Brněnské výstavy herbářů

Kdo by dnes neznal pojem herbář – knihu plnou sušených květin a rostlinek. Ovšem slovo herbář vychází původně z latinského herbarium (tedy herba, česky bylina). Zprvu byl tedy herbář chápán jako kniha o léčivých rostlinách, s vyobrazením nebo popisem. Od 17. století se pak význam herbáře posouvá k dnešnímu pojetí, tedy sbírka sušených rostlin.

A právě naším nejvýznamnějším herbářům se věnovaly dvě výstavy v Brně. První již tradičně uspořádalo Centrum léčivých rostlin v botanické zahradě Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Letos 55. ročník Výstavy léčivých rostlin doplnila také panelová prezentace s názvem Herbář Masarykovy univerzity. V letních měsících (od 15. června do 2. července 2017) se návštěvníkům areálu představily v pestrých barevných kombinacích mnohé druhy léčivých, tonizujících, dietetických, aromatických, ale i jedovatých bylin a rostlin. U vybraných záhonů se objevily i cedulky s doplňujícími informacemi o původu, účinných látkách, možném použití či zajímavosti. V rámci zpřístupnění byl také prezentován na panelové výstavě Herbář Masarykovy univerzity, který je čtvrtou největší herbářovou sbírkou v České republice.

Na tuto výstavu navázalo také Moravské zemské muzeum, jež během svého 200. výročí založení muzea přibližuje malým i velkým návštěvníkům činnost jednotlivých oddělení a výstavnické tvorby. Ve dnech 12. července až 6. srpna 2017 představilo historii a vývoj Botanického oddělení Přírodovědného muzea MZM.

Botanická sbírka se postupně vyvíjela a rozrůstala (první vzorky jsou známé již před založením samotného muzea, datována k roku 1813) až k dnešnímu počtu téměř milion položek. Právě herbář Moravského zemského muzea právem řadíme na třetí místo mezi botanickými institucemi u nás. Jeho obsahové složky jsou velmi bohaté – najdeme zde například houby, lišejníky, mechorosty, sušené cévnaté rostliny. Mezi herbářovými položkami bylo zatím nalezeno téměř 2500 dokladů typového charakteru (jedná se o jedinečné exempláře rostlin, podle kterých je vytvořeno jméno druhu nebo jméno taxonu nižší klasifikace, např. poddruhu, variety).

Kromě vystavených exponátů z herbářových sbírek mohli návštěvníci obdivovat unikátní dřevěné modely hub a taktéž dřevěné modely ovoce. Exponáty byly doplněny o knihu Františka Suchého (Moravské ovoce, Brněnské výstavy herbářů vydané 1907), která sloužila jako předloha pro řezbáře Josefa Rulíška při jeho tvorbě hub a ovoce. Tyto sbírkové a edukační předměty byly zhotoveny k Jubilejní výstavě soudobé kultury v roce 1928, a právě pro výstavní účely došlo k vybudování expozice, jejíž součástí byly efektivní a velmi precizně ze dřeva vyřezané modely (vše pod odborným vedením dr. Františka Skyvy). V současné době jich muzeum vlastní na 400 exemplářů.

Ve vedlejší vitríně pak byl umístěn Herbář neboli bylinář (Commentarrii in sex libros Pedacii Dioscoridis, vydání z roku 1562). Jedna z nejvýznamnějších botanických knih 16. století sepsaná italský lékařem a botanikem Pietro A. Matthiollim. Tato bylinná a rostlinná příručka byla knihou velmi praktickou, obsahovala přes 200 názorných ilustrací a sloužila nejen k léčení, ale také k vaření. Dokonce byla čtena jako beletrie, jelikož zde byly umístěny i popisy exotických rostlin a stromů. Takto byl herbář užíván minimálně do 18. století. Dále byla vystavena kniha Hortus Eystettensis (1613) z pera Basila Beslera, která sloužila jako ilustrovaný soupis rostlin ze zahrady biskupa Johanna Konráda z Gemmingenu v bavorském Eichstättu. Také byla představena kniha Botanische Ergebnisse der Reise Seiner Majestät des Kaisers von Mexico Maximilian I. nach Brasilien, kde jsou shrnuty výsledky cesty císaře Maxmiliána do Brazílie. Celou řadu botanických objevů a nových poznatků z let 1859–1860 zaznamenal Heinrich Wawra.

Pozornosti neunikly ani tzv. botanická torna používaná pro sběr botanického materiálu nebo lis na sušení rostlin, který se v průběhu let téměř nezměnil. Malý exkurs do historie jsme pak mohli nalézt na obsažných panelech; celý rozvoj a chod botanického oddělení pak velmi vtipně a poučně prezentovala krátká videosekvence.

Všem zájemcům o botaniku, herbářové sbírky a mnohé zajímavosti z říše rostlin se tak naskytla jedinečná příležitost se seznámit s ukázkou jedinečných herbářů a s prací vědeckých odborníků, botaniků nebo příznivců voňavé a léčivé krásy.

Miroslava Šudomová

Muzeum Brněnska – Památník písemnictví na Moravě, Předklášteří

Sherif T. S. Hassan

Veterinární a farmaceutická univerzita Brno