Kdy má smysl podávat probiotika dětem?
Probiotika jsou živé mikroorganismy, které po podání v dostatečném množství zlepšují zdravotní stav hostitele, tedy pacienta. Za směrodatné pro rozhodování o prospěšnosti podávání probiotik dětem se považují výsledky randomizovaných klinických studií (RCT) – z nich vyplývá pozitivní vliv na některá onemocnění gastrointestinálního traktu (GIT).
Mechanismus účinku probiotik
Nejvíce používaná probiotika zahrnují bakteriální druhy Lactobacillus nebo Bifidobacterium a kvasinky Saccharomyces boulardii. Mechanismus, jakým probiotika pomáhají, není plně objasněn. Předpokládá se kompetice, v rámci které probiotika znemožňují patogenům kolonizovat GIT, a regulace průchodu střevem. Dále probiotika produkují prospěšné mastné kyseliny s krátkým řetězcem a vitaminy.
Prokázaný pozitivní efekt u dětí
Evropská společnost dětské gastroenterologie, hepatologie a výživy (ESPGHAN) doporučuje použití probiotik v terapii akutní gastroenteritidy u dětí, což je průjmovité onemocnění doprovázené zvracením a zvýšenou teplotou. Hlavním terapeutickým přístupem je samozřejmě rehydratace, kterou je možné doplnit o probiotika L. rhamnosus GG (LGG; nízká kvalita důkazů; silné doporučení) nebo S. boulardii (nízká kvalita důkazů; silné doporučení).
Prevalence průjmu souvisejícího s antibiotiky se u dětí pohybuje cca mezi 5 a 40 %. Při použití probiotik během antibiotické terapie se předpokládá profylaxe průjmu. V dětské populaci jsou na základě klinických studií opět nejúčinnější S. boulardii (6 RCT, n = 1653; relativní riziko [RR] 0,43; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,3–0,6) a LGG (5 RCT, n = 445; RR 0,48; 95% CI 0,26–0,89).
Výsledky klinických studií dále prokázaly pozitivní efekt LGG na snížení rizika vzniku nozokomiálního průjmu u dětí, který je často způsobený rotaviry. Metaanalýza porovnávající podání placeba a LGG prokázala po dobu hospitalizace významně sníženou incidenci průjmu (2 RCT, n = 823; RR 0,37; 95% CI 0,23–0,59) a symptomatické rotavirové gastroenteritidy (3 RCT, n = 1043; RR 0,49; 95% CI 0,28–0,86).
Podobně byl v RCT prokázán pozitivní vliv probiotik v prevenci nekrotizující enterokolitidy (NEC) předčasně narozených dětí. Skupina s probiotiky měla snížené riziko rozvoje NEC stupně 2 a více (20 RCT, n = 5529; RR 0,43; 95% CI 0,33–0,56).
U dalších onemocnění byl pozitivní dopad podávání probiotik částečně prokázán, ale do budoucna bude třeba tento předpoklad potvrdit dalšími studiemi. Tyká se to prevence respiračních a gastrointestinálních infekcí dětí přenášených v komunitě, dále například prevence alergií, urychlení eradikace Helicobacter pylori a prevence kolik u kojenců.
Naopak u bolestí břicha spojených s funkčními poruchami GIT nebyl pozitivní vliv podání probiotik prokázán. Podobně probiotika pravděpodobně nepomáhají při funkčních zácpách a Crohnově nemoci. Zde je zajímavé zmínit, že v případě ulcerózní kolitidy ESPGHAN doporučuje probiotické kmeny VSL#3 a Escherichia coli Nissle 1917 jako účinnou součást léčby.
Závěr
Pro účinnost probiotik je zásadní správné dávkování. To většinou není obecně dané a závisí na konkrétním probiotiku a onemocnění. Proto je nejlepší se řídit dávkováním použitým v dobře provedených RCT. Dále platí, že existují různé druhy probiotických organismů, ale výsledky jednoho probiotika nejsou přenositelné na jiná probiotika.
Závěrem lze konstatovat, že má smysl probiotika dětem podávat, ale pouze v případech, kdy je pro to opodstatnění a existují klinicky potvrzené výsledky.
(jtr)
Zdroj: Szajewska H. What are the indications for using probiotics in children? Arch Dis Child 2016; 101: 398–403, doi: 10.1136/archdischild-2015-308656.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.