Benefity, rizika a očekávání spojená s melatoninem. Umíme správně využívat jeho možnosti?

Podání je třeba vhodně načasovat

Melatonin je endogenní neurohormon a chronobiotikum zodpovídající za cirkadiánní rytmus organismu. Vzniká z aminokyseliny tryptofanu, je produkován epifýzou a vylučuje se v noci. Proces jeho tvorby je vysoce synchronizovaný s obvyklými hodinami spánku. Jeho syntézu potlačuje nejen denní, ale i umělé světlo, zvláště modré vlnové délky.

Melatonin nefunguje jako klasické hypnotikum, ale jako signál, že nastal čas spánku. Jestliže je cílem usínat a vstávat dřív, je vhodnější užít ho již večer, nikoliv těsně před usnutím. Pokud se člověk předčasně probouzí, je třeba dát signál k prodloužení nebo posunutí spánku zvýšením hladiny melatoninu v ranních hodinách. Při nesprávném načasování hrozí úplné narušení biorytmu.

S rostoucím věkem navíc syntéza melatoninu klesá, což bývá příčinou nespavosti a depresí u seniorů. Klasická hypnotika u nich vyvolávají útlum, zvyšují riziko pádů a úrazů. Tito lidé tedy potřebují tuto chybějící látku doplnit.

Účinky exogenně podaného melatoninu na spánek zkoumala metaanalýza z roku 2005. Podle zjištění, která z ní vyplynula, melatonin významně snížil latenci nástupu spánku, zvýšil jeho účinnost a prodloužil dobu trvání, aniž by narušil architekturu spánku. Analyzované studie však vykazovaly vysokou heterogenitu.

Nežádoucí účinky se podle dosavadních zkušeností vyskytly vzácně. Byly pozorovány hypotermie, zrychlení tepové frekvence, svědění a bolesti hlavy.

Antioxidant s významnou rolí

Podle dalších zjištění má melatonin výraznou antioxidační schopnost. Uvádí se, že je 30× silnějším antioxidantem než vitaminy C, E, β-karoteny a flavonoidy. Blokuje tvorbu reaktivních forem kyslíku a dusíku, které jsou příčinou vzniku mnohých patologických stavů organismu, včetně poškození buněk různých orgánů. Rovněž příznivě ovlivňuje zánětlivé procesy a posiluje imunitu.

Řada studií dokonce prokázala souvislost mezi onkologickými onemocněními a nedostatkem melatoninu − ten totiž ovlivňuje karcinogenní buňky. Práce v trojsměnných provozech tak může mít významný podíl nejen na porušení cirkadiánních cyklů, ale i mnoha endokrinních funkcí. Snížená hladina melatoninu u pracovníků na nočních směnách se ukazuje jako pravděpodobný faktor zodpovědný za zvýšený výskyt nádorů: ve studii provedené v USA na souboru 78 586 sester, které pracovaly v nočních směnách, byla incidence rakoviny prsu o 35 % vyšší oproti skupině sester v denních směnách.

Lék vs. doplněk stravy: rozdíly je nutné stále vysvětlovat

Pokud jsou přípravky s melatoninem zařazeny mezi léky, musejí samozřejmě před uvedením na trh projít kompletními testy. Ve většině evropských zemí se melatonin vydává jako lék na předpis (v Česku je registrován pod názvem Circadin).

Jako potravní doplněk lze melatonin sehnat snadno přes internet. Z toho plyne, že pacientům je třeba i v této souvislosti vysvětlovat rozdíl mezi registrovanými léky a doplňky stravy. Potravní doplňky nepodléhají stejné kontrole bezpečnosti a kvality jako léky. Například studie, která zkoumala 31 doplňků s obsahem melatoninu, zjistila odchylku od uvedeného obsahu v rozmezí −83 % až +478 %!

Užívání melatoninu patří pod dohled lékaře

Na zvýšený výskyt nelegálních přípravků s melatoninem v Česku upozornil v roce 2016 Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Tato látka patří mezi farmakologicky účinné látky a její užívání bez dozoru lékaře může negativně ovlivnit zdraví pacienta, a to i při podávání nižších denních dávek,“ uvedl ve svém stanovisku. Přípravky obsahující melatonin řadí mezi léčiva, musejí tudíž splňovat požadavky stanovené v zákoně o léčivech.

SÚKL také zdůraznil možnost interakcí melatoninu s dalšími léčivými látkami, například s estrogenem obsaženým v hormonální antikoncepci nebo některými antidepresivy. Nelze proto ani vyloučit zásah do hormonální rovnováhy.

Vyšší dávka nerovná se lepší spánek

Uživatelům je rovněž třeba vyvracet omyl, že s vyšší dávkou melatoninu se více zlepšuje kvalita spánku. Výše uvedená analýza z roku 2005 zjistila tzv. plateau efekt: nejúčinnější byla dávka okolo 0,3 mg, jejím dalším navyšováním již účinek nerostl, nebo dokonce klesal.

Standardní dávka melatoninu se pohybuje mezi 0,2 a 5 mg. Doporučuje se začít s co nejnižší dávkou a podle potřeby ji zvyšovat o 0,5 mg. Při pásmové nemoci (jet lag) se užívá 0,5–5 mg několik dní před příjezdem a po něm. V případě opožděné fáze spánku pacient užívá 0,3–3 mg asi 2 hodiny před plánovanou dobou usnutí.

Účinnost melatoninu ve formě doplňku stravy zůstává stále diskutabilní. V určitých případech se osvědčil, ale odborníci varují před přílišným očekáváním. Je třeba najít optimální dávku, složení, délku a způsob použití.

(lkt)

Zdroje:
1. Brzezinski A., Vangel M. G., Wurtman R. J. et al. Effects of exogenous melatonin on sleep: a meta-analysis. Sleep Med 2005; 9: 41–50, doi: 10.1016/j.smrv.2004.06.004.
2. Pišl V. Melatonin: mezi lékem a hrozbou. Psychologie dnes 2017; 12. Dostupné na: https://nakladatelstvi.portal.cz/casopisy/psychologie-dnes/88168/melatonin:-mezi-lekem-a-hrozbou
3. Beneš L., Wilhelm Z. Melatonin. Praktické lékárenství 2016; 12 (2e): e10–e18.
4. Zakri J. Melatonin and sleep. Tuck, 2020 May 18. Dostupné na: www.tuck.com/melatonin
5. Erland L. A., Saxena P. K. Melatonin natural health products and supplements: presence of serotonin and significant variability of melatonin content. J Clin Sleep Med 2017; 13 (2): 275–281, doi: 10.5664/jcsm.6462.
6. Oddělení dozoru nad reklamou SÚKL. Nelegální přípravky melatoninem. SÚKL, 14. 12. 2016. Dostupné na: www.sukl.cz/nelegalni-pripravky-s-melatoninem
7. Blask D. E., Dauchy R. T., Brainard G. C., Hanifin J. P. Circadian stage-dependent inhibition of human breast cancer metabolism and growth by the nocturnal melatonin signal: consequences of its disruption by light at night in rats and women. Integr Cancer Ther 2009; 8 (4): 347–353, doi: 10.1177/1534735409352320.