Léčebné konopí je schválené v několika indikacích včetně chronické neztišitelné bolesti, která se vyskytuje u onkologických onemocnění, degenerativních onemocnění pohybového aparátu, neuropatické bolesti nebo bolesti při glaukomu. Následující retrospektivní studie byla provedena v sousedním Německu, kde je léčebné konopí možné předepisovat od března 2017. Cílem práce bylo zhodnotit účinnost THC v rámci interdisciplinární multimodální terapie bolesti (IMST). Vedle vlivu na bolest byla hodnocena i účinnost na několik psychometrických proměnných (depresivita, úzkost, kvalita života, poruchy spánku).
Do studie byli na základě splnění alespoň 3 zařazovacích kritérií (předchozí neúspěšná ambulantní terapie, těžké zhoršení kvality života s narušením životního stylu nebo výkonu zaměstnání, neadekvátní farmakoterapie, psychosociální rizikové faktory, popřípadě psychologická komorbidita, relevantní somatická komorbidita) zařazeni všichni pacienti starší 18 let s fibromyalgickým syndromem hospitalizovaní na oddělení pro léčbu bolesti v období 2017–2018 s multimodální interdisciplinární léčbou. Vylučovacími kritérii byly nedostatečné údaje (n = 25), léčba THC při přijetí do nemocnice (n = 1), ukončení terapie pro nežádoucí účinky (n = 2) a předčasné ukončení terapie bolesti za hospitalizace (n = 4).
Na začátku hospitalizace byli pacienti vyšetřeni algeziologem, psychoterapeutem a fyzioterapeutem a byla individuálně nastavena jejich léčba. Strukturovaný režim, který zahrnoval individuální a skupinové terapie (maximálně 8 účastníků), zahrnoval řadu komponent: edukace, fyzioterapie, cvičení, psychoterapie, arteterapie, přírodní léčebné procedury, farmakoterapie a další.
Ve sledovaném období byl pacientům podáván výhradně dronabinol (psychoaktivní stereoizomer THC (–)-Δ9-transtetrahydrokanabinol) ve formě kapslí, případně v tekuté formě. Terapie dronabinolem byla u tobolek zahájena dávkou 1,25 mg s navyšováním o 1,25–2,5 mg denně, v případě kapek se potom jednalo 2 kapky (1,6 mg) s navyšováním o 1–2 kapky denně. Při výskytu nežádoucích účinků se dávka znovu zvýšila až po jejich odeznění. Důvodem pro ukončení zvyšování dávky bylo dostatečné zmírnění bolesti, netolerovatelné nežádoucí účinky nebo dosažení zákonem stanovené maximální denní dávky 33 mg.
Délka hospitalizace byla buď v rozmezí 7–13 dní (průměr 9,2 dne), nebo v rozmezí 14–20 dní (průměr 16,7 dne). U pacientů rozdělených do 2 skupin (s THC a bez THC) byly v průběhu IMST hodnoceny parametry jako intenzita bolesti, psychometrické parametry a spotřeba analgetik. Pacienti v kontrolní skupině byli léčeni dle doporučení pro management fibromyalgické bolesti. Každý účastník vyplnil před hospitalizací a na jejím konci dotazník.
Ze 120 pacientů s FMS bylo 51,7 % (n = 62) léčbo THC. V této skupině bylo signifikantně více nemocných v chronickém stadiu 3 než v kontrolní skupině. V obou skupinách byl podobný průměrný počet komorbidit spojených s bolestí (3,7 vs. 3,3), nejčastěji se jednalo o bolesti zad a páteře, končetin, neuropatickou bolest a bolest hlavy. V obou skupinách byly také časté psychiatrické diagnózy (1,6 vs. 1,4), nejčastěji deprese, úzkost, posttraumatická stresová porucha, porucha osobnosti, somatoformní porucha nebo závislost.
Titrace dávky THC proběhla v průměru za 13,4 dne, přičemž průměrná denní dávka THC činila 14,8 mg (rozmezí 2,6–31,3 mg). V průběhu hospitalizace došlo u pacientů, kteří užívali THC, k významnému zlepšení (p < 0,001) v parametrech intenzity bolesti, deprese a kvality života.
Intenzita bolesti hodnocená na 10bodové škále se u pacientů s THC snížila z 6,04 na konečných 4,24, zatímco v kontrolní skupině byla změna menší (z 5,58 na 4,24; p = 0,001). U 5 ze 7 hodnocených skupin další analgetické medikace byla u pacientů s THC tato léčba redukována nebo vysazena.
Depresivní symptomatologie hodnocená dle skóre HADS-D (0–21) se u pacientů s THC významně snížila z 11,61 na počátku terapie na 9,56 na jejím konci, což je v porovnání s kontrolní skupinou (pokles z 9,66 na 8,72) statisticky významný rozdíl (p = 0,037)
Skóre používané k hodnocení kvality života QLIP (0–43) se signifikantně zvýšilo ve skupině s THC z 9,81 na 19,31, což znamená významně větší zlepšení než v kontrolní skupině (z 11,76 na 17,6; p = 0,004).
U pacientů s fibromyalgií léčených syntetickým THC došlo v průběhu IMST poskytované za hospitalizace k významně většímu zmírnění bolesti v porovnání s osobami léčenými standardní terapií. Pacienti léčení THC také vykazovali větší zmírnění depresivní symptomatologie a došlo u nich k většímu zlepšení kvality života. Při podávání THC bylo také častější vysazení nebo snížení dávky průvodní analgetické medikace.
Výsledky této retrospektivní studie naznačují, že léčebné konopí lze považovat za terapeutickou alternativu k jiným analgetikům. Léčebné konopí, dostupné na trhu ve formě tobolek, případně extraktu, tak představuje novou modalitu pro pacienty s neutišitelnými bolestmi včetně bolestí spojených s fibromyalgií.
(lexi)
Zdroje:
1. Bettstetter H., Schafer A. Tetrahydrocannabinol (THC) in patients with fibromyalgia syndrome (FMS): a retrospective study of changes in pain, psychometric variables, and analgesic consumption during inpatient interdisciplinary multimodal pain therapy (IMPT). Schmerz 2023 Jun 8, doi: 10.1007/s00482-023-00727-4 [Epub ahead of print].
2. Hajer J. Konopí − léčba budoucnosti? Vnitřní lékařství 2015; 61 (7–8): 680–685.
3. Tomš J. Aktuální pohled na fibromyalgii. Časopis lékařů českých 2012; 151: 415–419.
4. Viola-Saltzman M., Watson N. F., Bogart A. et al. High prevalence of restless legs syndrome among patients with fibromyalgia: a controlled cross-sectional study. J Clin Sleep Med 2010; 6 (5): 423–427.
