Měli bychom postcovidový syndrom léčit antidepresivy?

Postcovidový syndrom neboli long covid představuje globální zdravotní výzvu. Zdravotní systémy po pandemii čelí nárůstu pacientů, u nichž se v průběhu měsíců a let po prodělání akutní infekce COVID-19 rozvinuly kardiorespirační, neurokognitivní, gastrointestinální či muskuloskeletální symptomy.

Patofyziologie tohoto postvirového stavu není dostatečně objasněna a není k dispozici ani účinná léčba. Existuje několik hypotéz, které se pokoušejí vysvětlit etiologii tohoto onemocnění. Patří mezi ně perzistence SARS-CoV-2 v organismu, chronický zánět, hyperkoagulační stav či autonomní dysfunkce.

Mechanismy vedoucí ke snížení koncentrace serotoninu u postcovidového syndromu

Autoři této práce navrhli mechanismus, který propojuje všechny 4 výše uvedené mechanismy a hledá řešení pro tento chronický stav. Ve svém výzkumu zjistili sníženou hladinu serotoninu u pacientů s postcovidovým syndromem v porovnání s jedinci s úplným zotavením z této infekce. K tomu dochází v důsledku 3 mechanismů:

• zhoršená střevní absorpce serotoninového prekurzoru tryptofanu
• aktivace krevních destiček a trombocytopenie s dopadem na zásoby serotoninu
• zrychlený metabolismus serotoninu prostřednictvím aktivované monoaminooxidázy

Snížená koncentrace periferního serotoninu pak tlumí aktivitu nervus vagus a zhoršuje odpověď hipokampu i související paměťové funkce. Uvedená zjištění poskytují možné vysvětlení neurokognitivních symptomů u postcovidového syndromu, což lze rozšířit i na další postvirové syndromy. 

Vědecký tým zkoumal metabolické charakteristiky postcovidového syndromu. Na základě zjištění získaných z kohortových studií, zvířecích modelů virové infekce a tkáňových kultur dospěl k závěru, že spouštěčem poklesu koncentrace serotoninu navozeného uvedenými 3 mechanismy je přetrvávající přítomnost virové RNA a následná interferonová odpověď. Koncentrace serotoninu by mohla sloužit jako ukazatel plného zotavení z COVID-19.

Mohla by být koncentrace serotoninu terapeutickým cílem u postcovidového syndromu?

Výsledky studie přinášejí nejen větší vhled do patofyziologie postcovidového syndromu, ale také možnost léčit tento stav pomocí léků účinně ovlivňujících koncentrace serotoninu, mezi něž patří antidepresiva ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI).

Funkce serotoninu je předmětem řady výzkumů a netýká se jen neurotransmise v mozku. Vedle ovlivnění nálady, spánkového rytmu či kognice se serotonin podílí i na různých fyziologických funkcích, jako je regulace krevní cirkulace, tělesné teploty či trávení. Jeho nízké koncentrace pak vedou k rozvoji zdánlivě nesouvisejících symptomů, které jsou u long covid pozorovány.

Uvedená zjištění jsou slibná, avšak musejí být ověřena u větší populace, aby bylo možné přesněji určit, u jak velké části nemocných s long covid je koncentrace serotoninu snížená. Je také třeba tuto koncentraci porovnat se zdravými jedinci. Navíc nelze zapomínat, že se jedná pouze o jeden biomarker tohoto komplexního chronického stavu, v jehož symptomatologii se patrně prolíná více různých mechanismů. 

Pro potenciální využití léků ovlivňujících koncentrace serotoninu (jako jsou antidepresiva ze skupiny SSRI) je třeba nejprve provést studie, které potvrdí, zda zvýšení koncentrace serotoninu opravdu povede ke zmírnění symptomů pacientů s long covid.

Překryv postvirových syndromů a některých systémových onemocnění?

Mechanismy popsané v této studii nejsou unikátní pro infekci virem SARS-CoV-2. Snížené koncentrace serotoninu byly hlášeny také u jiných virových zánětů, například u infekce viry horečky dengue, což je spouštěč dalšího postvirového syndromu. Skutečnost, že se nízké koncentrace serotoninu vyskytují i u nevirových stavů (jako je systémový lupus erythematosus nebo roztroušená skleróza) charakterizovaných zvýšenými koncentracemi interferonu a doprovodnými neurokognitivními projevy, naznačuje, že mechanismy popsané v této studii se mohou uplatňovat i mimo rámec virové infekce. Jejich společný patofyziologický rámec si jistě zasluhuje další objasnění.

(asa)

Zdroje:
1. Wong A. C., Devason A. S., Umana I. C. et al. Serotonin reduction in post-acute sequelae of viral infection. Cell 2023 Oct 26; 186 (22): 4851–4867.e20, doi: 10.1016/j.cell.2023.09.013.
2. Novak S. A New long COVID explanation: low serotonin levels? Medscape, 2023 Nov 6. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/998111