Osobní účty pojištěnců mají podpořit prevenci, lékaře nezatíží

S osobními účty počítá novela zákona o zdravotním pojištění, kterou chce ministerstvo zdravotnictví do konce července odeslat vládě a představit ji veřejnosti.

„Předpokládáme, že osobní účty začnou platit ve druhé polovině příštího roku, ale záleží na legislativním procesu,“ uvedl ředitel odboru ochrany veřejného zdraví na ministerstvu zdravotnictví Matyáš Fošum s tím, že resort aktuálně připravuje i návrh zákona o specifických zdravotních službách obsahující „opatření k podpoře zdraví“, z nichž některá mají být navázaná právě na osobní účty klientů pojišťoven.

První „vlaštovka“ už v roce 2019

„Návrh ze strany ministerstva zdravotnictví v obecné rovině vítáme. S osobními účty máme dobré zkušenosti. Samozřejmě záleží na tom, v jaké podobě – a jestli – bude tento návrh nakonec schválený,“ prohlásil tiskový mluvčí Oborové zdravotní pojišťovny (OZP) František Tlapák.

Právě OZP byla první, která v roce 2019 zavedla určitou formu osobních účtů. V rámci benefitního programu začala svým klientům poskytovat příspěvek na dentální hygienu, jehož čerpání podmínila preventivní prohlídkou u stomatologa.

Od té doby se oblíbený program rozrostl o další příspěvky pro různé věkové kategorie, podstata ale zůstala stejná. Za absolvování prohlídky u lékaře klienti získávají finanční příspěvek na zvolený benefit a současně jim pojišťovna na jejich účet v klientské aplikaci Vitakarta připíše kredity. Ty mohou následně vyměnit za další příspěvek na některý z více než 40 programů podle vlastního uvážení.

Různé benefity poskytují svým klientům i ostatní zdravotní pojišťovny, často ale nejsou vázané přímo na prevenci. Jedná se například o programy pro dárce krve, ozdravné pobyty, příspěvky na různé pomůcky a další.

Ne všichni jsou nadšení

Ze zřízení osobních účtů pojištěncům není nadšená například Zaměstnanecká pojišťovna Škoda, která se obává nákladů na úpravu informačních systémů a zvýšené administrativní zátěže. Zároveň je skeptická ohledně pozitivního vlivu na zlepšení zdravotního stavu populace.

Obavy z výrazného nárůstu administrativy vyvrací mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob. „Pochopitelně bude nezbytné přizpůsobit IT systémy novému modelu fungování fondu prevence, především zajistit správné získávání informací o plnění podmínek v oblasti prevence, na něž bude navázán bonus pro pojištěnce,“ řekl s tím, že pojišťovny mají již nyní v rámci vykázané péče informace o absolvování preventivních prohlídek i očkování konkrétním pojištěncem a postačí tedy pouze propsání této informace do systému osobních účtů.

Navzdory podpoře osobních účtů jako takových má OZP výhrady k některým parametrům, které jsou součástí návrhu MZ. Jedná se například o navýšení možného přídělu do fondu prevence, možnost ministerstva zdravotnictví zasahovat do struktury preventivních programů, skryté rozšiřování péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění, rušení rezervních fondů a další.

Některé zdravotní pojišťovny odmítají osobní účty komentovat a čekají na finální podobu legislativy, které se následně přizpůsobí.

Lékařům práce nepřibude

Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že co se týká základních bonifikací za preventivní prohlídky a očkování hrazené ze zdravotního pojištění, nebudou lékaři zatíženi žádnou dodatečnou administrativou. Jedná se totiž o úkony, které běžně vykazují zdravotní pojišťovně k úhradě.

Jiná situace je u doplňkové bonifikace za plnění zdravotních ukazatelů, u níž záleží, jak si její pravidla nastaví jednotlivé zdravotní pojišťovny. „Lze si představit různá řešení, například přímé předávání informací ze strany poskytovatelů zdravotních služeb nebo doručení zpráv o vyšetření a výsledků samotným pojištěncem,“ uvedl Ondřej Jakob. Zároveň upozornil, že doplňkové bonifikace dosud nebyly v legislativním návrhu nijak podrobně řešeny.

(eve)