#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Amanita muscaria (L.) Pers. – muchomůrka červená, (Amanitaceae – muchomůrkovité)


Published in: Čas. čes. lék., 94, 2022, č. 11, s. 36
Category:

Stopkovýtrusná houba, která je původní v mírných oblastech severní polokoule. Postupně se tento symbiont bříz, dubů, borovic i dalších jehličnatých a listnatých dřevin rozšířil i na jižní polokouli. V roce 1869 byl z této muchomůrky izolován parasympatomimeticky působící alkaloid muskarin. Studium jeho účinků významně přispělo k poznání funkce vegetativního nervového systému.

Synonyma: Agaricus muscarius, Amanita formosa, Amanita imperialis.

Obecný název: Agaric mouceté (franc.), Fliegenpilz (něm.), Fly Agaric (angl.), Moscario (ital.), muchotrávka (slov.).

Sbíraná část: basidiocarp.

Droga: Amanitae basidiocarp.

Obsahové látky: hlavními účinnými látkami v čerstvé plodnici jsou isoxazolové alkaloidy: 0,03–0,65 % kyseliny ibotenové, 0,007–0,24 % jejího dekarboxylačního derivátu muscimolu (= agarin) a stopy oxazolového muskazonu. Naopak obsah L-(+)- muskarinu, kvartérního methylamoniového derivátu furanu, je nízký a v čerstvé plodnici kolísá od 0,0002 do 0,0003 %. Dále je uváděna toxická aminokyselina stizolobová, stopy tropanových alkaloidů, falotoxinů a bufoteninu. Z polysacharidů převažují 1,3/1,6-β-D–glukany, α–D–galaktany a fukomannogalaktany. Zjištěny byly tokoferoly a kyselina askorbová. Houba dokáže absorbovat až 0,1 % kovových kontaminantů (Cd, Hg, K, Rb a V).

Účinky a použití: ačkoliv je muchomůrka červená známa jako jedovatá houba, v Itálii a Mexiku je po uvaření a slití vody považována za jedlou. Namočena do mléka přitahuje a omamuje mouchy. V tradičních medicínách východu (Sibiř, Indie) i Ameriky, plní od pravěku úlohu společensky tolerovaného halucinogenu. V Indii pravděpodobně sloužila i k přípravě kultovního nápoje, nazývaného Soma. Mnohokrát byl zaznamenán průběh rituální skupinové intoxikace. Zatímco účinek nízkého obsahu muskarinu se projeví asi po 30 minutách poruchami GIT, daleko výraznější zrakové a sluchové halucinace i další poruchy CNS, způsobené především kyselinou ibotenovou a muscimolem, se dostaví po 60 minutách. Intoxikace trvá 3 i více hodin. Poměrná stabilita kyseliny ibotenové a muscimolu, který je pravděpodobně hlavním agens s 10x vyšší účinností než kyselina ibotenová, dovoluje při nedostatku plodnic vyvolat halucinace i pitím moči již intoxikovaných osob. K otravě dospělého člověka stačí jedna 70 g vážící plodnice. Smrtelné otravy jsou vzhledem k nízkému obsahu muskarinu výjimečné.

Při odborných studiích byla detailně vysvětlena laická pozorování. Bylo zjištěno, že muskarin je neselektivním agonistou acetylcholinu. Váže se na muskarinové cholinergní receptory spojené s G-proteinem (M1 až M5). Protože neobsahuje esterové vazby, není degradován cholinesterázou a jeho účinek na neurony trvá déle než u acetylcholinu. Neprostupuje hematoencefalickou bariérou. Muskarin aktivuje především GIT (pocení, silné slinění, slzení, průjem) a působí bradykardii. Z osmi stereoizomerů má největší aktivitu L-(+)-muskarin. Toxická je již dávka 0,005 g muskarinu a jeho antidotem je atropin. Naproti tomu kyselina ibotenová a muscimol prostupují hematoencefalickou bariérou snadno a jejich účinky jsou především psychoaktivní. Kyselina ibotenová je agonistou glutamátu na glutamátových receptorech a muscimol je agonistou kyseliny γ-aminomáselné (GABA) na GABAA receptorech. Kromě účinků na CNS působí izolovaný muscimol na buněčnou proliferaci v nádorech, v testech například významně omezil rozšiřování experimentálního karcinomu žaludku u potkanů. U polysacharidů byly zjištěny protizánětlivé i antinociceptivní (přenos bolesti) účinky. Karboxymethylovaný 1,3 – glukan vykazoval významnou protinádorovou aktivitu proti myšímu sarkomu 180. V homeopatii je Agaricus muscarius v potenci 5–30 CH indikován při pocitech svědění, pálení a necitlivosti. Kontroverzní jsou zatím závěry studií, v nichž se autoři snažili využít plodnice i izolované sloučeniny k prevenci Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby.

Dávkování: za minimální dávku, která vyvolá psychoaktivní efekt, je považováno 30–60 mg kyseliny ibotenové a 6–10 mg muscimolu.

Nežádoucí účinky a kontraindikace: pro nedostatek informací neužívat během těhotenství a laktace, nepodávat malým dětem. Zjištěné LD50: muscimol: králík per os 10 mg/kg, kyselina ibotenová: myš per os: 38 mg/kg.

Interakce: psychofarmaka.

Hlavní zdroje: AISLP; botanika.wendys.cz, Chemical Book, Dostál, J.: Nová květena ČSSR, Academia, Praha 1989; Drugs.com; European Medicines Agency; Google Scholar; Hagers Handbuch der Drogen und Arzneistoffe; Jellin, J. M. et al.: Natural medicines comprehensive database, vyd. 4, Stockton 2002; Liber Herbarum Minor; Medline; Plants for a future; PubChem Compound; The Plant List Missouri Botanical Garden; Toxnet.

PharmDr. Miloš POTUŽÁK

Obrázek: autor, vzorce: autor


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant

Article was published in

Journal of Czech Pharmacists

Issue 11

2022 Issue 11
Popular this week
Most read in this issue
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#