Jak souvisí postcovidový syndrom s poškozením mozku?

U 351 pacientů hospitalizovaných s vážným průběhem COVID-19 hledali vědci z Velké Británie důkazy o poškození mozku rok po nákaze virem a porovnávali je s nálezy 2927 kontrolních jedinců odpovídajícího věku. 

Poškození mozku odpovídá zestárnutí mozku o 20 let

Pacienti s postcovidovým syndromem byli v kognitivních testech méně přesní a pomalejší a rovněž měli nejméně jednu duševní poruchu, jako je deprese, úzkost nebo posttraumatická stresová porucha. Pozorovaný deficit kognitivních funkcí odpovídal 20 letům stárnutí mozku. „Problémy s kognicí a pamětí, na něž si pacienti stěžovali, byly spojené s neuroanatomickými změnami mozku,“ zdůraznil klíčový závěr studie její hlavní autor a ředitel Infection Neuroscience Lab na Liverpoolské univerzitě profesor Benedict Michael. 

To má značný význam nejen pro odborníky, ale zejména pro nemocné – potvrdilo se totiž, že jejich symptomy nejsou jen výplodem jejich představivosti, ale existují objektivní důkazy, že mozek byl onemocněním COVID-19 skutečně zasažen. „Výsledky naznačují, že klinici by měli překonat svůj skepticismus a zvážit možnost, že jejich pacienti utrpěli poškození mozku a měli by být řádně léčeni,“ řekl k výsledkům této studie neuropsychiatr z Vanderbiltovy univerzity James C. Jackson.

Atrofie mozku jako důsledek imunitní reakce

Jak vlastně onemocnění COVID-19 mozek podle prezentovaných zjištění poškozuje? Již předchozí výzkum naznačil, že mechanismus by mohl souviset s nedostatkem kyslíku, s nímž se při vážném průběhu této infekce mozek potýká, zejména u pacientů, jejichž stav vyžaduje umělou ventilaci. Zobrazení mozku pacientů s COVID-19 v předchozím výzkumu ukázalo atrofii šedé hmoty, která byla vyvolána zánětem ze zvýšené imunitní odpovědi, nikoliv virem samotným.

Vědci navrhli i možnou prevenci poškození – neuroprotektivní účinky by mohly vykazovat kortikosteroidy podávané k redukci zánětu během hospitalizace. Také další modality, které se využívají v léčbě nemocných s poškozením mozku, mohou být efektivní v léčbě symptomů mozkové mlhy spojené s postcovidovým syndromem. Patří sem řečová či kognitivní terapie, ergoterapie a specializovaná léčba případných duševních chorob.

Léčba symptomů mozkové mlhy může podle vědců pomoci pacientům vrátit se do normálního života. Zvýšené biomarkery mozkového poškození a změny na zobrazení mozku totiž korelují s problémy, s nimiž se pacienti potýkají v každodenním životě. Mohou se týkat zapamatování si informací, syntézy velkého množství informací, dodržení termínů nebo soustředění na právě probíhající činnost.

Výzkum nabídl odpovědi na některé otázky, další otázky otevřel

Přes cenná zjištění studie neříká nic o tom, zda COVID-19 může ovlivnit mozek jedinců, kteří prodělali tuto infekci v méně závažné formě. 

Dále existuje obava, že i přes léčbu může být poškození mozku v rámci postcovidového syndromu dlouhodobé a urychlit nástup demence a Alzheimerovy nemoci u těch, kteří jsou k těmto neurodegenerativním chorobám náchylní. Naznačila to již dříve studie National Institute of Neurological Disorders and Stroke, podle níž u lidí, kteří již demencí trpí, COVID-19 akceleroval negativní strukturální i funkční změny v mozku.

(pok, eve)

Zdroje:
1. Michael B., Wood G., Sargent B. et al. Post-COVID cognitive deficits at one year are global and associated with elevated brain injury markers and grey matter volume reduction: national prospective study. Research Square 2024 Jan 5, doi: 10.21203/rs.3.rs-3818580/v1. 
2. Novak S. New evidence suggests long COVID could be a brain injury. Medscape, 2024 Feb 8. Dostupné na: www.medscape.com/viewarticle/new-evidence-suggests-long-covid-could-be-brain-injury-2024a10002v0