Fytofarmaka z rukou lékárníka v léčbě poruch spánku, zvýšeného napětí a úzkosti

KOMERČNÍ SDĚLENÍ

Fytofarmaka s tlumivými účinky na centrální nervový systém

Nedostatek spánku vyvolává napětí, nervozitu, nesoustředěnost, což opět vede k nespavosti a uzavírá bludný kruh. Spánkový deficit nepříznivě ovlivňuje zdraví člověka, delší spánková deprivace zvyšuje riziko vzniku řady chorob a snižuje kvalitu života. Poruchy spánku lze farmakologicky řešit hypnotiky, která ale mají nepříznivé vedlejší účinky. Proto je vhodné zvolit nejprve fytofarmaka – léčiva přírodního původu, která působí tlumivě na centrální nervový systém. Podle jejich účinku je můžeme rozdělit na sedativa, anxiolytika a hypnotika.

Mezi často používaná fytofarmaka s tlumivým účinkem na centrální nervový systém patří extrakty z listu meduňky lékařské (Melissa officinalis), kořene kozlíku lékařského (Valeriana officinalis), listu máty peprné (Mentha piperita) a dalších léčivých rostlin, jako je chmel otáčivý (Humulus lupulus), mučenka pletní (Passiflora incarnata) nebo třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum). Registrovaným anxiolytikem rostlinného původu je extrakt z levandule úzkolisté (Lavandula angustifolia). Rostlinným léčivem, které je přímo indikované ke zmírnění příznaků psychického napětí (únava, pocit slabosti, vyčerpání), je extrakt z kořene rozchodnice růžové (Rhodiola rosea).^1–3

Jedná se nejčastěji o suché extrakty, což jsou koncentráty vyrobené ze zahuštěného tekutého rostlinného extraktu. Na rozdíl od usušených nebo jiným způsobem konzervovaných částí rostlin obsahují extrakty přesně definované množství účinných látek a mají vyšší účinnost. Vyrábějí se z rostlin technologickým postupem za použití horké vody (o teplotě ≥ 70 °C) nebo vodně-ethanolového rozpouštědla s koncentrací ethanolu ≤ 70 % při teplotě ≥ 60 °C.³

Kozlík lékařský

Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) je využíván pro své sedativní účinky. V jeho extraktu bylo identifikováno téměř 80 sekundárních metabolitů − od seskviterepnů a monoterpenů, silic (například borneol, kamfen, pinen, karyofylen, valerianol) přes fenolové kyseliny a flavonoidy až po stopy alkaloidů (valerianin, aktinidin). Komplex těchto látek se vyznačuje sedativními a relaxačními účinky, pravděpodobně zasahuje do metabolismu kyseliny gamma-aminomáselné (GABA) v mozku a působí na receptory zprostředkující sedativní účinek na centrální nervový systém.³

Hypnotické účinky extraktu z kozlíku lékařského byly hodnoceny například ve dvojitě zaslepené randomizované placebem kontrolované studii u 72 dospělých s poruchami spánku po dobu 8 týdnů. Primárními sledovanými parametry byly skóre kvality spánku dle PSQI (Pittsburgh Sleep Quality Index) a spánková latence pomocí aktigrafu na zápěstí (WA − wrist actigraphy). Bezpečnost byla hodnocena na základě fyzikálního vyšetření, základních životních projevů, hematologického a biochemického rozboru krve.

Po 14, 28 a 56 dnech byl ve skupině s kozlíkem lékařským zjištěn významný pokles celkového skóre PSQI oproti skupině s placebem (p < 0,05). Ve skupině s kozlíkem lékařským také došlo k významnému zlepšení spánkové latence (p < 0,05), skutečné délky spánku a účinnosti spánku dle WA. U pacientů, kteří užívali extrakt z kozlíku lékařského, bylo v porovnání s placebem po 14, 28 a 56 dnech zaznamenáno zmírnění úzkosti dle škály BAI (Beck Anxiety Inventory) (p < 0,05), po 28 a 56 dnech rovněž zmírnění ospalosti přes den a zlepšení pocitu čerstvosti při vstávání − hodnoceno pomocí VAS (vizuální analogové škály).¹

Je dobré mít na paměti, že kozlík může mít vliv na řízení a obsluhování strojů a není vhodný v těhotenství a při kojení.²

Meduňka lékařská

Tento druh meduňky (Melissa officinalis) je známý obsahem hydroxyskořicových kyselin (např. rozmarýnová, p-kumarová, kávová, chlorogenová), silic (např. citral, citronelal, geraniol, nerol, linalool či humulen), flavonoidů, tříslovin a pentacyklických triterpenových kyselin.³ Melissa officinalis vykazuje účinnost proti poruchám spánku. I když může mít vedlejší účinky, jsou velmi vzácné a extrakt je považován za bezpečný.⁴

Účinnost extraktu z listů meduňky lékařské byla hodnocena v léčbě poruch spánku a úzkosti. Jedna ze studií probíhala u pacientů po implantaci koronárního bypassu. U 80 zařazených byla podávána 3× denně tobolka 500 mg M. officinalis (list) nebo tobolka placeba. Po 7 dnech došlo ve skupině s aktivní léčbou v porovnání s placebem k významně většímu zmírnění anxiety dle Hospital Anxiety Depression Scale (pokles ze stejných výchozích hodnot na skóre 7,15 vs. 10,18; p = 0,001) a k významně většímu nárůstu skóre kvality spánku dle St Mary’s Hospital Sleep Quality (o 14,40 vs. 7,52; p < 0,001).⁵ 

Trojitě zaslepená placebem kontrolovaná studie hodnotila efekt extraktu z M. officinalis 1000 mg a z Nepeta menthoides (šanta) 400 mg podávaného 1× denně na noc po dobu 4 týdnů u 67 osob s insomnií. Výsledky ukázaly významně větší zlepšení skóre závažnosti insomnie dle Insomnia Severity Index (ISI) (4,97 vs. 1,60; p = 0,002), skóre kvality spánku dle Pittsburgh Sleep Quality Index (PSQI) (průměrný rozdíl 4,14 vs. 1,42; p = 0,001) a prodloužení doby spánku (p < 0,001) ve skupině s aktivní léčbou v porovnání s placebem.⁶

Další dvojitě zaslepené randomizované studie ukázaly vysokou léčebnou odpověď na podávání M. officinalis v terapii úzkosti. Extrakt z listů meduňky v dávce 500 mg 2× denně po dobu 14 dnů vedl k významnému snížení incidence anxiety a palpitací bez výskytu vedlejších účinků.⁴

Máta peprná

Máta peprná (Mentha piperita) je vytrvalá bylina s listy charakteristické vůně. Silice máty obsahují mentol a jeho estery s kyselinou octovou nebo valerovou, menton, piperiton, mentofuran, ale také například hydroxyskořicové kyseliny (chlorogenová, kávová, rozmarýnová), flavonoidy, pentacyklické triterpenové kyseliny (ursolová, oleanolová) a třísloviny.³

Máta peprná může být přínosem v léčbě gastrointestinálních poruch, retence moči a při hojení ran.^{4, 7}

Kvalita a bezpečnost fytofarmak

Fytofarmaka jsou bylinné přípravky s definovaným chemickým složením, klinicky ověřenou účinností a bezpečností, jež podléhají stejným regulatorním požadavkům jako ostatní hromadně vyráběné léčivé přípravky. Tím se liší od doplňků stravy, které při uvedení na trh nemají povinnost dokládat účinnost, přesné složení či způsob výroby a řídí se stejnými pravidly jako potraviny.

Výroba rostlinných léčivých přípravků se rovněž řídí legislativními požadavky na správnou výrobní praxi ve všech fázích výroby, od pěstování a sběru použitých rostlin až po konečné zpracování do lékové formy včetně balení léčivého přípravku.⁸

Závěr

Extrakty z uvedených bylin jsou významnými složkami některých fytofarmak. U těchto preparátů je důležité přesně dodržovat dávkování a doporučení uvedená v příbalových informacích (například při podávání v těhotenství a dětem, při užívání se syntetickými sedativy a alkoholem nebo z hlediska možnosti výskytu alergických reakcí). V některých případech, zejména u pacientů se vzácnými zdravotními problémy, je nutná konzultace s lékařem. Pro použití rostlinných sedativ a hypnotik oproti syntetickým látkám ovšem hovoří fakt, že působí komplexně. Nástup účinku fytofarmak je pomalejší než u syntetických látek, nemají ale nepříjemné nežádoucí účinky, jako je například přetrvávající únava po probuzení, obluzenost atd.³ 

(zza)

Zdroje:
1. Chandra Shekhar H., Joshua L., Thomas J. V. Standardized extract of Valeriana officinalis improves overall sleep quality in human subjects with sleep complaints: a randomized, double-blind, placebo-controlled, clinical study. Adv Ther 2024 Jan; 41 (1): 246−261, doi: 10.1007/s12325-023-02708-6.
2. Vranová V., Smejkalová L. Možnosti fytofarmak při zvládání chronického stresu. Praktické lékárenství 2022; 18 (1): 42–47.
3. Kašparová M. Fytoterapeutika s tlumivým účinkem na centrální nervový systém. Praktické lékárenství 2016; 12 (5): 182–185.
4. Zam W., Quispe C., Sharifi-Rad J. et al. An updated review on the properties of Melissa officinalis L.: not exclusively anti-anxiety. Front Biosci (Schol Ed) 2022; 14 (2): 16, doi: 10.31083/j.fbs1402016.
5.  Soltanpour A., Alijaniha F., Naseri M. et al. Effects of Melissa officinalis on anxiety and sleep quality in patients undergoing coronary artery bypass surgery: a double-blind randomized placebo controlled trial. Eur J Integr Med 2019; 28: 27–32, doi: 10.1016/j.eujim.2019.01.010.
6. Ranjbar M., Salehi A., Rezaeizadeh H. et al. Efficacy of a combination of Melissa officinalis L. and Nepeta menthoides Boiss. & Buhse on insomnia: a triple-blind, randomized placebo-controlled clinical trial. J Altern Complement Med 2018; 24 (12), doi: 10.1089/acm.2017.0153.
7. Kazemi A., Iraji A., Esmaealzadeh N. et al. Peppermint and menthol: a review on their biochemistry, pharmacological activities, clinical applications, and safety considerations. Crit Rev Food Sci Nutr 2024 Jan 3: 1–26, doi: 10.1080/10408398.2023.2296991.
8. VYR-32 Pokyny pro správnou výrobní praxi – Doplněk 7, verze 1. Výroba rostlinných léčivých přípravků. Revidovaný Doplněk 7. SÚKL, 2009. Dostupné na: https://sukl.gov.cz/pokyny-ustavu/pokyny-vyroba-leciv/vyr-32-doplnek-7-verze-1

ZIP Persen (datum poslední revize textu 18. 12. 2024) naleznete zde.

Určeno pro odbornou veřejnost.