Ze života právníka v komoře – březen a duben 2019

Další dva měsíce už nikoliv nového, ale spíše rychle dospíva­jícího roku jsou pryč, a je třeba podat zprávu o tom, co během toho pučícího období dělal právník v komoře.

Hned zkraje pracoval na přípravě nového znění zákona o komorách. O tom už byla řeč posledně. Do konce dubna sice nebylo dílo hotovo, kolegové lékaři a stomatologové také odvádějí svou práci, ale v půli května by mělo dojít k představení záměru všech tří komor ministrovi zdravotnictví.

Ve sněmovně stále čeká ve frontě mnoha jiných předpisů novela zákona o léčivech o lékovém záznamu. Doprovází ji celá řada pozměňovacích návrhů. I právník některé z nich připravoval. Navrhují se různé věci. Např. aby lékař viděl v lékovém záznamu 5 let zpátky a lékárník jen 1 rok. Zřejmě snaha lékárníky šetřit, když mají tolik jiných starostí, jichž se lékařům nedostává. Trvá se na hlášení cen, ale prý jen hrazených léků. Komora je proti hlášení cen jako takovému. Svůj návrh úspěšně razí i zastánci úhrad konopných přípravků ze zdravotního pojištění. Skončí tak doba, kdy tyto přípravky nejsou cenově regulované.

Kolik to bude stát, se jen hádá. Návrh, aby lékový záznam fungoval opt-in, zřejmě neprojde. Že nevíte, co je opt-in? A co opt-out? Také nic? V tom případě si ta slova jen zapamatujte, vrátíme se k nim příště. Padl návrh na zrušení nerealizovatelného ustanovení, podle kterého mají výrobci dělit své dodávky mezi distributory podle výše jejich tržních podílů. Potud jde o návrh užitečný. Jinak je ale sepsán dosti podivně a zdá se, že nahrává jen velkým hráčům. Zřejmě neprojde. S úspěchem se zatím setkal návrh komory, aby náklady na odstraňování nepoužitelných léčiv od pacientů ­hradily osobám oprávněným k jejich likvidaci přímo krajské úřady ­namísto dnes mnohde zavedené praxe, při které faktury ­likvidátorů platí lékárny, a ty je pak předkládají k náhradě úřadům.

Jeden návrh si ale zaslouží vlastní odstavec. Poslanec Patrik Nacher v úzké spolupráci s bývalým poslancem Václavem Krásou sepsali prostou úpravu ustanovení o zásilkovém výdeji, jejíž přijetí by znamenalo uvolnění léčivých přípravků vázaných na lékařský předpis pro internetový prodej. Odkud vane vítr, není těžké uhádnout. Krycí legendou návrhu je starost o imobilní pacienty, kteří nemohou přijít do lékárny. Proti návrhu se zvedla silná vlna odporu od všech, kteří jakkoliv reprezentují lékárenství. Mělo-li by se najít hlavní téma dvou měsíců, o nichž je tento článek, vítězem by byl zásilkový výdej Rx léků. Dokonce se konala i ministerská konference se zajímavým obsazením a ještě zajímavějšími dozvuky. Vše lze nalézt na webu. Ministr byl k návrhu nejdříve neutrální, pak byl proti, a pak zase neutrální. Právník není od toho, aby celé toto dění hodnotil, ale nemůže se zbavit dojmu, že tu jde jen o obchod a že odpovědní lidé si dost dobře neuvědomují, že léky nemají nadarmo celý zákon o léčivech, aby se s nimi zacházelo správně. Vyvést je na internet je líbivé a pro několik málo gigantických e-shopů výhodné. Jistě. Jen u takto významné změny chybí minimálně diskuze o tom, jaké všechny důsledky přinese. Kdo tvrdí, že jen pozitivní, obelhává sebe i ostatní. V každém případě se ale díky tomuto návrhu rozhýbala debata o tom, jak zajistit lékárenskou péči pacientům, kteří se skutečně do lékárny dostat nemohou, i o tom, jak využít nové technologie ke zvýšení pohodlí pacientů se současným ­zachováním základního předpokladu lékárenské péče, jímž je dohled lékárníka nad výdejem léku pacientovi.

I díky pozměňovacím návrhům k zákonu o léčivech byla velmi živá jednání představenstva, které se stihlo sejít čtyřikrát. První zkušenosti s vydáváním osvědčení komory pro odborné zástupce a vedoucí lékárníky, kteří od února mohou své funkce vykonávat až poté, co je jim osvědčení vydáno, jsou spíše dobré. Sekretariát komory se s žádostmi vypořádává do posledního dne před jednáním, takže osvědčení jsou vydávána rychle. Pokud žadatel ještě nemůže doložit rozhodnutí krajského úřadu, které je povinnou přílohou žádosti, vydává se osvědčení podmíněně a žadatel je obdrží ihned poté, co rozhodnutí doloží. Agenda představenstva je ale mnohem širší. Co je jejím obsahem, lze zjisti na webu komory, kde jsou k dispozici zápisy z jednání. Včetně tabulky s hlasováním po jednotlivých členech představenstva.

V závěru března došlo na komoru vypořádání připomínek, které ve vnitřním připomínkovém řízení komora vznesla k novele zákona o léčivech o emergentním systému. Způsob, kterým byly připomínky vypořádány, vyvolává silné emoce. Kdo si proto chce dopřát svou dávku, může se podívat na web komory, kde je tabulka s vypořádanými připomínkami k dispozici. Protože novela v průběhu dubna prodělala ještě i vnější, tzv. mezi­resortní připomínkové řízení, připravila komora připomínky i do něj. Využila k tomu již zmíněné emočně nabité tabulky, ve které svou argumentaci dále rozvinula. Samotný emergentní systém se zatím jeví jako něco, co přinese více práce než užitku. Bohužel vyvolává i podezření, že se stane dalším nástrojem k rozdělení lékáren na vyvolené a méně vyvolené. Co ovšem budí velkou pozornost a s emergentním systémem to ani nesouvisí, je překvapivý, a nijak předem nediskutovaný návrh na zrušení možnosti ve výjimečných případech převést léky z lékárny do lékárny. S důrazem na slovo výjimečný. Tato užitečná možnost převést do jiné lékárny nevyužitelné zásoby (např. při zániku lékárny, nebo při špatně odhadnutém objednaném množství přípravků) nebo potřebný lék pro pacienta se má zrušit. Pravda, jak dí ministerstvo ve vypořádání, neruší se zcela. Zůstane ­zachována u lékáren zásobujících lůžková zařízení. Ustanovení prý bylo zneužíváno.

Právníka okamžitě napadají spousty věcí, které jsou zneužívány. Včetně dětí. Zrušíme je?

Tématem jara je tradičně také dohodovací řízení. Komora není jeho účastníkem, i když by ráda byla, a tak je právník jen vzdáleným divákem dění. O zajímavosti ale není nouze. Zejména, když pojišťovny vyhlásily, že všem segmentům zvýší, v průměru, úhrady o 4 %. Lékárnám ovšem jen na signálním výkonu. Na úhradách samotných léčivých přípravků nikoliv. Ono by to bylo i obtížné, protože úhrady léků nemají nic společného s úhradovou vyhláškou. Protože ale úhrada SiV tvoří jen cca 10 % úhrad lékárnám, znamenalo by zvýšení o 4 % jen na SiV vlastně zvýšení jen o 0,4 % na celkových úhradách. Takže by tu byl přinejmenším důvod k tomu, aby navýšení signálního výkonu bylo vyšší než 4 %. A pak je tu ještě ta nešťastná limitace ukotvená již několik let v referenčním roce 2014. V jednom z kol dohodovacího řízení padl návrh na přesun referenčního roku z 2014 na 2018. A hned následoval propočet, jak že by to zvýšení úhrady signálního výkonu v roce 2020 mohlo vypadat. Jen málokoho by napadlo, že zvýšení úhrady o 4 % znamená snížení nynější částky 14 Kč na 12 Kč. Právník ví, že je před čtenáři za blázna. Ale legraci si nedělá. Jen zkuste hádat, jestli autorem tohoto pozoruhodného výpočtu jsou zástupci lékáren, nebo zástupci pojišťoven. V dalším kole přišel ale jiný návrh. Že se ta nešťastná limitace zruší úplně a úhrada SiV zůstane na 14 Kč. Pokud právník ví, koordinátor segmentu Mgr. Hampel se zrušením limitace souhlasí, ale úhradu požaduje vyšší. Až tento článek vyjde, bude už možná jasno.

Minule právník zmiňoval, jak si v sídle komory, poeticky řečeno na Rozárce, není kde sednout. Situace se nezlepšila, někdy dosahuje téměř komických podob, ale přesto došlo ke zrušení záměru rekonstruovat. Boom stavebních prací vyhnal cenu díla do závratné výše. Navíc se objevily možná výhodnější možnosti jak prostorovou tíseň řešit, ale o tom ještě musí rozhodovat představenstvo a sjezd. I zasedání představenstva už začínají mít rozměr takřka nehygienický. To když při vzrůstající agendě přijedou téměř všichni jeho členové, v místnosti je přítomen právník jako zapisovatel, ředitelka sekretariátu, šéfredaktor tohoto časopisu, odborná konzultantka, P.R. poradkyně a průběžní hosté.

Mediální skupina připravila pilotní díl zamýšleného cyklu moderovaných rozhovorů prezidenta komory s významnými osobnostmi. Do prvního dílu Dialogů ČLnK přijal pozvání náměstek ministra zdravotnictví prof. Prymula. Pořad, rozdělený na tři díly a moderovaný právníkem, je možné zhlédnout na webu komory. V přípravě je natáčení rozhovoru s prof. Adámkovou, předsedkyní Zdravotního výboru Poslanecké sněmovny, a svou účast přislíbil i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Mezi všemi událostmi, maily, texty, telefonáty právník absolvoval i poslední tři jarní semináře o aktuální legislativě v Praze, Hradci Králové a Lovosicích. Vždy spojené se zahájením zvláštního volebního shromáždění. Díky úsilí Aleše Novosáda a všech, kteří se na okresech pustili do organizace voleb, kandidatur a následně i do výkonu nových funkcí, se zdá, že po mnoha letech opravdu obživnou všechna, nebo téměř všechna okresní sdružení lékárníků, a že budou mít své zastoupení na podzimním volebním sjezdu. Ukazuje se, že nový zájem o stavovský ­život znamená více práce a nové výzvy pro celou komoru. To bylo znát i na dubnové poradě předsedů OSL.

Tak zase příště.

Mgr. MUDr. Jaroslav MARŠÍK