Bez fungujících antibiotik budeme vrženi zpět do temných časů medicíny. Máme šanci tento scénář zvrátit?
Rezistence vůči antibiotikům bude zřejmě v roce 2050 stát ročně životy 10 milionů lidí – tedy více, než kolik v současnosti zabijí nádorová onemocnění – a také 100 bilionů amerických dolarů. Potvrdila to britská analýza, kterou vypracoval tým pod vedením ekonoma Jima O’Neilla.
„Jestliže nezačneme konat, směřujeme k téměř nemyslitelnému scénáři, ve kterém už nefungují antibiotika a my budeme vrženi zpět do temných časů medicíny,“ prohlásil tehdejší britský premiér David Cameron, který O’Neilla provedením analýzy v červenci 2014 pověřil. Jejím úkolem bylo vyhodnotit světový problém zvyšování antibiotické rezistence (AR) a navrhnout konkrétní kroky k jeho řešení na mezinárodní úrovni. Projekt, který podpořila vláda Spojeného království a nezisková organizace Wellcome Trust, probíhal 2 roky a zkoumal problematiku antimikrobiální rezistence ze sociálního i ekonomického hlediska.
Stanou se i banální zákroky strašákem?
Analýza vychází ze scénářů vytvořených výzkumníky z Rand Europe a auditory KPMG, kteří zjistili, že největší dopad bude mít rezistence na léky u bakterií E. coli, tuberkulózy a malárie. V Evropě a USA připraví odolné bakterie již teď o život ročně na 50 tisíc lidí. Toto číslo se může do roku 2050 zdesetinásobit. Celosvětově umírá každý rok z důvodu rezistentní bakteriální infekce (vč. TBC), malárie nebo v souvislostí s infekcí HIV/AIDS na 700 tisíc lidí. Důsledky rostoucí AR pocítí celý svět, ale nejhorší dopad bude mít na rozvojové a velké rozvíjející se země. V Africe může připravit o život 4,15 milionu lidí ročně, v Asii 4,73 milionu lidí.
Antibiotika slouží také k prevenci infekcí po náhradách kloubů, císařském řezu, chemoterapii či transplantaci. Tyto zákroky přispívají k několika procentům světového HDP, protože zachraňují lidské životy a prodlužují produktivní věk. Bez účinných antibiotik však budou vysoce riskantní nebo zcela neproveditelné. I rutinní operace a drobné zákroky začnou ohrožovat život pacientů, vzroste počet hospitalizací a zvýší se výdaje na léčbu jak pro veřejné plátce zdravotní péče, tak pro samoplátce.
Jak vypnout spínač
Za značnou část AR zodpovídá bakterie E. coli či salmonela. Tyto mikroorganismy zkoumá profesorka mikrobiologie Laura Piddocková z Birminghamské univerzity. Jedná se o gramnegativní bakterie, které si vytvořily buněčnou stěnu jako bariéru proti lékům. Pokud lék stěnou pronikne, bakterie ho vypudí ven. „Snažíme se vypátrat, jak vypnout spínač, který způsobuje vypuzování léků, a najít molekuly, které to dokážou. Pak totiž budou bakterie vůči antibiotikům opět citlivé,“ popisuje prof. Piddocková.
Čím začít
V květnu 2016 byla publikována závěrečná zpráva, která se zabývá problematikou rostoucí AR a důvody, proč je třeba proti ní bojovat. Navrhuje způsoby jak zamezit zbytečnému používání ATB a zajistit přísun nových antimikrobiálních látek. Zdůrazňuje význam osvětových kampaní, nutnost zlepšit hygienu a sanitaci, snížit znečištění ze zemědělství a životního prostředí, zvýšit globální dohled, zavést rychlou diagnostiku a vakcíny, zaměstnat v této oblasti více lidí a využít k vývoji a výrobě nových léků tržní odměny či inovační fond.
Odborníci apelují, že včasné řešení problému vyjde mnohem levněji než nečinnost. Lze shrnout, že nebezpečný trend může pomoci zvrátit změna v užívání léků, podpora vývoje nových přípravků a vakcín, stanovení společného mezinárodního postupu při předepisování antibiotik a zavedení alternativních terapií pomocí protilátek.
(lkt)
Zdroje:
1. Tackling Drug-Resistant Infections Globally: final report and recommendations. Review on Antimicrobial Resistance, 2016 May 19. Dostupné na: https://amr-review.org
2. Koubová M. Ekonomové spočítali: Antibiotická rezistence bude v roce 2050 větší zabiják než rakovina. Zdravotnický deník, 13. prosince 2014.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.