#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Vliv erdosteinu na průběh respiračních infekcí u dětí

4. 1. 2018

Český registr ERICA, zaměřený na děti do 18 let, sledoval, zda a do jaké míry podávání erdosteinu při prvních příznacích infekce dýchacích cest ovlivnilo trvání a tíži příznaků, ale též výskyt eventuálních komplikací, jakými jsou středoušní záněty.

Recidivující respirační infekce u dětí

Recidivující respirační infekce (RRI) patří mezi nejčastější důvody návštěvy praktického lékaře pro děti a dorost. Různé prameny se shodují na faktu, že těmito diagnózami trpí 6–10 % dětí ve věku do 6 let, významně méně jsou pak zastoupeny u dětí školního věku. Infekce respiračního traktu zahrnují zejména rinitidu, faryngitidu, laryngitidu, tracheitidu, bronchitidu, méně často je postiženo více úseků dýchacích cest zároveň.

Etiologie RRI

Z hlediska etiopatogenetického se za původce RRI považují v 80 % viry (rinoviry, adenoviry, RS viry, viry influenzy a parainfluenzy, enteroviry – Coxsackie viry a echoviry). Bakteriální kmeny jsou příčinou RRI v 8–20 % případech, primárně jsou postiženy nejmenší děti. Mezi typické bakteriální patogeny patří Streptococcus pneumoniae, Haemophilus influenzae, Moraxella catarrhalis, Staphylococcus aureus, hemolytický streptokok skupiny A (Streptococcus pyogenes), případně skupiny C a G, a narůstá i počet RRI vyvolaných atypickými bakteriemi – Mycoplasma pneumoniae. U neočkovaných dětí je možný výskyt záškrtu (patogen Corynebacterium diphteriae) nebo zvýšené riziko chorob způsobených Haemophilus influenzae typu b (např. epiglotitidy).

Neadekvátní preskripce ATB a rizika s ní spojená

Většina RRI u dětí má relativně lehký průběh respiračních viróz (80–90 %), zřídkakdy s bakteriální superinfekcí. Nicméně tato skupina chorob je nejčastější příčinou nadužívání antibiotické terapie a rovněž častým důvodem zbytečného přeléčování. Dle literatury užívá antibiotika 60 % dětí s nemocí z nachlazení – a právě tyto děti jsou poté významným zdrojem a rezervoárem rezistentních bakterií. Je známo, že nadměrná antibiotická terapie v dětském věku narušuje mikrobiom dětského organismu, negativně ovlivňuje vývoj a zrání imunitního systému a zvyšuje riziko alergií. Protože virová a bakteriální onemocnění dýchacích cest mívají u dětí v počátku choroby podobné příznaky, bývá často obtížné je jednoznačně odlišit a současně správně rozhodnout o eventuálním nasazení ATB terapie.

Mechanismy účinku erdosteinu

Jednou z možností ovlivnění tíže a doby trvání příznaků RRI je terapie erdosteinem. Ten vykazuje účinky mukolytické a antioxidační (scavenger volných kyslíkových radikálů). Existuje předpoklad, že svými antiadhezivními vlastnostmi může omezit bakteriální kolonizaci a redukovat riziko bakteriální superinfekce. Dále má vliv na reologické vlastnosti hlenu a zlepšuje tak mukociliární clearance. Nezanedbatelný je rovněž protizánětlivý účinek léku, který má za následek snížení tvorby prozánětlivých cytokinů (IL-6, IL-8, NF-κB, TNF-α) a navýšení koncentrace IgA protilátek na povrchu dýchacího traktu. V konečném důsledku by včasná léčba erdosteinem měla pomoci snížit empirickou ATB terapii u dětí s respiračními infekcemi.

Registr ERICA

V České republice byla v sezóně 2013/14 zahájena u dětských pacientů observační multicentrická národní retrospektivně-prospektivní studie ERICA, která zkoumala přínos podávání erdosteinu z hlediska redukce trvání a tíže příznaků (produktivního kašle a rýmy) a eventuálně výskytu komplikací (středoušních zánětů). Sledování se zúčastnili praktičtí lékaři pro děti a dorost v 52 centrech z celé České republiky. 

Sledovaná populace

Do registru byly zařazeny děti ve věku do 18 let, které měly v sezóně 2013/14 minimálně 2 infekce dýchacích cest, byly léčené ATB a v sezóně 2014/15 se u nich nově vyskytla virová infekce dle testu na C-reaktivní protein (hodnota CRP ≤ 40). U pacientů bylo zahájeno podávání erdosteinu bez nutnosti nasadit antibiotika. Do sledování bylo zařazeno 342 pacientů, převládala skupina dětí ve věku 3–6 let (49,4 %). Celkem bylo analyzováno 473 infekcí. Nejčastěji zastoupenou diagnózou byla akutní bronchitida (40 %), akutní tracheobronchitida (18,6 %) spolu s akutní laryngofaryngitidou (18,2 %) a akutní laryngitidou a tracheitidou (14,2 %). U 45 % pacientů byla uvedena alergie nebo astma. Děti užívaly v závislosti na věku erdostein ve formě suspenze či sáčku.

Výsledná zjištění

Z výsledků vyplynulo, že ve sledované sezóně (10/2014–3/2015) se počet nasazení ATB signifikantně snížil na 4,4 % všech zaznamenaných infekcí. Stav při kontrolním vyšetření po nasazení léčby byl u 91 % pacientů uzavřen jako vyléčený, jen u 6,3 % byly zaznamenány komplikace základního onemocnění. Při terapii erdosteinem se prokázalo rychlejší zlepšení stavu a mírnější průběh nemoci u dětí trpících sledovanými infekcemi dýchacích cest. Současně došlo ke snížení incidence použití ATB terapie a k významnému počtu recidiv infekcí u dětí.

Závěr

Erdostein může příznivě ovlivnit tíži a trvání zánětlivé odpovědi v průběhu infekce dýchacích cest. Pečlivější diferenciální diagnostika infekce dýchacích cest – virové či bakteriální etiologie – na začátku onemocnění rovněž přispěla k racionálnímu nasazování ATB ve sledovaném souboru dětských pacientů.

(moa)

Zdroj: Kopřiva F. Sledování ATB léčby dětských pacientů s recidivujícími respiračními infekcemi v letech 2013–2016 a erdosteinu aneb co nám řekla „ERICA“. Vox pediatriae 2017; 17 (1): 42–44.



Štítky
Pediatrie Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#