Příprava a hodnocení hydrofilního krému s propolisovým extraktem

English version

Autoři: J. Bernatonienė ¹; J. Davalgienė ¹; R. Masteiková ²; J. Muselík ²; G. Drakšienė ¹; R. Lazauskas ³; R. Pečiūra ¹; Z. Chalupová ²
Působiště autorů: Kaunas University of Medicine, Faculty of Pharmacy, Department of Drug Technology and Social Pharmacy, Lithuania ¹; University of Veterinary and Pharmaceutical Sciences, Faculty of Pharmacy, Department of Pharmaceutics, Czech Republic ²; Kaunas University of Medicine, Department of Physiology, Lithuania ³
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2010; 59, 11-17
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Příprava a hodnocení hydrofilního krému s propolisovým extraktem

Cílem práce bylo příprava a hodnocení hydrofilního krému s širokým spektrem účinku. Krém byl stabilizován komplexním emulgátorem a karbomerovým gelem – oba vznikly in situ během přípravy. Jako účinná složka se použil hustý propolisový extrakt v koncentraci 0,8 %. Krém s propolisem vykazoval antioxidační aktivitu související s celkovým množstvím polyfenolů a celkovým množstvím flavonů a flavonolů. Krémový základ a krém s propolisovým extraktem se připravovaly při různých rychlostech míchání. Jako závislé proměnné se hodnotily tyto vlastnosti přípravků: odolnost k centrifugaci, viskozita a velikost částic (kapek) vnitřní fáze. Výsledky hodnocení ukázaly, že rychlost míchání během procesu přípravy patří mezi významné faktory, ovlivňující některé důležité charakteristiky přípravku, především reologické vlastnosti a velikost částic, které jsou vzájemně propojené, a následně předpovídají stabilitu krémových přípravků během uchovávání. Pokud rychlost míchání je určená správně, má krém optimální viskozitu a uniformita částic stejně jako jeho stabilita vzrůstá.

Klíčová slova:
hydrofilní krém – propolis – viskozita – velikost částic – stabilita

Zdroje

1. Bankova, V.: Recent trends and important developments in propolis research. eCAM, 2005; 2, 29–32.

2. Zhou, J. H., Li, Y., Zhao, J., Xue, X. F., Wu, L. M., Chen, F.: Geographical traceability of propolis by high-performance liquid-chromatography fingerprints. Food Chem., 2008; 108, 749–759.

3. Medana, C., Carbone, F., Aigotti, R., Appendino, G., Baiocchi, C.: Selective analysis of phenolic compounds in propolis by HPLC-MS/MS. Phytochem. Anal., 2008; 19, 32–39.

4. Salatino, A., Teixeira, E. W., Negri, G., Message, D.: Origin and chemical variation of Brazilian propolis. eCAM, 2005; 2, 33–38.

5. Bankova, V.: Chemical diversity of propolis and the problem of standardization. J. Ethnopharmacol., 2005; 100, 114–117.

6. Popova, M., Bankova, V., Butovska, D., Petkov, V., Nikolova-Damyanova, B., Sabatini, A. G., Marcazzan, G. L., Bogdanov, S.: Validated methods for the quantification of biologically active constituents of poplar–type propolis. Phytochem. Anal., 2004; 15, 235–240.

7. Lu, L.-C., Chen, Y.-W., Chou, C.-C.: Antibacterial activity of propolis against Staphylococcus aureus. Int. J. Food Microbiol., 2005; 102, 213–220.

8. Banskota, A. H., Tezuka, Y., Kadota, S.: Recent progress in pharmacological research of propolis. Phytother. Res., 2001; 15, 561–571.

9. Silici, S., Koć, N. A., Ayangil, D., āankaya, S.: Antifungal activities of propolis collected by different races of honeybees against yeasts isolated from patients with superficial mycoses. J. Pharmacol. Sci., 2005; 99, 39–44.

10. Huleihel, M., Isanu, V.: Anti-herpes simplex virus effect of an aqueous extract of propolis. IMAJ, 2004; 4, 923–927.

11. Kumazawa, S., Hamasak, T., Nakayama, T.: Antioxidant activity of propolis of various geographic origins. Food Chem., 2004; 84, 329–339.

12. Wu, W. M., Lu, L., Long, Y., Wang, T., Liu, L., Chen, Q., Wang, R.: Free radical scavenging and antioxidative activities of caffeic acid phenethyl ester (CAPE) and its related compounds in solution and membranes: a structure-activity insight. Food Chem., 2007; 105, 107–115.

13. Nuito, Y., Yasumuro, M., Kondin, K., Ohara, N.: Antiinflamatory effect of topically applied propolis extract in carrageenan-induced rat hind paw edema. Phytother. Res., 2007; 21, 452–456.

14. Paulino, N., Abreu, S. R. L., Uto, Y., Koyama, D., Nagasawa, H., Hori, H., Dirsch, V. M., Vollmar, A. M., Scremin, A., Bretz, W. A.: Anti-inflammatory effects of a bioavailable compound, Artepillin C, in Brazilian propolis. Eur. J. Pharmacol., 2008; 587, 296–301.

15. McLennan, S. V., Bonner, J., Milne, S., Lo, L., Charlton, A., Kurup, S., Jia, J., Yue, D. K., Twigg, S. M..: The anti-inflamatory agent propolis improves wound healing in a rodent model of experimental diabetes. Wound Rep. Reg., 2008; 16, 706–713.

16. Sehn, E., Hernandes, L., Franco, S. L., Gonćalves, C. C. M., Baesso, M. L.: Dynamics of reepitheliasation and penetration rate of a bee propolis formulation during cutaneous wounds healing. Anal. Chim. Acta, 2009, 635, 115–120.

17. Gregory, S. R., Piccolo, N., Piccolo, M. T., Piccolo, M. S., Heggers, J. P.: J. Comparison of propolis skin cream to silver sulfadiazine: A neuropatic alternative to antibiotics in treatment of minor burns. Altern. Complement. Med., 2002; 8 (1), 77–83.

18. Bruschi, M. L., Jones, D. S., Panzeri, H., Gremičo, M. P. D., de Freitas, O., Lara, E. H. G.: Semisolid systems containing propolis for the treatment of periodontal disease: in vitro release kinetics, syringeability, rheological, textural, and mucoadhesive properties. J. Pharm. Sci., 2007; 96, 2074–2089.

19. Lotufo, M. A., Shimizu, M. T., Cabral, R., Birman, E. G.: Clinical evaluation of topical use of propolis in recurrent minor aphthous ulceration. Cienc. Odontol. Bras., 2005; 8, 6–9.

20. Flynn, G. L.: Cutaneous and transdermal delivery – Processes and systems of delivery. In: Banker, G.S., Rhodes, C.T. eds. Modern Pharmaceutics, 4th ed. New York, Basel: Marcel Dekker, Inc. 2002.

21. Betageri, G., Prabhu, S.: Semisolid preparations. In: Swarbrick, J., Boylan, J. C. eds. Encyclopedia of Pharmaceutical Technology, 2nd ed., vol. 3. New York, Basel: Marcel Dekker, Inc. 2002.

22. McClements, D. J.: Food Emulsions: Principles, Practice and Techniques. 2nd. ed. Boca Raton, CRC Press, 1999. s. 378.

23. Arvouet-Grand, A., Vennat B., Lejeune, B., Pourrat, A.: Formulation of propolis extract emulsions. II. O/W creams formulated with self-emulsifying bases. Drug Devel. Ind. Pharm., 1995; 21, 2253–2259.

24. Marquele-Oliveira, F., Fonseca, Y. M., de Freitas, O., Fonseca, M. J. V.: Development of topical functionalized formulations added with propolis extract: Stability, cutaneous absorption and in vivo studies. Int. J. Pharm., 2007; 342, 40–48.

25. Realdon, N., Perin, F., Morpurgo, M., Ragazzi, E.: Influence of processing conditions in the manufacture of O/W creams. I. Effect on dispersion grade and rheological characteristics. Il Farmaco, 2002; 57, 341–347.

26. Arvouet-Grand , A. Vennat B, Lejeune, B., Pourrat, A.: Formulation of propolis extract emulsions. I. O/W creams based on non-ionic surfactants and various consistency agents. Drug Devel. Ind. Pharm., 1995; 21, 1907–1915.

27. Cockton, J. R., Wynn, J. B.: The use of surface active agents in pharmaceutical preparations: the evaluation of emulsifying power. J. Pharm. Pharmacol., 1952; 4, 959–971.

28. Marquele, F. D., Oliveira, A. R. M., Bonato, P. S., Lara, M. G., Fonseca, M. J. V.: Propolis extract release evaluation from topical formulations by chemiluminescence and HPLC. J. Pharm. Biomed. Anal., 2006; 41, 461–468.

29. Huang, X., Kakuda, Y., Cui, W.: Hydrocolloids in emulsions: particle size distribution and interfacial activity. Food Hydrocoll., 2001; 15, 533–542.