#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

SVĚTOVÉ DNY ZDRAVÍ - říjen


Authors: Doc. RNDr. Kolář Jozef, CSc.
Authors‘ workplace: Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno
Published in: Čas. čes. lék., 92, 2020, č. 9, s. 37-38

Na měsíc říjen nepřipadá žádný ze světových dní zdraví vyhlašovaných WHO. Z jiných mezinárodních dní souvisejících se zdravím to jsou Mezinárodní den starších, Světový den bez násilí, Světový den zraku, Světový den duševního zdraví, Světový den artritidy/revmatizmu, Světový den hospicové a paliativní péče, Světový den bílé hole, Světový den výživy (potravy), Mezinárodní den pro odstranění chudoby, Světový den boje proti osteoporóze, Den Organizace spojených národů, Světový den psoriázy. Z dřívějších tzv. podporovaných dní to byly Světový den lidských sídel a Mezinárodní den pro zredukování přírodních katastrof a z tzv. sponzorovaných dní Den boje proti bolesti. Z dalších dní připomínaných v tomto měsíci to je Světový den trombózy, Světový týden idiopatické plicní fibrózy, Den pro zdravá prsa a další.

Evropský den boje proti depresi (European Depression Day, EDD)

Deprese je jedním z nejčastějších duševních onemocnění na celém světě. Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že globálně depresí trpí 350 milionů lidí, v Evropě 30 miliónů lidí.

Evropský den boje proti depresi organizuje od roku 2004 Evropská asociace pro boj s depresí (European Depression Association, EDA). Ve svém logu má EDA příhodné přírodní anti - depresivum – třezalku. EDA je aliancí organizací, pacientů, výzkumných pracovníků a zdravotnických pracovníků z 19 zemí Evropy. Podporuje ty, kteří jsou postiženi depresí a snaží se zvyšovat povědomí veřejnosti o rozšířené depresi. K zakládajícím členům EDA patřily asociace z Francie, Belgie, Dánska, Velké Británie, Itálie a Švýcarska, tyto země si také poprvé připomněly EDD. Postupně se k EDD přidávaly další státy (Německo, Španělsko, od roku 2008 Slovensko). Na Slovensku při této příležitosti zájemci dostávali informační materiály o depresi a symbolickou „nezábudku“, česky pomněnku, německy „das Vergissmeinnicht“, anglicky „forgetme-not“ – vše v doslovném překladu a významu nezapomeň na mne, výstižně vystihující, oč tu běží. Pomněnka je symbolem duševního zdraví, viz Dni nezábudiek v SR.

EDD se váže k datu 1. října. V některých zemích je EDD ztotožňován se Světovým dnem duševního zdraví (World Mental Health Day, WMHD) či k němu přiřazován. WMHD je od roku 1992 každoročně pořádán Světovou federací pro duševní zdraví (World Federa? on for Mental Health) a připadá na 10. říjen. Jako příklad prolínání obou dní může sloužit motto WMHD z roku 2012 – Deprese: globální krize nebo zaměření WMHD 2019 – Pracujeme společně, abychom zabránili sebevraždě.

Bližší zaměření EDD je specifikováno od roku 2010, uvádíme je v tabulce 1.

Table 1.

V souvislosti s mottem EDD z roku 2010 mně mimoděk na mysli vytanula asociace – výpověď Violetty Valéry (La Traviata) z prvního dějství „osamělá uprostřed davu“.

V literatuře najdeme, že depresí, ať již domněle či skutečně, trpěl 16. americký prezident Abraham Lincoln, anglická královna Viktorie, anglický fyzik, matematik a astronom Isaac Newton, 6. americký prezident John Quincy Adams. Vedou se spory, zda tímto onemocněním trpěl Winston Churchill, premiér Velké Británie. Z dalších osobnosri jmenujme například umělce Vincenta Van Gogha, skladatele Ludwiga van Beethovena.

Deprese se řadí k důležitým problémům veřejného zdraví. Mezinárodní organizace jako jsou WHO a Světová banka predikují, že se deprese stane po kardiovaskulárních onemocněních celosvětově hlavní příčinou zdravotních problémů a druhým nejnákladnějším onemocněním. Nikoli ne náhodou se WHO soustředila na problematiku deprese v globálním měřítku a zařadila ji jako nosnou tematiku Světového dne zdraví v roce 2017. Deprese je hlavní příčinou 128 000 úmrtí v důsledku sebevraždy, která jsou každým rokem zaznamenána v evropském regionu WHO. Přestože je deprese velmi běžná a ovlivňuje kohokoli v jakémkoli stadiu života, je stále velmi podceňována (nedostatečně diagnostikovaná a ne dostatečně léčená). Uvádí se, že 75 % všech lidí trpících těžkou depresí nedostává adekvátní léčbu.

Deprese je porucha/nemoc, která se vyznačuje přetrvávajícím smutkem a ztrátou zájmu o činnosti, které si člověk obvykle užívá, doprovázená neschopností vykonávat denní činnosti po dobu nejméně dvou týdnů. Kromě toho mají lidé s depresí obvykle několik z následujících příznaků: ztrátu energie, změnu chuti k jídlu, spí delší nebo naopak kratší dobu, úzkost, sníženou koncentraci, nerozhodnost, neklid, pocity bezcennosti, viny nebo beznaděje a myšlenky na sebepoškozování nebo sebevraždu. V průběhu života ji zažije každý pátý člověk, ročně tato porucha postihne asi 5 % populace. U žen se objevuje přibližně dvakrát častěji než u mužů.

Stručně z historie

Nejstarší písemné zprávy o tom, co se dnes považuje za depresi, se datují druhým tisíciletím př. n. l. v Mezopotámii, přičemž se o depresi hovořilo spíše jako o duchovním než fyzickém stavu. Myšlenka, že depresi způsobují démoni a zlí duchové, se objevuje v mnoha kulturách, včetně kultur starověkých Řeků, Římanů, Babyloňanů, Číňanů a Egypťanů. Z toho také vycházely používané léčebné metody v podobě bití, fyzického omezení a hladovění ve snaze vyhnat démony z těla. Řada starořeckých a římských lékařů však věřila, že deprese je somatická a psychická nemoc. K léčbě svých pacientů používali terapeutické metody, jako je gymnastika, masáž, strava, hudba (muzikoterapie), koupele a léčivé přípravky obsahující výtažek z máku a oslí mléko.

Řecký lékař Hippokrates se domníval, že depresi (zpočátku nazývanou „melancholie“) způsobuje nerovnováha čtyř tělesných tekutin. Její léčba pozůstávala z pouštění žilou, koupelí, cvičení a diety. Napoti tomu římský filozof Cicero věřil, že melancholie měla psychologické příčiny, jako je vztek, strach a smutek. Přeskočme velmi drsné léčebné metody Cornelia Celsa (25 př. n. l. až 50 n. l.) – údajně doporučoval hladovění, bití atd., léčebné postupy perského lékaře Rházese, …v roce 1621 Robert Burton publikoval „Anatomii melancholie“, ve které nastínil sociální a psychologické příčiny deprese (jako jsou chudoba, strach a osamělost). Terapeutický přístup se příliš nezměnil – přibylo použití purgativ. Poté nastupuje „moderní“ léčba v podání Emila Kraepelina, Sigmunda Freuda a dalších.

Farmakoterapie, pomineme-li použití isoniazidu u některých pacientů, počíná léčbou imipraminem (Tofranil) a pokračuje nástupem tricyklických antidepresiv (TCA). Později se objevila další antidepresiva, včetně fluoxetinu (Prozac) v roce 1987, sertralinu (Zoloft) v roce 1991 a paroxetinu (Paxil) v roce 1992, tedy inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), následovaná novějšími antidepresivy – bupropionem (Wellbutrin), vortioxetinem (Trintellix), a inhibitory zpětného vychytávání serotoninu a norepinefrinu (SNRI). Ve zkratkovitém přehledu neuvádíme všechny významné představitele ze skupin SSRI, SNRI, TCA, inhibitorů monoaminooxidázy, atypických antidepresiv a dalších a jejich časovou následnost.

Situace v ČR

V roce 2017 si vzalo život 1 395 Čechů (z toho 79,3 % mužů). Nejčastěji si Pokračování z předchozí strany lidé sahají na život v pondělí, nejméně často o víkendu, konkrétně v sobotu. Nejvíce sebevražd připadá na jarní měsíce – březen a duben, nejméně na měsíce zimní. Dlouhodobě je měsícem s nejnižším počtem sebevražd prosinec. Za posledních 25 let došlo k šestinásobnému nárůstu spotřeby antidepresiv. Upouští se od předepisování anxiolytik (benzodiazepinů – alprazolamu, bromazepamu, klonazepamu). Až 50 % lidí, kteří trpí depresemi, se neléčí. Neléčená deprese je přitom jedním z hlavních důvodů k sebevraždě. Nicméně jsou i jiné příčiny sebevražd, než je deprese. Třikrát víc lidí si ročně sáhne na život, než kolik jich zemře na silnicích.

Úloha lékárníka jako prostředníka mezi pacientem a lékařem má více podob, z nich lze zdůraznit nastavení a monitorování compliance a zvyšování gramotnosti pacientů, povědomí zdravých osob i pacientů o tom, že je potřebné, aby si jednotlivci udržovali své vlastní duševní zdraví a snížili tak možnost vzniku stresu nebo deprese.

Kde mohou pacienti hledat pomoc?

Prostřednictvím linek důvěry, krizových center, na psychiatrických klinikách a v psychiatrických nemocnicích.

Zapamatujme si, že člověk může bojovat proti depresi a vyhrát!

Literatura u autora.

Doc. RNDr. Jozef KOLÁŘ, CSc.

Ústav aplikované farmacie, Farmaceutická fakulta VFU Brno


Labels
Pharmacy Clinical pharmacology Pharmaceutical assistant
Login
Forgotten password

Enter the email address that you registered with. We will send you instructions on how to set a new password.

Login

Don‘t have an account?  Create new account

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#