Proč tělo „nezapomene“ alergii na arašídy nebo alergickou rýmu?
Imunoglobuliny E (IgE) mají klíčovou roli například u potravinových alergií či alergické rýmy. Většina buněk, které IgE produkují, ovšem žije pouze krátce. Jak je tedy možné, že organismus si potravinové alergie nebo alergickou rýmu pamatuje? Klíč k odpovědi zřejmě drží nově objevené paměťové B lymfocyty 2. typu (MBC2).
Dva navzájem nezávislé výzkumy
Paměťové B lymfocyty (MBC – memory B cell) vznikají z některých B lymfocytů po setkání s antigenem a tvoří součást imunitní odpovědi, která je například využívána při očkování. Alergie na potraviny je způsobena antigenově specifickými imunoglobuliny třídy E (IgE), ale o paměti B buněk z hlediska přetrvávající IgE odpovědi je známo jen málo. Nově objevené MBC2 exprimují imunoglobuliny G (IgG), CD23 a interleukin 4Rα (IL-4Rα) a kromě toho jsou zdrojem alergenově specifických buněk produkujících IgE. Nezávisle na sobě je nedávno identifikovaly dva vědecké týmy, jejichž práce citujeme níže. Průkaz přímé spojitosti mezi MBC2 a IgE umožnily moderní technologie, například jednobuněčná transkriptomika či hluboké sekvenování genů protilátek v klinických vzorcích.
Prokázáno u dětí…
Autoři prvního z výzkumů zjistili, že B lymfocyty, které označili jako CD23+ IgG1+ paměťové B buňky, se vyskytovují mnohem více u dětí s alergií na arašídy než u kontrol bez ní. A mimo jiné nesou vysoce mutované receptory specifické pro alergeny arašídů. Přítomnost těchto buněk korelovala s koncentracemi cirkulujících IgE u alergických dětí. Podle výzkumníků se jedná o unikátní populaci paměťových buněk, jež obsahuje prekurzory vysoce afinitních patogenních buněk, které produkují IgE a pravděpodobně mají svůj význam v dlouhodobém přetrvávání alergie na arašídy.
… i u dospělých
Paměťové buňky MBC2 popsali také vědci z McMasterovy univerzity v Hamiltonu v Kanadě, a to u dospělých pacientů nejen s alergií na arašídy, ale i na břízu či roztoče. Podle jejich zjištění mají alergičtí lidé tyto paměťové B lymfocyty proti svému alergenu, zatímco nealergičtí lidé jich mají velmi málo, ne-li žádné. Autoři výzkumu pozorovali, že MBC2 tvoří specifické IgE během rané sublingvální alergenové imunoterapie, a identifikovali je jako hlavní rezervoár IgE. Identifikace MBC2 umožňuje nahlédnout do udržování paměti IgE, která je nepříznivá z hlediska alergických onemocnění, ale může být prospěšná při ochraně proti zvířecím jedům a hlístům. Paměťové buňky MBC2 se tak zdají být „domovem alergií“.
Významný krok k pochopení alergií i nové léčbě
Nález buněk, které udržují paměť IgE, by mohl znamenat klíčový pokrok v pochopení etiopatogeneze alergií a zejména při hledání dalších možností, jak lze alergická onemocnění terapeuticky modifikovat. Objev MBC2 dává vědcům nový cíl při léčbě alergií a mohl by vést k vývoji nových léčivých látek. Konkrétně ukazuje na dvě potenciální terapeutické strategie: první možností je eliminovat MBC2 u alergické osoby, druhou možností pak změnit jejich funkci tak, aby nevedly k nepříznivým konečným účinkům při expozici alergenu.
(esr)
Zdroje:
1. Koenig J. F. E., Knudsen N. P. H., Phelps A. et al. Type 2-polarized memory B cells hold allergen-specific IgE memory. Sci Transl Med 2024; 16 (733): eadi0944, doi: 10.1126/scitranslmed.adi0944.
2. Ota M., Hoehn K. B., Fernandes-Braga W. et al. CD23+ IgG1+ memory B cells are poised to switch to pathogenic IgE production in food allergy. Sci Transl Med 2024; 16 (733): eadi0673, doi: 10.1126/scitranslmed.adi0673.
3. Ward A. Researchers discover new cell that remembers allergies. Science Daily, 2024 Feb 7. Dostupné na: www.sciencedaily.com/releases/2024/02/240207195046.htm
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.