„Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2024/1

Betablokátory nevykazují přínos u pacientů po IM se zachovanou EF LK

U pacientů po akutním infarktu myokardu (IM), kteří podstoupí časnou koronární angiografii a mají zachovanou ejekční frakci levé komory (EF LK ≥ 50 %), nevede dlouhodobé podávání betablokátorů (BB) ke snížení rizika složeného parametru zahrnujícího úmrtí z jakýchkoliv příčin a další IM. Ukázala to otevřená studie REDUCE-AMI provedená v letech 2017–2023 na 43 pracovištích a čítající celkem 5020 pacientů.

Během sledování, jehož medián trvání činil 3,5 roku, byl výskyt složeného parametru 7,9 % s BB a 8,3 % bez BB (poměr rizik [HR] 0,96; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,79–1,16; p = 0,64). Významný rozdíl nebyl zjištěn ani z hlediska mortality, kardiovaskulární mortality, IM a hospitalizace pro srdeční selhání nebo pro fibrilaci síní.

Autoři tento výsledek vysvětlují tím, že většina studií, jež prokázaly přínos BB po IM, byla provedena před érou moderní diagnostiky IM na základě biomarkerů a před rutinním používáním perkutánní koronární intervence (PCI), antiagregancií, vysoce účinných statinů a inhibitorů renin-angiotenzin-aldosteronového systému (RAASi).

Zdroj: Yndigegn T., Lindahl B., Mars K. et al.; REDUCE-AMI Investigators. Beta-blockers after myocardial infarction and preserved ejection fraction. N Engl J Med 2024 Apr 18; 390 (15): 1372−1381, doi: 10.1056/NEJMoa2401479.

Nový inhibitor PCSK9 lerodalcibep silně účinný při snižování LDL-c

Lerodalcibep, nový inhibitor proprotein konvertázy subtilisin/kexin typu 9 (PCSK9i) 3. generace, snížil během 1 roku hladinu LDL cholesterolu (vstupní hodnota 3,03 mmol/l) průměrně o 56,2 % více než placebo, přičemž absolutní snížení činilo 1,57 mmol/l. Průměrná hladina v posledních 2 týdnech studie byla o 62,7 % nižší než ve skupině s placebem a o 1,93 mmol/l nižší než při vstupu do studie. Nejméně 50% snížení hladiny LDL-c dosáhlo 94 % pacientů s lerodalcibepem a jen 19 % s placebem i při současné léčbě statinem ± ezetimibem.

Tyto výsledky studie LIBerate-HR byly prezentovány v rámci výročního sjezdu Americké kardiologické společnosti (ACC) v dubnu 2024. Studie zahrnovala 922 pacientů s kardiovaskulárním onemocněním nebo velmi vysokým rizikem IM či CMP (průměrný věk 65 let; 47 % žen). Statin užívalo 84 % z nich, ezetimib 16,6 %, 45 % trpělo diabetem a 10 % familiární hypercholesterolémií.

Lerodalcibep se podává 1× měsíčně v dávce 300 mg s.c. injekcí o objemu 1,2 ml.

Zdroj: Klug E., Bavry A. A., Eagle K. A. Efficacy and safety of lerodalcibep in patients at very high and high risk for cardiovascular disease − LIBerate-HR. American College of Cardiology Annual Scientific Session (ACC.24), Atlanta, 2024 Apr 7. Dostupné na: www.acc.org/latest-in-cardiology/clinical-trials/2024/04/05/04/34/liberate-hr

GLP-1RA jsou velmi efektivní i mezi antiobezitiky

Metaanalýza randomizovaných kontrolovaných studií publikovaná v dubnu 2024 v časopisu Lancet ukázala, že z antiobezitik vede k největšímu průměrnému poklesu tělesné hmotnosti kombinace fentermin-topiramátu s léčivem ze skupiny agonistů receptorů pro glukagonu podobný peptid 1 (GLP-1RA).

Autoři zhodnotili výsledky 132 studií zahrnujících přes 48 tisíc dospělých s nadváhou/obezitou. Všechna hodnocená antiobezitika (naltrexon-bupropion, fentermin-topiramát, GLP-1RA a orlistat) vedla k většímu poklesu tělesné hmotnosti než samotná úprava životního stylu a všechna byla spojena s rizikem vysazení léčby z důvodu nežádoucích příhod.

Post hoc analýza ukázala, že z hlediska podílu pacientů s dosažením nejméně 5% poklesu hmotnosti a z hlediska průměrného procentuálního poklesu hmotnosti má semaglutid ze skupiny GLP-1RA významně větší přínos než jiná léčiva a současně srovnatelný výskyt nežádoucích příhod.

Zdroj: Shi Q., Wang Y., Hao Q. et al. Pharmacotherapy for adults with overweight and obesity: a systematic review and network meta-analysis of randomised controlled trials. Lancet 2024 Apr 6; 403 (10434): e21−e31, doi: 10.1016/S0140-6736(24)00351-9. 

Oční mikrobiom může souviset se syndromem suchého oka

Složení očního mikrobiomu může souviset se syndromem suchého oka (DES). Na malém vzorku 30 jedinců to ukázal tým texaských vědců: Nejčastějšími bakteriálními kmeny nalezenými v případě zdravých očí byly rody Streptococcus a Pedobacter, zatímco u 9 jedinců se syndromem suchého oka byla zjištěna vyšší prevalence rodů Solirubrobacterales, Acinetobacter a Enterococcaceae.

Podrobnější prozkoumání mikrobiomu lidského oka by mohlo vést k vývoji nových terapeutických možností pro pacienty s DES, který se v současné době léčí především podporou obnovy slzného filmu.

Zdroj: Van Kley A., Sharma P., Nalian A. The ocular microbiome: a window into human microbiomics. J Biol Chem 2024 Mar; 300 (3 suppl.): 1529, doi: 10.1016/j.jbc.2024.105848.

(zza)