Je třeba mít obavy z dextrometorfanu?
Dextrometorfan je odborné veřejnosti znám především jako antitusikum, o němž se v posledních letech diskutovalo hlavně v souvislosti se zneužíváním. Jak si ve světle dosavadních poznatků o bezpečnosti stojí přípravky s jeho obsahem dnes? A jak se změnila doporučení stran jeho užívání? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v následujícím článku.
Mechanismus antitusického účinku
Dextrometorfan (DXM) představuje proléčivo, jehož metabolizací v játrech vzniká několik aktivních metabolitů. Mezi hlavní z nich patří dextrorfan, který působí jako agonista na σ-receptorech v centru kašle v prodloužené míše a předurčuje tak indikaci DXM pro tlumení suchého kašle. Jednotlivá terapeutická dávka DXM pro dospělé činí 15−30 mg. Toto množství má stejný antitusický účinek jako 8−15 mg kodeinu, postrádá však jeho analgetický efekt.
Vztah struktury a dalších účinků
Kamenem úrazu je v případě DXM − a hlavně jeho metabolitů − struktura molekuly. Ta se do jisté míry podobá struktuře disociačně působícího celkového anestetika ketaminu. Významně vyšší jednotlivá dávka DXM, tj. 100−1200 mg, má proto schopnost působit jako antagonista na N-methyl-D-aspartátových receptorech podobně jako ketamin a také neselektivně inhibuje zpětné vychytávání serotoninu. Následkem toho dochází k halucinacím, euforii a zvyšuje se riziko vzniku serotoninového syndromu. Právě tyto okolnosti vedly k tomu, že se přípravky s obsahem dextrometorfanu záhy po svém uvedení na trh začaly zneužívat.
Vývoj regulace přípravků s obsahem dextrometorfanu
Nízká cena, snadná dostupnost a pohodlný způsob užívání byly faktory, které přispěly k rozšíření látky mezi teenagery. Při evropském hodnocení bezpečnosti v roce 2016 se riziko zneužívání DXM u skupiny dospívajících a mladších dospělých potvrdilo jako celoevropský problém. Na základě vysokého počtu hlášení o zneužívání také Státní ústav pro kontrolu léčiv v srpnu 2017 rozhodl o výdeji monokomponentních přípravků s DXM v pevné lékové formě pouze na lékařský předpis.
Farmakovigilanční výbor pro posuzování rizik (PRAC) Evropské lékové agentury (EMA) nakonec přijal závěr, aby od října 2019 byly do souhrnu údajů o přípravku (SPC) přidány mimo jiné informace o tom, že byly zaznamenány případy zneužívání a závislosti, dále informace o projevech předávkování a riziku serotoninového syndromu. Do příbalové informace je doporučena věta, že lék může vést k závislosti, a léčba proto musí být jen krátkodobá.
Situace v České republice
V současné době jsou reálně na trhu v České republice pouze tekuté lékové formy s obsahem DXM a polykomponentní přípravky, v nichž je DXM kombinován s paracetamolem, fenylefrinem nebo pseudoefedrinem. Antitusicky působící sirupy obsahují sladidla, jejichž konzumace ve vyšších, teoreticky zneužitelných dávkách má laxativní efekt. Kromě kombinace DXM s pseudoefedrinem, u níž je režim výdeje bez lékařského předpisu s omezením, jsou všechny ostatní přípravky volně prodejné.
Závěr
V doporučených dávkách jsou léčivé přípravky s obsahem dextrometorfanu bezpečné a mají minimum nežádoucích účinků. Ty vznikají až při překračování doporučených dávek, což je v případě současně dostupných produktů málo pravděpodobné. Při dodržení všech doporučení se tedy nejedná o rizikové přípravky. Přesto však regulační autority žádají lékaře a lékárníky o určitou míru ostražitosti při jejich předpisu a výdeji.
(zemt)
Zdroje:
1. Dextromethorfan a riziko zneužívání (2. část). Nežádoucí účinky léčiv − informační zpravodaj 2018; 11 (1): 2−3. Dostupné na: www.csrkch.cz/userfiles/file/Nezadouci_ucinky_leciv_2018_1.pdf
2. Linn K. A., Long M. T., Pagel P. S.. Robo-tripping: dextromethorphan abuse and its anesthetic implications. Anesth Pain Med 2014; 4 (5): e20990, doi: 10.5812/aapm.20990.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.