Žilní tromboembolizmus u maligních onemocnění

Deep vein thromboembolism in malignant diseases

Tumourous diseases are associated with haemorrhagic as well as thrombotic complications. Trousseau described in 1865 a mutual association between tumourous diseases and venous thromboembolism. As many as 15–20 % patients with venous thromboembolism have an undetected malignity, which equals a prevalence of 2–3 % in the population. From this ensues the relative risk of a newly diagnosed malignity which is higher during the first year after venous thromboembolism. Migrating thrombophlebitis is a relatively specific sign in tumours, in particular in pancreatic tumours. In the pathogenesis of venous thromboembolisms in tumourous diseases, the following factors play a significant part: elevated coagulation parameters, reduced fibrinolysis, frequent immobilization, surgical operations in the case history, chemotherapy, hormonal therapy and central venous catheters. Conventional long term management of VTE involves the use of vitamin K antagonists, such as warfarin, to reduce the risk of recurrence. Recent evidence-based approach in long term management of VTE in patients with tumorous disease shows that the use of LMWH offers an effective alternative to VKAs with higher efficacy, without a significantly increased risk of bleeding, and without the need for regular laboratory monitoring.

Key words:
haemostasis – deep venous thrombosis – tumourous diseases – pathogenesis – treatment – unfractionated/low molecular weight heparin – warfarin

Autoři: M. Zemková ^1,2; Meyboom R. H. B. ^1,3; M. Blažek ⁴; J. Kotlářová ²; J. Vlček ²; L. Jebavý ^4,5
Působiště autorů: Uppsala Monitoring Centre, WHO Collaborating Centre for International Drug Monitoring Uppsala, Sweden ¹; Department of Social and Clinical Pharmacy, School of Pharmacy Hradec Králové, Charles University Prague, Czech Republic ²; Department of Pharmacoepidemiology and Pharmacotherapy, Utrecht Institute for Pharmaceutical Sciences, Utrecht, the Netherlands ³; Department of Clinical Haematology of the Second Internal Clinic in the University Hospital and Medical Faculty of Charles University Hradec Králové, Czech Republic ⁴; Department of Field Internal Medicine, Faculty of Military Health Sciences, University of Defence Hradec Králové, Czech Republic ⁵
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2007; 56, 5-10
Kategorie: Přehledy a odborná sdělení

Souhrn

Nádorová onemocnění jsou provázena jak krvácivými, tak i trombotickými komplikacemi. Trousseau popsal v roce 1865 vzájemnou souvislost mezi nádorovými onemocněními a žilními tromboembolizmy. Až 15–20 % pacientů s žilním tromboembolizmem má nepoznanou malignitu, což představuje prevalenci 2–3 % v populaci. Z toho vyplývá relativní riziko nově diagnostikované malignity, které je vyšší během prvního roku po žilním tromboembolizmu. Migrující tromboflebitidy jsou poměrně specifickou známkou u nádorů, především u nádorů pankreatu. V patogenezi žilních tromboembolizmů u nádorových onemocnění hrají roli především tyto faktory: zvýšené koagulační parametry, snížená fibrinolýza, častější imobilizace, prodělané operace, chemoterapie, hormonální terapie a centrální žilní katetry. Konvenční dlouhodobá léčba VTE snižující riziko recidiv spočívá v užití antagonistů vitaminu K, nejčastěji warfarinu. Recentní, na důkazech založený přístup v dlouhodobé léčbě VTE u nemocných s nádorovým onemocněním ukazuje, že užití nízkomolekulárního heparinu nabízí účinnou alternativu k warfarinu, s vyšší účinností, bez signifikantně zvýšeného rizika krvácení a bez potřeby pravidelného laboratorního monitorování.

Klíčová slova:
hemostáza – žilní tromboembolism – nádorová onemocnění – patogeneze – léčba – nefrakciovaný/nízkomolekulární heparin – warfarin