Echinacea v imunomodulaci

Rostliny různých druhů rodu třapatka (Echinacea) z čeledi hvězdnicovitých ­(Asteraceae) patří mezi jedny z nejznámějších a nejprodávanějších léčivých rostlin na světě. Patřily k nejdůležitějším bylinám užívaným po staletí severoamerickými indiány. Léčebně se používají především třapatka úzkolistá (Echinacea angustifolia) – podle Ph. Eur. musí její kořen obsahovat minimálně 0,5 % echinakosidu, třapatka nachová (Echinacea purpurea) – dle Ph. Eur. má nať obsahovat minimálně 0,1 % kyseliny kaftarové a cichorové a kořen celkem 0,5 % kyseliny kaftarové a cichorové, třapatka bledá (Echinacea pallida) – podle Ph. Eur. má její kořen obsahovat minimálně 0,2 % echinakosidu.

Echinacea obsahuje v různých částech rozmanité farmakologicky zajímavé látky, a proto má široké spektrum účinků (imunostimulační, protizánětlivé, antivirové a antimikrobiální). Bylo prokázáno několik modulačních účinků na imunitní systém, a to na vrozenou i získanou imunitu. Studie se zvířecími modely prokázaly stimulační účinek u zdravých i imunosuprimovaných zvířat. Např. v několika studiích bylo u ma­kro­fágů prokázáno zvýšení fagocytózy, produkce cytokinů (TNF-α, IL-1,IFN-β), mobility leukocytů, aktivace NK buněk. Modulací JNK, p38 MAPK a NF-κB drah mohou polysacharidy E. purpurea podporovat fenotypové a funkční zrání dendritických buněk a modulací JNK dráhy podpořit aktivaci makrofágů klasickou M₁ polarizací. V jiné studii extrakt z echinacey významně aktivoval makrofágy odvozené z kostní dřeně zvýšením exprese molekul CD80, CD86, MHCII a zvýšením markerů klasicky aktivovaných makrofágů (M1), včetně CCR7 a produkce IL-1β, IL-6, IL-12p70, TNF-α a NO. Ve stejné studii byla pozorována i zvýšená fagocytóza a intracelulární baktericidní aktivita. Lipofilní frakce E. purpurea obsahuje více než 15 různých N-alkylamidů (např. N-isobutylamid kyseliny 2,4,8,10-dodekatetraenové, isobutylamid kyseliny 2,4-dodekadienové), které mohou aktivovat kanabinoidní receptory typu 2 a mít tak imunomodulační a protizánětlivé účinky. U alkylamidů z E. angustifolia byl prokázán inhibiční účinek na cyklooxygenázu a 5-­lipoxygenázu. V lidských mononukleárních buňkách z periferní krve byla alkylamidy indukována exprese protizánětlivého cytokinu IL-10, zatímco exprese prozánětlivého TNF-α byla inhibována.

Za hojivé účinky kořene E. angustifolia jsou zodpovědné deriváty kyseliny kávové včetně kyseliny cichorové, kaftarové, chlorogenové a cynarinu. Jako aktivátor makrofágů byl identifikován také polysacharid arabinogalaktan z E. purpurea, který má strukturu připomínající bakteriální lipopolysacharidy. Ovšem aktivovat B lymfocyty nedokázal stejně jako indukovat T buňky k produkci Il-2, IFN-β, IFN-γ, proliferaci T buněk zvýšil pouze mírně.

Polysacharidy s vysokou molekulovou hmotností z E. angustifolia měly při testu s krotonovým olejem u myší protizánětlivý účinek. Farmakodynamická studie s morčaty potvrdila významné bronchodilatační a protizánětlivé účinky E. purpurea, které se podobaly účinkům klasických syntetických drog. Morčatům byl ovalbuminem vyvolán alergický zánět dýchacích cest a posléze jim byl po dobu 14 dnů podáván echinaceový komplex. Jeho vlivem došlo k signifikantnímu snížení hladiny vydechovaného NO a koncentrace Th2 cytokinů (Il-4, IL-5, IL-13, TNF-α) v séru.

Podávání prášku z kořene E. purpurea potkaním samcům v dávce 100 mg/kg po dobu 15 dnů významně inhibovalo sekreci prolaktinu, který má v imunitních reakcích stimulační úlohu – jeho přítomnost výrazně zvyšuje schopnost imunitních buněk proliferovat a produkovat cytokiny, jako jsou TNF-α, IFN-γ, IL-12, IL-1β. Tento účinek může být přičítán dopaminergní aktivitě rostliny a/nebo strukturní podobnosti mezi kyselinou chlorogenovou a dopaminem.

V jiném experimentu léčba potkanů pomocí E. purpurea způsobila významný nárůst monocytů, neutrofilů, bílých krvinek, celkového proteinu a gama globulinu. Při farmakokinetické studii s 10 zdravými dobrovolníky vykazoval isobutylamid kyseliny 2,4-dodekadienové imunomodulační účinky downregulací exprese genů a snižoval plazmatické hladiny prozánětlivých cytokinů IL-6, TNF-α, IL-8 a zvyšoval hladiny IL-10.

V jiném testu byl 10 zdravým dobrovolníkům podáván sirup s extraktem E. angustifolia v množství odpovídajícím 4,7 mg echinakosidu a 8,0 mg polysacharidu s vysokou molekulovou hmotností. Došlo ke zvýšení plazmatických hladin IL-2, IL-8 a snížení IL-6, TNF-α.

V dvojitě zaslepené placebem kontrolované, zkřížené klinické studii se 40 zdravými dobrovolníky mělo dvoutýdenní podávání přípravku s E. purpurea pouze malé účinky na 2 z 12 sledovaných subpopulací B a T lymfocytů.

Produkty, dostupné na trhu pod názvem „Echinacea“, se díky použití variabilního rostlinného materiálu, extrakčních metod a přidávání dalších složek mezi sebou značně odlišují složením i účinností. V roce 2013 byla provedena velká systematická review studie, která se zaměřila na randomizované klinické studie porovnávající mono preparáty echinacey s placebem a jejich účinky na prevenci a léčbu běžného nachlazení. Kritériím pro zařazení odpovídalo 24 dvojitě zaslepených studií s celkem 4631 účastníky a 30 srovnání přípravků echinacey a placeba. Celkový důkaz pro prevenci a zkrácení léčby nachlazení byl slabý. Post hoc sdružení výsledků studií zabývajících se prevencí naznačilo snížení relativního rizika o 10 až 20 %. Pouze jediná studie zabývající se léčbou ukázala na významný účinek echinacey oproti placebu. Jiní autoři provedli v roce 2015 metaanalýzu randomizovaných klinických studií, jejichž účastníky byly děti a došli k závěru, že vzhledem k protichůdným důkazům obsaženým v zahrnutých studiích nebylo možné vyvodit o účincích přípravků s echinaceou na prevenci a léčbu nachlazení žádný konkrétní závěr.

Na jedné straně tedy mají extrakty z echinacey léčebný potenciál pro léčbu nachlazení a dalších onemocnění horních cest dýchacích, případně dalších onemocnění, zatímco na druhé straně nekonzistentní výsledky klinických studií ukazují, že účinné dávky a přípravky musí být jasně identifikovány a standardizovány.

Mgr. Věra Klimešová, Laboratoře aplikovaného výzkumu a vývoje společnosti Fytopharma

Zdroj: www.fytoinstitute.eu