#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Standardní receptura pro přípravu léčivých přípravků v lékárnách III Některé možnosti využití isopropylalkoholu


Standard prescriptions for the formulation of medicinal preparations in pharmacies III Some possibilities of using isopropyl alcohol

On the basis of the examples of preparations listed in Deutscher Arzneimittel-Codex/Neues Rezeptur Formularium (NRF), the paper illustrates some possibilities of replacing ethanol by isopropyl alcohol as one of the possible ways of composition and technology of medicinal preparations produced in pharmacies in the Czech Republic. It further draws attention to the economic and clinical advantages of the use of isopropyl alcohol.

Key words:
isopropyl alcohol – dermatological medicaments – extemporaneous formulation – standard prescription


Autoři: J. Šubert;  J. Kolář 1
Působiště autorů: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, Farmaceutická fakulta, Ústav aplikované farmacie 1
Vyšlo v časopise: Čes. slov. Farm., 2009; 58, 147-149
Kategorie: Přehledy a odborná sdělení

Souhrn

Příspěvek ukazuje na příkladech přípravků uvedených v Deutscher Arzneimittel-Codex/Neues Rezeptur Formularium (NRF) některé možnosti náhrady ethanolu isopropylalkoholem jako jednu z možných cest standardizace složení a technologie léčivých přípravků připravovaných v lékárnách v České republice. Dále je poukázáno na ekonomické a klinické výhody použití isopropylalkoholu.

Klíčová slova:
isopropylalkohol – léčivé přípravky pro dermatologii – příprava v lékárnách – standardní receptura

Isopropylalkohol 1) se běžně používá v produktech dermální a vlasové kosmetiky. Je také častou součástí v České republice předepisovaných a používaných průmyslově vyráběných léčivých přípravků k vnějšímu použití, zejména roztoků a gelů 2). Mimoto je vyhláškou č. 85/2008 Sb. povoleno jeho použití k přípravě léčivých přípravků i v lékárně. Při předepisování a přípravě léčivých přípravků k vnějšímu užití v lékárnách v České republice je však z nižších alifatických alkoholů dosud používán téměř výlučně ethanol, přestože již v roce 1990 bylo možno nalézt ve známé knižní publikaci 3) celou řadu receptů, v nichž je místo ethanolu použit levnější isopropylalkohol, jehož vlastnosti jsou velmi podobné 4). V zahraničí, na rozdíl od České republiky, je isopropylalkohol nezřídka součástí standardních receptur pro přípravu v lékárnách. Například v knižní publikaci 5) je isopropylalkohol probírán souběžně s ethanolem mezi hydrofilními složkami dermatik jako součást roztoků, suspenzí a hydrogelů. Záměrem našeho příspěvku je ukázat možnosti jeho využití v přípravcích uvedených v německém Deutscher Arzneimittel-Codex/Neues Rezeptur-Formularium (DAC/NRF, dále NRF) 6), z nichž některé by se mohly uplatnit i v našich podmínkách. Složení přípravků NRF je uvedeno v tabulce 1. Do této tabulky nebyly z NRF vybrány přípravky, jejichž součástí jsou léčivé či pomocné látky, jejichž použití pro přípravu léčivých přípravků není v České republice povoleno vyhláškou č. 85/2008. K porovnání je v tabulce 2 uvedeno složení přípravků obsahujících isopropylalkohol z nové tuzemské knižní publikace 7). Tu je možno považovat za jednu z možných cest, kterou by se mohla standardizace složení a technologie léčivých přípravků připravovaných v lékárnách v České republice ubírat v obecnější rovině.

Tab. 1. Přípravky NRF k vnější aplikaci obsahující isopropylalkohol
Přípravky NRF k vnější aplikaci obsahující isopropylalkohol
*Přípravky jsou řazeny a označeny podle jejich řazení a označení v NRF. ** První číselný údaj je doba od přípravy přípravku do prvního otevření obalu, druhý údaj je doba od prvního otevření obalu (uvádí se při výdeji přípravku).

Tab. 2. Přípravky k vnější aplikaci obsahující isopropylalkohol podle<sup>7)</sup>
Přípravky k vnější aplikaci obsahující isopropylalkohol podle&lt;sup&gt;7)&lt;/sup&gt;

Z tabulky 1 je zřejmé, že v přípravcích zařazených v NRF je isopropylalkohol zastoupen v rozmezí 10 až 74 %. Z přípravků uvedených v této tabulce se jeví pro podmínky České republiky vzhledem k sortimentu léčivých a pomocných látek dodávaných lékárnám s certifikátem farmaceutické jakosti v současnosti jako nejnadějnější roztok 11.23., u něhož jsou v NRF uvedeny jako indikace Acne comedonica a Acne papulopustulosa a roztok 11.55. v těchto a v některých dalších indikacích 6). Těmto přípravkům NRF odpovídají v tabulce 2 přípravky 7.8.3. a 7.8.7. s tím, že NRF uvádí u přípravku 11.23. jako alternativu navíc 10 % kyseliny salicylové a u přípravku 11.55. rozmezí 1–10 % kyseliny salicylové a nižší koncentraci isopropylalkoholu. U dalších přípravků nelze v obsahu tabulek 1 a 2 nalézt obdobnou míru shody. S možným uplatněním v České republice lze z přípravků NRF počítat v případě, že lékárnám bude dostupný (anebo bude vhodně substituován) oktyldodekanol i u roztoku 11.45. Další v lékárnách připravované přípravky obsahující isopropylalkohol budou v České republice pravděpodobněji než z NRF vycházet z receptur podle 7), které využívají také lepší mísitelnost isopropylakoholu (v porovnání s ethanolem) s tinkturou z kamenouhelného dehtu 7) (ta je v České republice dosud častou složkou přípravků předepisovaných a připravovaných v lékárnách). Isopropylalkohol je zastoupen v přípravcích podle 7) (tab. 2) 35–69 %, tedy v rozmezí užším, než v přípravcích podle NRF (tab. 1). Přípravky uvedené v tabulkách 1 a 2 s ním počítají jako se součástí roztoků k vnějšímu použití, přičemž farmaceutická technologie v obecné rovině počítá s isopropylalkoholem dále zejména při přípravě gelů 8) a v průmyslové produkci léčivých přípravků je často využíván i v tomto směru 2). Vzhledem k dosavadním nevelkým zkušenostem s předepisováním a přípravou magistraliter připravovaných gelů je třeba počítat s možností využití isopropylalkoholu v České republice ve standardní receptuře i mimo ni především jako součásti roztoků. I při tomto omezení by jeho větší využití bylo vzhledem k nižší ceně (nyní přibližně o 1/3, nárůstem spotřeby isopropylalkoholu lékopisné jakosti by se rozdíl dál zvětšoval) a objemu tekutých přípravků obsahujících kyselinu salicylovou anebo jiná léčiva přínosem. Jestliže byla v České republice v minulosti hlavní překážkou využití isopropylalkoholu při předepisování a přípravě léčiv v lékárně absence jeho nabídky lékárnám v lékopisné jakosti s platným certifikátem, jde v současnosti o překážku již delší dobu překonanou.

Vedle ekonomické výhodnosti patří ke kladům použití isopropylalkoholu skutečnost, že jej lze použít k eliminování dyschromie, kterou nelze odstranit běžnými mýdly a vodou. I když tento stav nepředstavuje vážný medicínský problém, je z hlediska kosmetického pro pacienty stresující 9). Další pozitivum představuje bezpečnostní profil isopropylalkoholu – velmi ojediněle se vyskytuje jím indukovaná alergická kožní přecitlivělost. Patrně první alergická ekzematózní kontaktní dermatitida byla popsána v roce 1968 10). Z nižších alifatických (ethanol, isopropylalkohol), resp. vícesytných alkoholů (propylenglykol), které zvyšují topický prostup léčiva a jejichž aplikace bývá někdy spojena s výskytem erytému, isopropylalkohol zvyšuje prokrvení kůže, aniž by vyvolal erytém 11).

Adresa pro korespondenci:

doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.

Ústav aplikované farmacie FaF VFU Brno

Palackého 1–3, 612 42 Brno

e-mail: kolarj@vfu.cz

Došlo 23. června 2009

Přijato 20. července 2009


Zdroje

l. Český lékopis 2009. 2. díl. Praha: Grada Publishing 2009; s. 1284.

2. Automatizovaný informační systém léčivých přípravků. Dostupné na: http://www.aislp.cz/cs/.

3. Fadrhoncová, A.: Farmakoterapie kožních nemocí. 1. vyd. Praha: Avicenum 1990; s. 318.

4. Rowe, R. C. et al. (ed.): Handbook of Pharmaceutical Excipients, 5th Ed. London: Pharmaceutical Press 2006; electronic version.

5. Garbe, C. et al.: Rationelle dermatologische Rezeptur. Stuttgart: Georg Thieme Verlag 1996; s. 71.

6. Deutscher Arzneimittel-Codex/Neues Rezeptur-Formularium, Band 1– 3, Stand 2008. Eschborn, Govi-Verlag, Stuttgart: Deutscher Apotheker-Verlag.

7. Sklenář, Z. et al.: Magistraliter receptura v dermatologii. 1. vyd. Praha: Galén 2009; s. 441.

8. Bremecker, K. D.: Pharm. Ind., 1989; 51, 199–202.

9. Browning, J., Rosen, T.: Dermatology Online Journal 2005; 11(2), 15 http://dermatology.cdlib.org/112/case_ reports/dirtydermatoses/rosen.html (7. březen 2009)

10. Wasilewski, Ch.: Arch. Dermatol., 1968; 98, 502–504 http://archderm.ama-assn.org/cgi/content/abstract/98/ 5/502.

11. Pershing, L. K. et al.: Invest. Dermatol., 2008; 128; 616–627.

Štítky
Farmacie Farmakologie

Článek vyšel v časopise

Česká a slovenská farmacie

Číslo 4

2009 Číslo 4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Důležitost adherence při depresivním onemocnění
nový kurz
Autoři: MUDr. Eliška Bartečková, Ph.D.

Koncepce osteologické péče pro gynekology a praktické lékaře
Autoři: MUDr. František Šenk

Sekvenční léčba schizofrenie
Autoři: MUDr. Jana Hořínková, Ph.D.

Hypertenze a hypercholesterolémie – synergický efekt léčby
Autoři: prof. MUDr. Hana Rosolová, DrSc.

Multidisciplinární zkušenosti u pacientů s diabetem
Autoři: Prof. MUDr. Martin Haluzík, DrSc., prof. MUDr. Vojtěch Melenovský, CSc., prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc.

Všechny kurzy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#