S levodropropizinem bezpečně proti kašli

Okluzní ústní tlak

V literatuře lze nalézt práce dokumentující, že levodropropizin neovlivňuje vybrané respirační parametry, jako jsou například objem usilovného výdechu za 1 sekundu (FEV₁) nebo hladiny krevních plynů. Zásadním přínosem prezentované studie je měření tzv. okluzního ústního tlaku (P0.1) v prvních 100 ms po začátku nádechu. Tento parametr je nepřímým ukazatelem aktivity dechových center a změna hodnoty P0.1 po hyperkapnickém stimulu pak dokumentuje odpověď dechových center na CO₂.

Metodika a průběh studie

Dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie se zkříženým uspořádáním se zúčastnilo 12 zdravých dobrovolníků ve věku 18–45 let a dále 14 pacientů ve věku 41–78 let s lehkou obstrukční ventilační poruchou na podkladě chronické obstrukční plicní choroby (CHOPN) bez exacerbace v posledních 2 týdnech.

Každý z probandů užíval v náhodném pořadí, určeném randomizačním klíčem, levodropropizin (6% roztok) i placebo, 20 kapek 3× denně, a to každou léčbu po dobu 10 dnů s 3–7 dní trvající vymývací periodou. Dechový vzor byl hodnocen před podáním a 1 hodinu po podání první a poslední (desáté) dávky aktivní medikace nebo placeba.

Dva nemocní s CHOPN studii nedokončili.

Sledované parametry:

• okluzní ústní tlak (P0.1)
• objem usilovného výdechu za 1 s (FEV₁)
• dechový objem (V_t)
• dechová frekvence (DF)
• minutová ventilace plic (V_e)
• střední inspirační průtok jako podíl V_t a inspiračního času (T_i)
• koncentrace oxidu uhličitého (CO₂) na konci výdechu (EtCO₂)
• saturace kyslíku v krvi (SaO₂) měřená pulzním oxymetrem
• odpověď na hyperkapnický stimul měřená při vzrůstající koncentraci CO₂ ve vdechovaném vzduchu v místnosti (0, 3, 5 a 7 %) hodnocená pomocí regresní křivky závislosti P0.1, resp. V_e na EtCO₂

Výsledky u zdravých dobrovolníků

• Hodnota P0.1 nevykazovala signifikantní změny ani po podání levodropropizinu, ani po placebu.
• V hyperkapnických podmínkách byla strmost regresních křivek závislosti P0.1 a V_e na EtCO₂ u účinné látky i placeba srovnatelná.
• Byl zaznamenán malý, ale signifikantní pokles hodnoty FEV₁ v čase, a to po podání levodropropizinu i placeba, rozdíl nebyl statisticky významný.
• Jediná statisticky významná odchylka byla zaznamenána u hodnoty SaO₂: při užívání levodropropizinu mírný vzestup, při užívání placeba mírný pokles.
• Všechny ostatní parametry zůstaly při užívání účinné látky i placeba nezměněné.

Výsledky u pacientů s CHOPN

• Hodnota P0.1 (jakož i další sledované parametry: V_t, DF, V_e, FEV₁, V_t/T_i a EtCO₂) zůstala beze změny v čase, a to při užívání levodropropizinu i placeba.
• Reakce na hyperkapnický stimul se rovněž nezměnila, křivky P0.1 i V_e byly srovnatelné po podávání účinné látky i placeba.
• SaO₂ byla po první dávce levodropropizinu mírně a nesignifikantně zvýšená.

Závěr

Výsledky potvrzují předpoklad, že periferně působící antitusikum levodropropizin skutečně nemá inhibiční vliv na dechová centra. Nijak nenarušuje dechový vzor a je bezpečný nejen u pacientů bez chronického onemocnění dýchacího systému, ale také u nemocných s lehkou obstrukční ventilační poruchou.

(thr)

Zdroj: Bruschi C., Crotti P., Dacosto E. et al. Levodropropizine does not affect P0.1 and breathing pattern in healthy volunteers and patients with chronic respiratory impairment. Pulm Pharmacol Ther 2003; 16 (4): 231–236.