Výběr vhodného tonometru pro domácí měření TK: Co a jak poradit pacientům?

Výhody domácího měření TK

Domácí měření probíhá v relativně stabilních podmínkách, pacient může provádět velký počet měření a pravidelné monitorování může vést k částečnému odhadu účinku antihypertenziv i denní variability TK. Efekt bílého pláště může způsobit vzestup TK v průměru o 12/6 mmHg, domácí měření tak může vést ke zjištění případné hypertenze bílého pláště nebo naopak maskované hypertenze.

Selfmonitoring může přinést i další pozitiva, například zvýšení compliance pacienta, a nasbíraná data mohou vést k odhalení rizikových faktorů i zpřesnění prognózy.

Doporučené typy tonometrů

Přestože je rtuťový tonometr standardem pro měření TK v ordinaci, pro domácí měření není příliš vhodný, protože klade nároky na dobrý zrak a sluch osoby provádějící měření a také vyžaduje řádné zaškolení.

Nejvhodnější jsou digitální tonometry fungující na oscilometrickém principu, a to pro svou snadnou obsluhu. Doporučeným místem pro měření TK je obvykle paže.

Zápěstní a „mobilní“ tonometry

Odborné společnosti nedoporučují digitální přístroje s manžetou přikládanou na zápěstí či na prsty. Pro co nejpřesnější měření je nutné držet zápěstní tlakoměry v úrovni srdce, jiné pozice mohou ovlivnit přesnost. Zápěstní tonometry proto volíme pouze u opodstatněných případů, například u pacientů s těžkou obezitou, krátkou konickou paží nebo po cévních mozkových příhodách.

Některé fitness náramky a chytré hodinky deklarují kromě monitorování tepové frekvence či spánku také měření tlaku krve. V tomto případě je nutné zmínit, že spolehlivost podobných zařízení je proměnlivá, nepodléhá standardnímu testování a je všeobecně považovaná za nedostatečnou.

Tipy pro snazší výběr

Ujistěte se, že manžeta sedí

Nesedící, příliš široká či úzká manžeta může ovlivnit přesnost měření, nezbytná je uzavíratelnost na suchý zip, nejlépe se sponou. Obvyklou šíří manžety je 12 cm; ta je vhodná pro pacienty s obvodem paže < 33 cm. Manžeta šíře 15 cm je vhodná při obvodu paže 33–41 cm, respektive 18 cm pro obvod paže > 41 cm. Některé tonometry disponují univerzální manžetou pro normální i silnou paži (22–42 cm).

Není třeba volit nejdražší modely

Novější hi-tech modely s OLED displeji, připojením bluetooth a přidruženými aplikacemi jsou dražší, cena ovšem není jednoznačným ukazatelem spolehlivosti. Přesnost měření je u všech tonometrů testovaná a validované tonometry spolu s aktualizovanými doplňujícími informacemi jsou uvedeny na webových stránkách mezinárodní expertní komise dabl Educational Trust (viz odkazy na konci článku). Pokud je tonometr veden na tomto seznamu s kladným hodnocením, splňuje mezinárodní standardní protokol alespoň 1 z odborných společností (certifikace AAMI, BHS, ESH) a je doporučený k domácímu použití.

Další funkce vyžadované pacientem

Bude pacient, který přichází do lékárny, jediným uživatelem tonometru, nebo ho bude sdílet s dalšími členy rodiny? I to hraje důležitou roli při výběru nejvhodnějšího přístroje. Některé modely přicházejí s více manžetami, jindy je lze dokoupit zvlášť, a tak umožňují používání 1 přístroje více lidmi o různém obvodu paže. Moderní tonometry disponují kontrolou utažení manžety, nevhodného pohybu nebo vyhodnocení arytmie. Recentní tonometry umožňují uložení hodnot pro více uživatelů, popřípadě propojení přes bluetooth s počítačem nebo aplikací pro Android/iOS a evidují desítky naměřených hodnot včetně data a času měření; tyto modality ocení spíše mladší pacienti.

Jednoduchost používání

Přestože ovládání komerčně dostupných tonometrů obecně není nikterak složité, některé vlastnosti mohou být pro starší pacienty matoucí. Příliš malý displej nebo příliš moderní design mohou působit potíže při odečítání nejen pacientům se špatným zrakem; stejně tak může znesnadňovat odečet displej s mnoha přidruženými informacemi. Usnadněním mohou být barevné pruhy v barvách semaforu, které se po měření rozsvítí a dle klasifikace WHO stanoví, zda je naměřený tlak v pořádku (zelená barva = do 140/90 mmHg), zvýšený (oranžová = do 180/110 mmHg), nebo se jedná o závažnou hypertenzi (červená = nad 180/110 mmHg).

Správná technika měření TK

Při výdeji tonometru je vhodné připomenout pacientům správnou techniku měření tlaku krve. TK se měří 2× denně ve stejnou dobu, ráno před užitím léků a večer (před jídlem). TK se měří pokaždé 3× v alespoň 1minutových intervalech, přičemž pacient zapisuje hodnoty přesně. První hodnota bývá nejvyšší, proto vychází z průměru hodnot druhého a třetího měření. Hodnoty TK naměřené doma jsou obvykle nižší než ty naměřené v ordinaci. Při měření v domácím prostředí by hodnoty neměly přesahovat 135/85 mmHg.

• Před měřením by se měl pacient posadit a 5–10 minut odpočívat v klidné místnosti za přiměřené teploty.
• Pacient si měří TK vsedě s opřenými zády, pokaždé na stejné, podepřené paži na úrovni srdce, otevřená dlaň směřuje vzhůru.
• Manžeta má být v úrovni srdce se spodním okrajem (s často vyznačenou ryskou) 2–3 cm nad loketní jamkou nad brachiální tepnou.
• Nohy by měly být nezkřížené na zemi a paže by měla být uvolněná od oděvu (někdy stačí vykasat rukáv, jindy je vhodné vršek zcela sundat).
• Během měření pacient nemluví, nehýbe se, nejí a nepije. 
• Nejméně 30 minut před zahájením měření by pacient neměl kouřit, pít kofeinové nápoje ani alkohol.

Závěrem

Současný trh nabízí množství na první pohled velmi podobných tonometrů, což znesnadňuje orientaci při výběru vhodných přístrojů pro domácí měření pro naše pacienty. Upřednostňujeme přístroje s umístěním manžety na paži, jejichž přesnost je dostatečná a byla ověřená dle standardních mezinárodních testovacích protokolů. Čas od času je vhodné provést měření domácím přístrojem pacientem při návštěvě lékaře a porovnat jeho výsledek přímo v ordinaci s hodnotami měřenými auskultačně lékařem.

(lexi)

Zdroje:
1. Ceral J., Linhart A., Filipovský J. Praktický postup České společnosti pro hypertenzi: Měření krevního tlaku 2. část. Měření krevního tlaku v ordinaci. Česká společnost pro hypertenzi, 2016.
2. Sphygmomanometers for self-measurement of blood pressure (SBPM). dabl Educational Trust, 2020. Dostupné na: www.dableducational.org/sphygmomanometers/devices_2_sbpm.html#ArmTable
3. Karen I., Filipovský J. Arteriální hypertenze. Novelizace 2014. Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Centrum doporučených postupů pro praktické lékaře, SVL ČLS JEP, Praha, 2014.