Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak mohou lékaři a lékárníci pomoci zastavit šíření antibiotické rezistence?

Antibiotická léčba je základním pilířem moderní medicíny a život zachraňující léčba. Nejde přitom jen o terapii těžkých infekcí, na které se před objevením ATB běžně umíralo, ale u určitých skupin pacientů také o jejich prevenci. Bez antimikrobiálních léčiv bychom nebyli schopní provádět řadu rutinních chirurgických zákroků nebo ochránit křehké nemocné léčené agresivními režimy potlačujícími imunitu.

Nebezpečí antibiotické rezistence

Bakterie jsou evolučně velmi přizpůsobivé a na řadu ATB si vyvinuly rezistenci. Geny pro odolnost vůči antimikrobiálním látkám se navíc mezi bakteriemi rychle šíří a často se přenáší i mezi jednotlivými druhy. Multirezistentní kmeny, tzv. superbakterie, tak představují závažnou celosvětovou hrozbu. Odhaduje se, že v roce 2050 bude s rezistencí vůči ATB souviset celosvětově 8,2 milionů úmrtí za rok, zatímco v roce 2021 to bylo 4,7 milionu. Znamená to odhadovaný nárůst mezi roky 2022 a 2050 o 70 %. Nejvíce postiženou skupinou budou podle předpovědi osoby starší 70 let.

Hlavní příčinou je nadužívání ATB

Pravděpodobnost vzniku rezistence je tím vyšší, čím více jsou bakterie vystaveny antimikrobiálním látkám ve svém životním prostředí. Jednou ze zásadních příčin šíření antibiotické rezistence je tedy nadužívání a nesprávné používání ATB. Zbytečné nasazování antibiotické léčby má několik vzájemně se prolínajících příčin. Nedostatečně informovaní pacienti často na lékaře tlačí, aby jim ATB předepsal, neboť mají dojem, že se jim rychleji uleví. Podle průzkumu z roku 2021 podání ATB po svém lékaři požadovalo až 40 % pacientů.

ATB na viry nezabírají

Řada běžných infekcí, především dýchacích cest, se kterými pacienti své praktické lékaře navštěvují nejčastěji, je přitom způsobena viry. Udává se, že až 9 z 10 infekcí horních cest dýchacích má virovou etiologii. Pro tu svědčí zejména postižení více sliznic a současná přítomnost dalších respiračních příznaků. V těchto případech je zcela dostačující symptomatická léčba a poučení pacienta ohledně doby trvání příznaků (obvykle přibližně týden).

Správné cílení

Někteří lékaři antibiotickou léčbu předepisují automaticky při výskytu příznaků, které by mohly naznačovat bakteriální infekci, aniž vyšetří etiologii infekce a stanoví původce (ideálně kultivaci s testováním citlivosti vůči různým ATB). Někteří nemocní pak vystřídají několik různých ATB, než se empirická terapie „trefí“ a infekci se podaří potlačit. Mezitím však takový pacient představuje živnou půdu pro selekci rezistentních kmenů.

Důsledkem nadužívání a nesprávného podávání antibiotik pak je vznik a šíření rezistentních bakterií. Dochází ke zhoršení účinnosti antibiotické léčby nejen u běžných infekcí, (což je problémem zejména u imunokompromitovaných osob), ale i u těžkých infekčních onemocnění. Abychom tomuto problému lépe předcházeli, je nutná edukace lékařů o správné praxi v předepisování ATB. Většina nemocnic má zavedené interní protokoly pro diagnostiku a léčbu bakteriálních infekcí. Ambulantním lékařům mohou pomoci nová klinická doporučení vydaná Státním zdravotním ústavem. V Česku také probíhá monitorování předepisování a výdeje ATB, pravidelně se sleduje i výskyt rezistentních kmenů běžných komunitních patogenů.

Nezastupitelná role lékárníků

Důležitou úlohu v prevenci nadužívání ATB mají i lékárníci, kteří s lékaři spolupracují při optimalizaci léčby. Nezastupitelní jsou při edukaci pacienta, jehož by měli při vydání léčiva poučit o správném užívání léku. Zejména je nutné, aby pacient dodržel dobu terapie nastavenou lékařem. Některým pacientům je rovněž třeba trpělivě opakovaně vysvětlovat, že si nespotřebovaná antibiotika nemají schovávat „na horší časy“ a nasazovat si je při příštím onemocnění bez doporučení lékařem.

Lékárník také pacientovi může pomoci vhodně nastavit symptomatickou léčbu pro tlumení bolesti, horečky, usnadnění odkašlávání apod., která by měla být podávána i při ATB terapii. Antimikrobiální léčba sama o sobě totiž příznaky onemocnění netlumí, pouze pomáhá imunitnímu systému pacienta, aby si s patogenem účinněji poradil.

Závěr

Boj s antibiotickou rezistencí je společným úkolem lékařů, lékárníků a pacientů. Zdravotničtí profesionálové jsou nepostradatelní pro edukaci pacientů. Nadužívání ATB a potažmo šíření rezistence brání také vhodně nastavená terapie s úzkým spektrem účinku, cílená na prokázaného původce infekce u konkrétního nemocného. Nezapomínejme na symptomatickou léčbu a nepředepisujme antibiotika zbytečně!

Garantka textu:
MUDr. Václava Adámková, Ph.D.
primářka Klinické mikrobiologie a ATB centra Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky 1. LF UK a VFN v Praze

Další literatura a zdroje:
1. Dosud vydaná klinická doporučení pro antibiotickou terapii v ambulantní praxi dostupná na: www.antibiotickarezistence.cz/taxonomy/doporuceni
2. Informace pro laickou veřejnost dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz
3. O antibiotika aktivně požádalo 40 % Čechů. I proto přestávají být účinná. Státní zdravotní ústav, 11. 11. 2021. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/315-2/
4. Rizika a hrozby. Důvěřuj svému lékaři. Státní zdravotní ústav. Dostupné na: www.antibiotickarezistence.cz/rizika-a-hrozby
5. GBD 2021 Antimicrobial Resistance Collaborators. Global burden of bacterial antimicrobial resistance 1990-2021: a systematic analysis with forecasts to 2050. Lancet 2024 Sep 28; 404 (10459): 1199–1226, doi: 10.1016/S0140-6736(24)01867-1.
6. Worrall G. J. Acute sore throat. Can Fam Physician 2007; 53 (11): 1961–1962.