Zinek zažívá svou renesanci (nejen) v období častých nachlazení

V polovině října 2019 proběhla v Ostravě tradiční Odborná konference Angis určená pro lékárníky a farmaceutické asistenty. V rámci programu vystoupila MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D., s přednáškou zaměřenou na úlohu zinku a především jeho podávání při virózách.

Zinek v lidském těle

Na začátku se přednášející věnovala charakteristice zinku, který je po železe druhým nejhojněji zastoupeným esenciálním stopovým prvkem. V organismu se vyskytuje z více než 95 % intracelulárně, a to především v zubech, vlasech, prostatě, kosterním svalstvu nebo v játrech. Zbývající množství připadá na erytrocyty, malá část je v plazmě, leukocytech a trombocytech. Z těchto skutečností vyplývá, že hodnoty zinkémie nemusejí korelovat s hladinou zinku v jiných tkáních. Hypozinkémie bývá často poddiagnostikovaná a její potvrzení vychází především z klinických projevů.

Zinek je prvkem, o kterém se dá bez nadsázky říct, že je součástí téměř všech metabolických procesů v těle. Zapojuje se do činnosti hormonů, má vliv na reprodukční systém a popsány jsou také jeho antioxidační vlastnosti. Podílí se na regulaci buněčné a humorální (látkové) imunity a v období intenzivního růstu pozitivně zasahuje do procesu buněčné proliferace a diferenciace.

Nejvhodnější potraviny

Člověk je závislý na příjmu zinku potravou. Nejvýznamnější zdroje představují potraviny živočišného původu, především maso, mořské ryby, játra či vejce. Bohatými rostlinnými zdroji jsou ořechy, semínka (dýňová, sezamová, slunečnicová), luštěniny nebo tofu. Příznivci alternativních výživových směrů (vegani, vegetariáni) patří mezi skupinu ohroženou nedostatkem zinku i z toho důvodu, že jeho vstřebávání negativně ovlivňují fytáty. Deficit zinku může být také důsledkem zvýšené spotřeby, nadměrných ztrát nebo malabsorpčního syndromu. Nedostatkem často trpí kuřáci, alkoholici, celiatici, onkologičtí a imunokompromitovaní pacienti.

Projevy deficitu

Dr. Nováková pokračovala výčtem symptomů, které se projevují v souvislosti s dlouhodobějším nedostatkem zinku, a to v mnoha orgánových systémech. V případě kůže se jedná o zhoršení projevů akné, psoriázy, alopecie, atopické dermatitidy nebo zpomalení hojení ran. Vzhledem k tomu, že zinek má přímý vliv na správnou tvorbu, dozrávání a funkci leukocytů, je patrná jeho souvislost s funkcí imunitního systému.

Význam zinku v prevenci a léčbě nachlazení

Výsledky studií, které se věnovaly účinnosti preventivně podávaného zinku, byly dlouho nejednoznačné. Systematický přehled a metaanalýza článků v rámci databáze Cochrane však potvrzuje, že dostatečná suplementace zinkem zkracuje dobu nemoci a zmírňuje projevy nachlazení. Zinečnaté ionty se podílejí na snížení permeability buněčných a kapilárních membrán, čímž se redukuje otok, tvorba exsudátu i produkce hlenu. Současně působí jako kompetitivní inhibitory na struktuře, která umožňuje adsorpci virových částic na buňky nosní sliznice.

Kritéria výběru vhodného přípravku

Máme-li pacientovi pomoci s volbou konkrétního preparát s obsahem minerálů a vitaminů, je lege artis doporučit primárně (pokud existuje) léčivý přípravek. Rozdíl mezi doplňkem stravy (DS) a registrovaným léčivým přípravkem (LP) spočívá kromě jiného v tom, že na DS se uvádí tzv. referenční hodnota příjmu. V případě DS s obsahem zinku se jedná o 10 mg/den a nejvyšší přípustné množství pro dospělou populaci bylo určeno na 15 mg/den. Naopak v případě LP jsou terapeutické dávky mnohem vyšší.

Jediný monokomponentní léčivý přípravek s obsahem zinku 25 mg/tbl. představuje preparát Zinkorot společnosti Wörwag Pharma. Při akutním nachlazení se doporučuje užívat 75 mg rozděleně ve 3 dávkách po dobu 5 po sobě jdoucích dnů. Prokazatelně zkracuje průběh rozvinutého nachlazení, zmírňuje jeho příznaky a snižuje potřebu užití antibiotik. Nebojme se tedy nabídnout zinek – v efektivní dávce prokázané studiemi a ve formě léčivého přípravku.

(zemt)

Zdroje:
1. Nováková Z. Úloha zinku v ambulanci praktického lékaře. Odborná konference Angis, Ostrava, 10. října 2019.
2. Kavalčíková-Bogdáňová N., Plevková J. Význam substitúcie zinku pri ochoreniach horných dýchacích ciest. Revue medicíny v praxi 2014; 12 (6): 21−23.