Jak pracovat s efekty placeba a noceba
Placebo je obecně inertní látka, která nemá vlastní farmakologickou aktivitu, ale vypadá, voní nebo chutná jako aktivní léčivo. Výsledkem působení placeba bývá pozitivní účinek, např. zlepšení stavu či úleva od bolesti. Méně známý je však efekt nežádoucí, označovaný jako nocebo. Dají se tyto fenomény cíleně ovlivnit?
Definice placeba a noceba
Samotný pojem nocebo (lat. „já ublížím“) byl zaveden do medicíny Walterem Kennedym v roce 1961 jako opak pojmu placebo (lat. „já potěším“) především proto, aby mohly být odlišeny nežádoucí účinky daného léku od jedinečných reakcí pacienta. Nocebo efekt může být definován jako nežádoucí účinek, který nastane po podání placeba. V současné době se však dává spíše do souvislosti s léčbou farmakologicky aktivními látkami nebo terapeutickými postupy a souvisí s negativním očekáváním pacienta.
Faktory ovlivňující míru placebo a nocebo efektu
Předpokládá se, že na výsledném efektu placeba i noceba se podílí kombinace psychologických a neurobiologických mechanismů. Z hlediska možného ovlivnění je nejsnáze uchopitelný právě psychosociální kontext pacienta a rituály kolem vlastní terapie.
Existuje několik faktorů týkajících se jak pacienta, tak zdravotníka, které mají vliv na pozitivní i negativní jevy spojené s léčbou. Jedinečná osobnost daného pacienta, míra sugestibility, motivace a důvěra v určitý terapeutický postup nebo zákrok významně ovlivňují projevy placeba a noceba. Pokud pacient nenachází u zdravotnického odborníka pochopení a empatii, vyvolá to u něj strach, případně zhoršení prognózy. Podmíněné negativní očekávání se v důsledku evolučního vývoje vytváří mnohem rychleji než očekávání pozitivní.
Efekt noceba však může představovat určité dilema v běžné klinické praxi. Jednou ze základních etických povinností v oblasti zdravotní péče je získání informovaného souhlasu pacienta, jehož součástí jsou i informace o možných komplikacích nebo vedlejších účincích vyšetření či terapie. Vhodný psychologický přístup a citlivá komunikace má potenciál pozitivně ovlivnit očekávání pacienta, zesílit efekt farmakoterapie a omezit nežádoucí účinky.
Nárůst významu noceba paradoxně souvisí s lepší komunikací s pacienty, snadnou dostupností informací (a dezinformací) na internetu a v neposlední řadě s diskusemi na téma nežádoucích účinků léků v rámci zařazování pacientů do klinických studií. V poslední době se množí důkazy o tom, že negativní projevy léčiv uváděné jako nežádoucí účinky mohou být přičítány právě kombinaci vlastních účinků složek přípravku a účinků noceba.
Doporučení pro praxi
Uvedená problematika je důležitá zejména pro lékaře, pracovníky lékáren a ošetřovatelský personál. Zdravotníci by si měli být vědomi určitého rituálního rozměru své práce a k lékům se chovat s jistou obřadností a respektem. Právě citlivá komunikace posiluje efekt placeba a redukuje negativní účinky noceba.
(zemt)
Zdroje:
1. Brazil R. Nocebo: the placebo effect’s evil twin. The Pharmaceutical Journal 2018 Mar; 300 (7911), doi: 10.1211/PJ.2018.20204524. Dostupné na: www.pharmaceutical-journal.com/news-and-analysis/features/nocebo-the-placebo-effects-evil-twin/20204524.article.
2. Häuser W., Hansen E., Enck P. Nocebo phenomena in medicine: their relevance in everyday clinical practice. Deutsches Ärzteblatt International 2012; 109 (26): 459−465, doi: 10.3238/arztebl.2012.0459.
3. Nešpor K., Karbanová H. Placebo, nocebo a psychologické účinky léků. Dostupné na: www.drnespor.eu/FarPsy3.doc.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.