Jednoduché a užitečné vyšetření (nejen) pro astmatiky a kuřáky − plicní věk: Jak jej stanovit a využít k další motivaci?

Etiopatogeneze astmatu

Asthma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění, pro které jsou typické strukturální změny dýchacích cest, jejich zvýšená reaktivita a především obstrukce. Omezení průtoku vzduchu vlivem bronchokonstrikce, hypersekrece hlenu a edému pacienti typicky pociťují ztíženým výdechem, sípáním nebo hvízdáním. Ačkoliv má astma multifaktoriální etiologii, za významný rizikový faktor se považuje kouření. Intenzitu bronchiální obstrukce ovlivňuje množství cigaret, délka kouření, způsob inhalace a v neposlední řadě i kouření pasivní.

Spirometrické vyšetření a jeho vybrané parametry

K monitorování funkce dýchacího systému se kromě jiných využívá také spirometrie. Tato metoda sleduje tzv. statické a dynamické respirační parametry, přičemž u astmatiků se vzhledem k obstrukční povaze onemocnění hodnotí především parametry statické.

Mezi základní evaluační ukazatele pro sledování astmatického pacienta patří VC (vitální kapacita: maximální objem vzduchu, který lze vydechnout po maximálním nádechu), FVC (usilovná vitální kapacita: maximální objem vzduchu, který lze po maximálním nádechu prudce vydechnout při maximálním usilovném výdechu) a FEV₁ (objem vzduchu vydechnutý s největším úsilím za 1 sekundu po maximálním nádechu).

VC i FVC jsou závislé na věku, výšce i pohlaví. Teoretické hodnoty vycházejí ze zprůměrovaných výsledků zdravých osob. Ty jsou shrnuty do normogramů nebo se při výpočtu využívá přesně definovaných vzorců, ve kterých jsou zahrnuty výše uvedené proměnné. Fyziologicky dochází k pomalému poklesu plicních funkcí od 30. roku života, u kuřáků je tento proces rychlejší.

Stanovení plicního věku

Poměr jednosekundové vitální kapacity (FEV₁) k FVC, označený FEV₁%, se má u zdravého jedince pohybovat mezi 70 a 85 %. Právě snížení FEV₁% je citlivým ukazatelem bronchiální obstrukce, čehož se využívá i při stanovování tzv. plicního věku (PV). Koncept plicního věku byl navrhnut proto, aby výsledek jednoduchého spirometrického vyšetření mohl být co nejjednodušeji interpretován laické veřejnosti.

K měření bývá nejčastěji používán spirometr vitalograf, který zaznamenává FVC a FEV₁ pacienta a určí FEV₁%. Získaný výsledek je následně srovnán s tabulkovými hodnotami FEV₁% zdravých osob. Vzhledem k úzké korelaci tohoto parametru s věkem tak lze porovnat stáří plic neboli plicní věk jedince s jeho chronologickým věkem. U kuřáků bývá PV a rozdíl mezi PV a skutečným věkem signifikantně vyšší.

Využití pro základní diagnostiku a motivaci kuřáků

V současnosti existuje několik typů vitalografů, které jsou schopny přesně stanovit řadu plicních parametrů v závislosti na zadaných vstupních hodnotách pacienta. Pro zhodnocení plicního věku se využívají dva základní, které však nemají dostatečnou vypovídající diagnostickou hodnotu. Z tohoto důvodu je vyšetření pouze orientační, nicméně pro včasný záchyt počínající obstrukce v dýchacích cestách zásadní. Pacienta je pak možno nasměrovat ke specialistovi, který provede další diagnostiku. Pro kuřáky může být jednoduchý a jasný výsledek kondice jejich plicních funkcí další motivací, proč přestat kouřit.

(zemt)

Zdroje:
1. Coates A. L., Graham B. L., McFadden R. G. et al. Spirometry in primary care. Can Respir J 2013; 20 (1): 13−21.
2. Toda R., Hoshino T., Kawayama T. et al. Validation of "lung age" measured by spirometry and handy electronic FEV₁/FEV₆ meter in pulmonary diseases. Intern Med 2009; 48 (7): 513–521.
3. Chlumský J., Fišerová J., Kociánová J., Zindr V., Koblížek V. Doporučený postup pro interpretaci základních vyšetření plicních funkcí. Aktualizace 2013. Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP, 2013. Dostupné na: www.pneumologie.cz/upload/1385996944.pdf
4. Deane K., Stevermer J. J., Hickner J. Help smokers quit: Tell them their "lung age". J Fam Pract 2008; 57 (9): 584−586.