Snížení rizika úmrtí na nádory plic v souvislosti s užíváním ibuprofenu

Metodika výzkumu a sledovaná populace

Účastníci programu NHANES III (Third National Health and Nutrition Examination Survey) byli dotazováni v letech 1988−1994 a byli sledováni až do úmrtí nebo do 1. prosince 2006. Celkem bylo do analýzy zařazeno 10 735 účastníků ve věku ≥ 40 let, kteří na začátku studie neměli v anamnéze nádorové onemocnění. Důležitým zjišťovaným údajem bylo užívání volně prodejných léků proti bolesti v posledním měsíci se zaměřením na kyselinu acetylsalicylovou (ASA), ibuprofen a paracetamol. Zjišťovala se také četnost užívání těchto léčiv.

Protože se 252 (93,6 %) z 269 případů smrtelných karcinomů plic vyskytlo u kuřáků, účinky zmíněných léčiv byly analyzovány z podkohorty 5 882 jedinců, kteří v anamnéze uvedli kouření cigaret aktuální nebo v minulosti. Účinky byly vypočítány pomocí odhadů poměru rizik (HR) s 95% intervaly spolehlivosti (CI) a souvisejícími p-hodnotami z Coxových regresních modelů proporcionálních rizik. Přibližně dvě třetiny případů rakoviny plic byly zjištěny u mužů a 94 % z nich někdy kouřilo. Hodnoty HR pro fatální karcinom činily u současných a minulých kuřáků 13,2 a 9,8, což odráží dominantní vliv kouření na riziko rakoviny plic.

Výsledky

Analýza odhalila, že u dospělých s anamnézou minulého nebo současného kouření byl pravidelný příjem ibuprofenu spojen se 48% snížením rizika úmrtí na rakovinu plic (HR 0,52; 95% CI 0,33−0,82; p < 0,01), zatímco účinky ASA a paracetamolu nebyly statisticky významné. Signifikantní inverzní trend byl pozorován při zvýšené frekvenci příjmu ibuprofenu (tj. ≥ 8 tablet za měsíc; p < 0,02). Nejvýraznější snížení rizika bylo potom pozorováno u účastníků, kteří hlásili užívání jak ibuprofenu, tak i ASA (HR 0,23; 95% CI 0,06−0,92). Adjustace na pohlaví, přítomnost kardiovaskulárního onemocnění nebo dalších faktorů výsledky nijak významně neovlivnila.

Závěr a diskuse

Protizánětlivé účinky NSAIDs jsou primárně spojeny s inhibicí biosyntézy prostaglandinů, která je katalyzována cyklooxygenázou (COX). Výsledky studie jsou v souladu s již známým faktem, že exprese COX-2 je významným faktorem karcinogeneze plic, a také naznačují, že NSAIDs, která inhibují COX-2, mohou mít preventivní význam. Jinými slovy, vysoce rizikové skupiny kuřáků mohou mít prospěch z pravidelného užívání specifických NSAIDs, což se může ukázat jako užitečná strategie v prevenci rakoviny plic. Je však třeba dalších studií k objasnění dávkování, délky účinku, nežádoucích účinků a nákladové efektivity při použití těchto látek.

(rej)

Zdroj: Bittoni M. A., Carbone D. P., Harris R. E. Ibuprofen and fatal lung cancer: a brief report of the prospective results from the Third National Health and Nutrition Examination Survey (NHANES III). Mol Clin Oncol 2017 Jun; 6 (6): 917−920, doi: 10.3892/mco.2017.1239.