Co by měl lékárník vědět o přípravcích na podporu imunity

Indikace a kontraindikace

Pacienti přicházejí do lékárny zejména z důvodu prevence mírných virových respiračních onemocnění (např. rinitidy či tonzilofaryngitidy). V případě již probíhajícího onemocnění mohou přípravky na podporu imunity zkrátit dobu léčby. Opatrnosti je třeba u pacientů užívajících imunosupresiva nebo u některých hematoonkologických a autoimunitních onemocnění, případně u vrozených a získaných imunodeficiencí, kdy se současné užívání přípravků ovlivňujících imunitu nedoporučuje.

Echinacea

První skupinou jsou přípravky obsahující extrakty rostlin rodu Echinacea z čeledi Asteraceae. Účinnými látkami zodpovědnými za imunostimulační účinek jsou deriváty kyseliny kávové, polysacharidy a glykoproteiny. Extrakty z echinacey podporují zejména fagocytózu makrofágů, aktivitu NK buněk a mají antivirotický účinek. Díky tomu snižují riziko vzniku respiračních virových onemocnění a při podávání během probíhajícího onemocnění pacienti vykazují nižší spotřebu analgetik. Echinacea má dobrý bezpečnostní profil, nicméně se v důsledku chybějících klinických dat nedoporučuje její užívání během těhotenství.

Beta-glukany

Také další skupina přípravků aktivuje fagocytózu makrofágů a NK buňky. Jedná se o beta-D-glukany, které jsou složkami buněčné stěny hub. Významným zdrojem těchto látek je například hlíva ústřičná a houževnatec jedlý neboli houba shiitake. Beta-glukany jsou obsaženy rovněž v kvasinkách a obilných zrnech. Doporučená denní dávka beta-glukanu pro dospělé činí 100–300 mg, pro děti 10 mg/5 kg. Tyto látky mají dobrý bezpečnostní profil, a jsou proto vhodné i k dlouhodobému užívání. Užívat je mohou i velmi malé děti (již od 1 roku věku), a to ve formě sirupu.

Vitamin C

Kyselina askorbová neboli vitamin C patří mezi ve vodě rozpustné vitaminy. Bohatým zdrojem jsou např. šípky, rakytník, citrusy, rybíz a také brambory. V lidském organismu se podílí na řadě metabolických reakcí. Co se imunity týče, ovlivňuje například proliferaci T a B lymfocytů, chrání neutrofily proti poškození kyslíkovými radikály a ovlivňuje jejich motilitu a chemotaxi. Terapeutická denní dávka činí 200–1000 mg denně. Je důležité poznamenat, že podávání megadávek (tj. více než 1 g/den) vitaminu C nevede ke snížení doby trvání nachlazení.

Prebiotika a probiotika

Čtvrtou skupinou přípravků na posílení imunity jsou prebiotika a probiotika. Mezi prebiotika řadíme oligosacharidy, jež stimulují růst laktobacilů a bifidobakterií v tlustém střevě. Probiotika jsou naopak živé mikrobiální přípravky, které mění složení nebo metabolickou aktivitu mikroorganismů ve střevě a tím posilují imunitní reakce organismu. Užívání probiotik prokázalo pozitivní efekt zejména u dětských průjmů způsobených rotaviry nebo při snižování rizika vzniku průjmů při léčbě antibiotiky.

Závěr

Přípravky na podporu imunity mohou být v rámci samoléčby vhodným doplňkem při terapii respiračních onemocnění. Současný trh nabízí velký výběr volně prodejných imunostimulačních preparátů, nejčastěji ve formě doplňků stravy.

(jtr)

Zdroj: Peřinová M. Volně prodejné přípravky podporující imunitu. Praktické lékárenství 2016; 12 (5): 194–197.