Fytoterapie v průběhu těhotenství a kojení
Fytoterapie, tedy použití rostlin v léčbě, je v současné době velmi populární, jelikož ji pacienti obecně považují za bezpečnější variantu oproti podávání chemických přípravků. Těhotné a kojící ženy nejsou výjimkou, proto je v tomto ohledu vhodná i jejich edukace.
Rostlinné léčivé přípravky
Fytofarmaka se od léčivých preparátů chemického původu liší hlavně tím, že obsahují většinou více účinných látek. Tyto jednotlivé složky extraktu na sebe navzájem působí a potencují tak účinek celého přípravku. V lékárnách jsou dostupné různé formy fytofarmak: čajové směsi pro přípravu nálevů a odvarů, dále tinktury a sirupy a v neposlední řadě tablety a tobolky.
Ačkoliv jsou fytofarmaka vnímána jako bezpečná, mohou vést například k alergickým reakcím. Nežádoucí účinky se projevují také v souvislosti s předávkováním.
Těhotenství a fytoterapie
Období těhotenství trvá průměrně 40 týdnů, tedy 280 dnů. Jde o stav, ve kterém probíhají specifické fyziologické procesy. Farmakoterapie tudíž může vést nejen k nežádoucímu působení na organismus ženy, ale i na citlivý organismus dítěte. Fytoterapie proto bývá těhotnými ženami preferována – například ze studie provedené ve Velké Británii vyplývá, že z 578 dotázaných žen užívalo 57,8 % během těhotenství alespoň jedno fytofarmakum.
Příklady využití fytoterapie
Jednou z nejčastějších zdravotních potíží provázejících těhotenství je nauzea a ranní zvracení. Týká se až 70 % těhotenství, zejména mezi 4. a 8. týdnem, někdy však obtíže přetrvávají až do 16. týdne. Pomoci může kombinace vitaminu B6 a zázvoru, který má antiemetický účinek.
Dalším z častých problémů bývají častější infekce močových cest, proti nimž lze v rámci prevence nabídnout přípravky s komplexem účinných látek z brusinek. Obecněji lze k posílení imunity v zimních obdobích podávat například fytofarmaka obsahující extrakt z rostlin rodu Echinacea. V případech alergických rinitid jsou velmi vhodné nosní kapky s obsahem silic.
Nevýhody a rizika
Každá těhotná nebo kojící žena by se měla o používané fytoterapii poradit se svým lékařem či lékárníkem, aby se zamezilo nevhodným kombinacím nebo špatnému použití. Ze studie provedené v Norsku je zřejmé, že těhotné ženy ohledně fytoterapie nejčastěji dají na doporučení rodiny a přátel. A více než 75 % dotázaných žen použití rostlinného přípravku nekonzultovalo s lékařem ani jiným zdravotnickým profesionálem.
Také je třeba mít na paměti, že některé závažné komplikace lze řešit pouze farmakoterapeuticky a rostlinné přípravky zde nepomohou. Příkladem je těhotenská hypertenze (zvýšení systolického TK o 30 mmHg a diastolického o 15 mmHg oproti hodnotám před otěhotněním) nebo gestační diabetes.
Určitou nevýhodou použití fytofarmak je nedostatek informací o jejich bezpečnosti v průběhu těhotenství a laktace. Řada přípravků na sobě nese upozornění o nevhodnosti podávání v tomto období, ale často mohou být důvodem pouze chybějící vědecké doklady. Jednotlivá fytofarmaka pak také mohou interagovat se současně podávanými léčivy.
Další informace
Podrobnější informace ohledně používání rostlinných přípravků těhotnými a kojícími je možné nalézt na příslušných webových portálech, u nás se této problematice věnuje například Ústav pro péči o matku a dítě v Praze-Podolí.
V zahraničí se používají klasifikační systémy bezpečnosti přípravků dle FDA (Food and Drug Administration), ADAC (Aboriginal Drug and Alcohol Council) nebo Rote Liste.
(jtr)
Zdroj: Tůmová L., Holcová L. Rizika používání léčivých rostlin v období těhotenství a kojení. Praktické lékárenství 2013; 9(1): 34–37.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.