmínit penicilin a ostatní antibiotika a antivirotika. O tom všem už jsme v tomto časopise někdy psali a zase budeme.
Ale vynálezy z lékáren měnily a změnily svět i mimo léky a zdravotnictví. Notoricky známý je příklad světově nejprodávanějšího nealkoholického nápoje CocaColy a později jejích dalších „generických“ forem – Pepsi (Coly), RC Coly a dalších. S označením generika bych asi u současných výrobců a prodejců limonád narazil, ale tenkrát to tak bylo. Za všemi najdete nějakého lékárníka a lékárnu, která si léčivou sodu – ochucenou limonádu sycenou oxidem uhličitým patentovala pro vlastní prodej v ceně 5 centů za sklenici.
Když zůstaneme u potravin, změnili lékárníci svět dochucovadel, pečení dortů, vaření pudinků nebo i něčeho z dnešního pohledu tak obyčejného jako jednoduché přisolování polévek u oběda. A taky vynalezli sušené mléko a margarín. A kdybych měl přidat alespoň jeden český vynález určený ke konzumaci, nemůžu vynechat žaludeční likér z Karlových Varů.
Co jde dovnitř, musí i ven, a i na tomto konci byli lékárníci. První komerční toaletní papír (vlhčené ubrousky s aloe vera) se začal (ještě před vynálezem papíru bez třísek) prodávat v lékárně.
Mimo potravinářství ovlivnil celý svět obalové techniky a práci všech domácích kutilů na světě jiný lékárníkův vynález: lepicí páska.
Před patnácti lety jsem poprvé zaslechl myšlenku, že je třeba pozvednout vážnost povolání lékárníka. Ještě intenzivněji jsem to zaznamenal na přelomu let 2006/2007. A v té době jsem začal „sbírat“ lékárnické vynálezy. Nijak systematicky, vlastně jsem zůstal u limonády a pudinku. Všechny ostatní jsem pokaždé rychle zapomněl, ale vždy jsem si říkal, že by se to mohlo hodit a nějak použít.
Letos to klaplo. Společně s novou grafickou podobou obálek časopisu přinášíme cyklus lékárnických vynálezů. Je jich tolik, že možná vystačí i na víc než jeden ročník. Proto si tímhle úvodním článkem nechci vystřílet všechnu munici (mimochodem uspávací pušku taky vymyslel lékárník) a prozradit vám víc z toho, na co se můžete těšit. Ale jestli máte nějaký svůj úlovek lékárnického vynálezu, pošlete mi ho, rád si jej přidám na seznam.
Tenkrát v Hollywoodu
První vlaštovkou v cyklu je řasenka Maybelline. Letos jí je právě sto let a do seznamu lékárnických vynálezů se dostala trochu trikem. Už tenkrát byla v Hollywoodu řasenkou filmových hvězd. Propagovaly jí (a dodnes propagují) největší hvězdy filmového plátna a k Hollywoodu se víc hodil příběh o nešťastné lásce, podnikavém lékárníkovi a dobrém konci s přispěním řasenky. Pravda často ustupuje marketingu. Nic to ale nemění na tom, že za příběhem řasenky byli lékárníci. I když trochu jinak. Stejná lékárna, která se podílela na startu výroby řasenek Maybelline, položila na konci 19. století základy klinického zkoušení a výše zmíněný adrenalin patentovala už o 15 let dříve než Williams řasenku.
Tenkrát v Hollywoodu je taky nový film Quentina Tarrantina a s řasenkou Maybelline souvisí jenom hodně okrajově. Je to ovšem zároveň můj oslí můstek, abych připomněl i rubriku Lékárníci ve filmu, kterou bych rád znovu oprášil a možná přidal i lékárníky v literatuře. I k nim přivítám nápady na filmy, divadelní hry nebo knihy, napište mi.
Oprávněné sebevědomí
U většiny lékárnických vynálezů, které (z)měnily svět, zůstávají lékárníci bezejmenní nebo zapomenutí. My bychom na ně zapomínat neměli, naopak měli bychom jejich význam často připomínat. A pokud to půjde, také je v mnohém napodobit. Velcí mužové a vynálezci lékárníci (žen tenkrát ve vynalézání ani v lékárnách mnoho nebylo) mají totiž jednu věc společnou. Ve své době patřili ke špičkám společnosti. Ne proto, že byli lékárníky, ale proto, že byli jejími platnými členy. Nezůstávali zahleděni do své profese a neseděli schovaní za tárou lékáren. Žili bohatými společenskými kontakty a rozhlíželi se do mnoha oblastí. Svými znalostmi je obohacovali, vedle vědeckého také ve spolkovém nebo politickém životě.
A většina z nich při tom všem zůstala skromná a důvěryhodná. Vážnost a důvěryhodnost jakékoliv profese totiž nestojí na její uzavřenosti a vnitřní zahleděnosti do sebe samé. Obraz profese tvoří především její přesah do okolního světa. Za důvěryhodností jejích členů zase stojí oprávněnost jejich sebevědomí a míra pozitivní interakce s okolím.
Na stránkách časopisu budete minimálně celý tento rok zjišťovat, že máme být na co hrdí. Lékárnický příspěvek světu má tak široký rozptyl, že zasahuje snad do všech oblastí běžného i nevšedního života lidí.
Stanislav Havlíček
Štítky
Farmacie Farmakologie Farmaceutický asistentČlánek vyšel v časopise
Časopis českých lékárníků
2020 Číslo 1
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Lékárníci mění svět
- Okénko do magistraliter
- Červená fermentovaná rýže
- Osvědčení k výkonu lékárenské praxe zrušená a vydaná od 22. 11. do 31. 12. 2019