Prof. Roman Prymula: Proočkovanost proti pneumokokovým onemocněním u seniorů je znepokojivě nízká

S ohledem na aktuální výskyt pneumokokových onemocnění jsou nutné změny v systémových opatřeních (vyšší proočkovanost/edukace, zefektivnění hlášení IPO či úprava dávkování)? 

Ano. Je potřeba postupně realizovat řadu opatření. Ke zvýšení proočkovanosti populace zejména v ohrožených skupinách by bylo vhodné zavést posílené očkovací kampaně zaměřené cíleně na tyto rizikové jedince. Zároveň je třeba edukovat veřejnost o pneumokokových infekcích a možnostech prevence včetně očkování, s čímž souvisí i rozptýlení mýtů o vakcínách a boj proti dezinformacím. K tomu může přispět rovněž zefektivnění systému hlášení IPO prostřednictvím digitalizace a automatizace, ale hlavně zlepšením spolupráce mezi lékaři a laboratořemi, aby se snížila podhlášenost. Dávkování v tuto chvíli vychází z platných SPC a v blízké budoucnosti můžeme očekávat řadu nových vakcín, jež mohou mít odlišná schémata, jak se nedávno ukázalo u PCV20.

Je proočkovanost proti pneumokokům u dětí dostatečná, nebo je zde prostor pro její zvýšení?

Proočkovanost proti pneumokokům se u dětí v Česku pohybuje mezi 65 a 80 %, máme tedy ještě poměrně značné rezervy. Ukazuje se, že povinným modelem očkování, uplatňovaným například na Slovensku, lze dosáhnout podstatně vyšších hodnot; přesto se zdá, že IPO u dětí jsou i u nás relativně pod kontrolou. Mnohem horší je situace u seniorů, kde proočkovanost činí kolem 6 %, což je naprosto nedostatečné.

Pomůže podle vás nová plná úhrada pro osoby starší 65 let zvýšit proočkovanost dospělé populace?

Pravděpodobně ano. I když dopad tohoto opatření je nižší, než bychom si přáli. Lékaři a zdravotníci by měli být více motivováni k tomu, aby vakcínu doporučovali s tím, že pacienti nebudou muset řešit úhradu. To může zvýšit počet očkovaných jedinců, protože důvěra ve zdravotnické profesionály je klíčovým faktorem při rozhodování o očkování. Zavedení plné úhrady však musí být doprovázeno informačními kampaněmi, které zvýší povědomí o důležitosti očkování proti pneumokokům ve vyšším věku. V některých evropských zemích, například ve Spojenén království nebo Nizozemsku, se po zavedení plně hrazených očkovacích programů pro seniory proočkovanost významně zvýšila.

Jaké jsou výhody sekvenčního schématu?

Sekvenční schéma očkování proti pneumokokům u dospělých, které zahrnuje kombinaci konjugované vakcíny a polysacharidové vakcíny, přináší dvě významné výhody:

Jednak je to širší ochrana proti více sérotypům pneumokoků. Konjugované vakcíny poskytují silnou imunitní odpověď proti omezenému počtu sérotypů, zatímco polysacharidové vakcíny poskytují ochranu proti širšímu spektru sérotypů. Sekvenční schéma kombinuje výhody obou vakcín a zajišťuje ochranu proti širšímu spektru sérotypů pneumokoka, což je důležité zejména pro starší dospělé, kteří jsou více ohroženi těmito infekcemi.

Dále zajišťuje lepší a dlouhodobější imunitní odpověď. Konjugované vakcíny vyvolávají silnější imunitní odpověď díky aktivaci paměťových B lymfocytů a produkci protilátek s vyšší afinitou. To znamená, že po podání konjugované vakcíny se vytvoří dlouhodobější imunita, která je efektivnější než imunita vyvolaná samotnou polysacharidovou vakcínou. Polysacharid působí jako booster na shodné sérotypy a zároveň posiluje imunitní odpověď proti dalším sérotypům, na které konjugovaná vakcína neobsahuje, což zajišťuje větší pokrytí a ochranu.

Jak spolu souvisí sérotypové pokrytí vakcín a jejich schopnost navodit imunitní ochranu?

Sérotypové pokrytí vakcín a schopnost navodit imunitní ochranu proti konkrétnímu sérotypu jsou dvě kritické podmínky úspěšné vakcíny. Bohužel však spolu nesouvisí. Teoretické pokrytí více sérotypů ještě nemusí znamenat lepší vakcínu. To zpravidla ukáží až praktické výsledky.

Jaký efekt na výskyt IPO v Česku může mít snížená imunogenita nových vakcín?

Negativní dopad je jistě v nutnosti aplikovat trojdávkové schéma. Efekt na výskyt IPO si v tuto chvíli netroufám hodnotit. To ukáží až praktické výsledky, a to minimálně po 2 letech používání.

Může širší sérotypové pokrytí kompenzovat nižší imunogenitu?

Jistě může. Vše se dá nějakým způsobem teoreticky spočítat, ale je to složité z hlediska nutnosti znát přesná vstupní data. Výhodnější je tedy pokrytí a zároveň vysoká účinnost proti nejčastěji se vyskytujícím sérotypům, což může převážit řadu vakcínou pokrytých sérotypů, ale s nízkou frekvencí výskytu.

Plánuje se v Česku nebo i v celé Evropě změna očkovacího schématu u dětí?

Zatím ne. Schéma 2+1 je standardní. Ukazuje se však, že třeba u Haemophilus influenzae bude nutné přidat další dávku. Diskutuje se rovněž o pertusi.

U vakcín v režimu 2+1 se doporučuje podat o dávku navíc u předčasně narozených dětí. Mělo by totéž platit u vakcíny podávané zdravým dětem v režimu 3+1, a tím pádem předčasně narozeným upravit režim na 4+1?

To je zatím spekulativní. Přímá úměra zde neplatí a ani to nepředpokládám.

MUDr. Andrea Skálová
redakce MeDitorial