Nachlazení? Chřipka? Dopřejte si odpočinek, ne antibiotika
Takové je jedno z hlavních hesel Evropského antibiotického dne, který připadá na 18. listopadu. Antibiotická rezistence stoupá a představuje jeden z nejzávažnějších globálních zdravotnických problémů. Lékárníci jsou velmi důležitým článkem ve výdeji léčiv a mohou významně přispět k řešení této situace.
Úvod
Účinnost antibiotik je velice křehká veličina. Aby nedocházelo k jejímu narušení, je nutná správná indikace, dávkování a užívání těchto léků. Situace je však velmi vážná a rezistence stoupá ještě rychleji, než se předpokládalo. Důvodem je většinou neuvážené nakládání s antibiotiky.
Rezistence 2017
Během antibiotického dne 2018 byly publikovány údaje o konzumpci a rezistenci z roku 2017, z nichž vyplývá, že některé evropské země si vůbec neuvědomují, jak velký problém antibiotická rezistence představuje. Pouze 25 z 38 zemí nahlásilo svoji epidemiologickou situaci. Těchto 25 zemí patří k těm zodpovědnějším. 19 z nich má například vypracované jednotné postupy k prevenci šíření enterobakterií rezistentních vůči karbapenemům. Zcela opačně tomu však je u zemí, které svoji situaci nehlásí. Tam jsou tyto guidelines přítomny jen ve 2 případech ze 13, což je vzhledem k aktuální situaci tristní.
Zákeřný Acinetobacter
V otázce rezistence Acinetobacter baumannii complex je však situace ještě horší. Ze zmiňovaných 38 zemí mají jednotné postupy k prevenci vzestupu výskytu acinetobakterů produkujících karbapenemázu vypracovány pouze dvě. Přitom průměrná rezistence acinetobakterů vůči karbapenemům nyní v Evropě přesahuje 39 %. Osm zemí Evropy nahlásilo stoupající spotřebu karbapenemů v nemocnicích, ale žádaná nehlásí její pokles.
Základem správného nakládání s antibiotiky je racionální preskripce a dohled nad užíváním. Pokud účinkují antibiotika nižších řad, je nesprávné používat zbytečně vyšší řady a ohrožovat je tak ztrátou citlivosti. A hrubou chybou, ačkoliv velmi častou, je léčba virových onemocnění antibiotiky.
Jak mohou přispět lékárníci?
Přestože se může zdát, že celý problém je v rukou lékařů, i lékárníci mohou přispět významným dílem, a to při výdeji antibiotik. Pokud si lékárník vyhradí chvíli času, aby podal pacientovi základní informace o nutnosti dodržení režimu užívání antibiotik, upozornil jej na nejčastější nežádoucí účinky a nabídl mu možnosti jak těmto příznakům čelit, je to velká pomoc. V případě potřeby je žádoucí, aby lékárník kontaktoval ošetřujícího lékaře a konzultoval s ním možnost jiné volby antibiotik u konkrétního pacienta – například když zjistí možnost alergie nebo riziko závažných nežádoucích účinků (případně pokud tuší nesprávnou preskripci).
V týdnu následujícím po Evropském antibiotickém dni přidávají odborníci z celého světa na sociální sítě fotografie svojí činnosti, kterou podporují účinnost antibiotik nebo své názory na tuto problematiku. K příspěvku připojují tag #KeepAntibioticsWorking a pomáhají tak motivovat celou odbornou veřejnost k zodpovědnějšímu přístupu. Přidejte se a ukažte všem, že to může fungovat.
(pez)
Zdroje:
1. European Centre for Disease Prevention and Control. Antimicrobial consumption – Annual Epidemiological Report for 2017. ECDC, 2018 Nov 15. Dostupné na: https://ecdc.europa.eu
2. Státní zdravotní ústav. Evropský antibiotický den (EAAD). SZÚ, 2018. Dostupné na: www.szu.cz
3. Paterová P. Evropský antibiotický den. ATB středisko FN Hradec Králové. FNHK, 2018. Dostupné na: www.fnhk.cz
4. Fleming N., Barber S., Ashiru-Oredope D. Pharmaceutical J 2011; 287: 465. Dostupné na: www.pharmaceutical-journal.com
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.