Odvrácená tvář Z-hypnotik

Výhody Z-hypnotik

Zolpidem, zopiklon a zaleplon jsou hypnotika 3. generace, z hlediska chemické struktury patří mezi nonbenzodiazepiny. Podle počátečních písmen se často označují také jako „Z-hypnotika“. Mají lepší farmakokinetické a farmakodynamické vlastnosti, především snižují latenci spánku, nenarušují jeho architekturu, vykazují kratší dobu účinku a způsobují méně reziduálních účinků během dne. Jejich schopnost prodloužit celkový čas spánku je zatím diskutabilní. Postupem času se upřesňovaly údaje týkající se nežádoucích účinků (NÚ), toxicity, rizika zneužívání a závislosti.

Nežádoucí účinky a další rizika

Z-hypnotika jsou většinou dobře tolerována, mezi nejčastější nežádoucí účinky patří bolesti hlavy, gastrointestinální poruchy a závratě. Méně často bývají popisovány pruritus, poruchy zraku a xerostomie. U zolpidemu jsou uváděny neuropsychiatrické symptomy včetně halucinací, při vyšších dávkách pak reboundová nespavost. Pro starší pacienty se z důvodu častějšího výskytu NÚ doporučují dávky nižší.

Případy vzniku tolerance, závislosti a abstinenční příznaky se udávají u všech Z-hypnotik, nicméně jejich incidence a závažnost jsou nižší než v případě klasických benzodiazepinů. Potenciál zneužívání je častěji hlášený u zolpidemu a zopiklonu.

Intoxikace a její řešení

Předávkování, chronické zneužívání, otravy a úmrtí jsou hlášeny u všech zmiňovaných látek. Je důležité si uvědomit, že tyto stavy souvisejí spíše s dostupností a preskribovaným množstvím než s toxicitou vlastních léčiv. Ve většině případů intoxikací se navíc jedná o kombinaci hypnotika s alkoholem, antidepresivy, benzodiazepiny nebo opioidy. Příčinou smrti pak bývají pády nebo jiná zranění.

Otravy Z-hypnotiky mívají mírný průběh a řeší se pomocí symptomatických a podpůrných opatření. Stejně jako v případě benzodiazepinových hypnotik se jako antidotum používá flumazenil, který dokáže zvrátit útlum vědomí. K úplnému zotavení dochází během 6 hodin.

Možnosti analýzy a detekce

Z-hypnotika mohou být detekována ve všech běžně dostupných biologických materiálech, nejčastěji se využívá moč a krev. Pro účely forenzní toxikologické analýzy se dají post mortem kvantifikovat mimo jiné v játrech, ledvinách nebo žluči. Zajímavostí je, že expozice Z-hypnotikům je prokazatelná i ve vlasech, čehož se využívá v případech jejich chronického zneužívání nebo sexuálně motivovaných trestných činů. Nejčastější analytickou metodu pro průkaz a stanovení představuje kapalinová chromatografie ve spojení s hmotnostní spektrometrií.

Závěr

I když se farmakokinetické vlastnosti Z-hypnotik blíží parametrům ideálního hypnotika, jejich nežádoucí účinky se v mnoha ohledech podobají benzodiazepinům. Doporučuje se proto, aby zdravotničtí profesionálové i orgány působící v rámci ochrany veřejného zdraví a drogové regulace věnovali problematice této skupiny trvalou pozornost.

(zemt)

Zdroj: Gunja N. The clinical and forensic toxicology of Z-drugs. J Med Toxicol 2013; 9 (2): 155–162, doi: 10.1007/s13181-013-0292-0.