Vliv stravy na infekci Helicobacter pylori

Helicobacter pylori jako příčina onemocnění

U většiny pacientů probíhá infekce Helicobacter pylori (HP) asymptomaticky nebo jako mírná gastritida bez poruchy sekrece žaludeční kyseliny. U 15−20 % infikovaných pacientů byl prokázán ulcerativní fenotyp HP, který je spojen se zvýšenou incidencí zánětu antra žaludku, hypergastrinémií, hyperchlorhydrií a rozvojem peptidického vředu. Nádorový fenotyp je u 1 % pacientů zodpovědný za typický obraz gastritidy, hypochlorhydrii a především signifikantně zvýšené riziko rozvoje nádoru. Mezi jasné indikace k eradikační léčbě patří kromě vředové nemoci a karcinomu žaludku také atrofická gastritida nebo MALT lymfom.

Současná farmakoterapie

Aktuální farmakoterapie je založena na podávání dvojkombinace antibiotik s dvojnásobnou dávkou inhibitoru protonové pumpy (PPI). Úspěšnost terapie se pohybuje od 82 % v případě klasické eradikace do 92 % v režimu sekvenční léčby. Problémem současné terapie je zvyšující se rezistence HP na používaná antibiotika a nutnost podávat vysoké dávky, což je spojeno s nežádoucími účinky (průjem, nauzea, poruchy chuti). Antibiotika negativně alterují střevní mikroflóru, usnadňují kolonizaci střeva bakterií Clostridium difficile a podporují selekci rezistentních kmenů HP.

Alternativní možnosti léčby

Laktoferin je glykoprotein ze skupiny transferinů, který se vyskytuje především v mateřském a kravském mléce, slinách, slzách a neutrofilních granulocytech. Chelatuje ionty železa, čímž snižuje jejich dostupnost pro bakterie a napomáhá přenosu antibiotik přes biologické membrány.

Brukvovitá zelenina, hlavně květák, tuřín, hlávkové zelí, brukev nebo ředkev, obsahuje látky označované jako isothiokyanáty. U některých z nich se prokázaly antikarcinogenní účinky, které spočívají v indukci apoptózy nebo v inhibici proliferace buněk. Yanaka et al. publikovali studii s asymptomatickými pacienty s potvrzenou infekcí HP. Při podávání 70 g brokolicových výhonků denně s obsahem 420 μmol isothianátu glukorafaninu (prekurzor účinnějšího sulforafanu) byl dechovým testem a testem detekce antigenu Helicobacter pylori ve stolici prokázán signifikantní pokles kolonizace žaludeční sliznice.

Některé probiotické kmeny mají, mimo jiné, schopnost modifikovat imunologickou odpověď svého hostitele, produkovat antimikrobiální látky a znesnadňovat proces adheze jiných mikroorganismů. Systematické review 5 randomizovaných studií prokázalo, že přidání Saccharomyces boulardii k trojkombinační terapii zvýšilo stupeň eradikace a snížilo nežádoucí účinky farmakoterapie. Studie, kterou publikovali Armuzzi et al., při podání Lactobacillus GG sice nepotvrdila efekt na eradikaci, ale došlo k redukci nežádoucích vlivů terapie na gastrointestinální trakt.

Mezi další látky s bakteriostatickou aktivitou patří polynenasycené ω-3 a ω-6 mastné kyseliny obsažené např. v rybím tuku, oleji ze semen černého rybízu nebo grapefruitu. Ve studiích in vitro se podařilo doložit efekt dubového a manukového medu na aktivitu bakteriální ureázy.

Shrnutí a závěr

Vhodně zvolená strava může ovlivnit projevy helikobaterové infekce a snížit nežádoucí účinky eradikační farmakoterapie. Mnoho dat potvrzuje antibakteriální a synergický efekt obsahových látek některých druhů zeleniny, dostatečné randomizované studie však chybí. Možnost využít přírodní látky se do budoucna jeví jako levná, dostupná a bezpečná alternativa antibiotické léčby.

(zemt)

Zdroj: Hołubiuk Ł., Imiela J. Diet and Helicobacter pylori infection. Gastroenterology Rev 2016; 11 (3): 150−154, doi: 10.5114/pg.2016.61487.