Adhezivita větvených plastifikovaných oligoesterů
Autoři:
E. Šnejdrová; M. Dittrich
Působiště autorů:
Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové, Department of Pharmaceutical Technology
Vyšlo v časopise:
Čes. slov. Farm., 2009; 58, 212-215
Kategorie:
Původní práce
Souhrn
Práce se zabývá vztahem mezi reologickými a adhezivními vlastnostmi větvených oligoesterových nosičů, plastifikovaných různým typem a koncentrací plastifikátorů. Oligoestery testované v této studii jsou terpolymery dipentaerythritolu, kyseliny D,L-mléčné a kyseliny glykolové, kde dipentaerythritol (D) v koncentraci 3 %, 5 % nebo 8 % působí v průběhu stupňovité polykondenzace jako větvící složka. Nosiče označené jako 3D, 5D a 8D byly plastifikovány buď triethyl citrátem (TEC), nebo methyl salicylátem (MS) nebo ethyl salicylátem (ES) v různé koncentraci. Byla měřena dynamická viskozita při teplotě 37 °C. Plastifikované systémy vykazovaly newtonský tok, jejich viskozita závisí zejména na plastifikaci, dále na molární hmotnosti a stupni větvení oligoesterového nosiče. Byla měřena síla potřebná k odtržení plastifikovaného nosiče od modelového substrátu jako míra adhezivních vlastností. Adhezivní síla testovaných nosičů byla v rozmezí 25 N až 35 N a tomu odpovídající hodnoty dynamické viskozity se pohybovaly v rozmezí 3 Pa.s až 40 Pa.s. Bylo nalezeno optimální rozmezí hodnot dynamické viskozity plastifikovaných oligoesterových nosičů zajišťující dostatečnou bioadhezi.
Klíčová slova:
větvené oligoestery – koncentrace plastifikátoru – viskozita – bioadheze
Zdroje
1. Rutot, D., Duquesne, E., Ydens, I., Degée, P., Dubois, P.: Polym. Degrad. Stab., 2001; 3, 561–566.
2. Wang, N., Qui, J. S., Wu, X. S.: ACS Symp. Ser., 1998; 709, 242–253.
3. Martin, O., Averous, L.: Polymer, 2001; 42, 6209–6219.
4. Labrecque, L. V., Kumar, R. A., Davé, V., Gross, R. A., McCarthy, S. P.: J. Appl. Polym. Sci., 1997; 66, 1507–1513.
5. Ljungberg, N., Wesseln, B.: J. Appl. Polym. Sci., 2002; 86, 1227–1234.
6. Wu, Ch., Mc Ginity, J. W.: Int. J. Pharm., 1999; 177, 15–27.
7. Schade, A., Niwa, T., Takeuchi, H., Hino, T., Kawashima, Y.: Int. J. Pharm.; 1995, 117, 209–217.
8. Ahuja, A., Khar, R. P., Ali, J.: Drug Dev. Ind. Pharm., 1997; 23, 489–515.
9. Lehr, C. M., Bouwstra, J. A., Tukker, J., Junginger, H. E.: STP Pharma, 1989; 5, 857–862.
10. Mansour, M., Mansour, S., Mortada, N. D.: Drug Dev. Ind. Pharm., 2008; 34, 744–752.
11. Šnejdrová, E., Dittrich, M.: Čes. slov. Farm., 2006; 55, 262–266.
12. Qussi, B., Suess, W. G.: Drug Dev. Ind. Pharm., 2006; 32, 403–412.
13. Smart, J. D.: Adv. Drug Deliv. Rev., 2005; 57, 1556–1568.
Štítky
Farmacie FarmakologieČlánek vyšel v časopise
Česká a slovenská farmacie
2009 Číslo 5-6
- Distribuce a lokalizace speciálně upravených exosomů může zefektivnit léčbu svalových dystrofií
- O krok blíže k pochopení efektu placeba při léčbě bolesti
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
Nejčtenější v tomto čísle
- Metody přípravy mikročástic ve farmaceutické technologii
- Příspěvek k vývoji reklamy ve farmacii I
- Sledování vybraných jakostních parametrů parenterální výživy AIO – pilotní studie
- Hypolipidemický účinek obsahových látek amarantu