Příjem omega-3 mastných kyselin z rybího oleje v těhotenství a výskyt astmatu u dětí
Práce zveřejněná v roce 2016 v The New England Journal of Medicine se zabývala vlivem suplementace omega-3 polynenasycených mastných kyselin s dlouhým řetězcem (n-3 LCPUFA) u žen ve třetím trimestru gravidity na výskyt bronchiální obstrukce a astmatu u dětí.
Úvod
V rozvinutých zemích stoupá výskyt astmatu a bronchiální obstrukce v raném dětském věku a v současné době jimi trpí 1 dítě z 5. Nárůst používání rostlinných olejů v potravě a vysoký podíl obilovin v krmivu pro dobytek vede ke zvýšení příjmu omega-6 polynenasycených mastných kyselin a k poklesu příjmu omega-3 polynenasycených mastných kyselin, především těch s dlouhým řetězcem (n-3 LCPUFA), které jsou obsažené v rybím oleji. Výsledky observačních studií naznačovaly souvislost mezi deficitem n-3 LCPUFA v průběhu těhotenství a výskytem astmatu a bronchiální obstrukce u dětí. Tým dánských vědců provedl k ověření tohoto předpokladu dvojitě zaslepenou randomizovanou kontrolovanou klinickou studii.
Metodika studie
Celkem 736 těhotných žen ve 24. týdnu gravidity bylo randomizováno k užívání n-3 LCPUFA (55 % kyseliny eikosapentaenové [EPA] a 37 % kyseliny dokosahexaenové [DHA]) v dávce 2,4 g za den nebo placeba (olivový olej). Substituce byla podávána až do 1 týdne po porodu.
První část následného sledování probíhala jako dvojitě zaslepená a během ní byly narozené děti sledovány až do 3 let věku. Poté sledování pokračovalo další 2 roky a během této fáze věděli o zařazení matek do skupin pouze výzkumníci. Primárním cílem byla perzistující bronchiální obstrukce nebo astma, sekundárním cílem infekce dolních cest dýchacích, exacerbace astmatu, ekzém a alergická senzitizace.
Výsledky
Do studie bylo zařazeno 695 dětí, z nichž 96,5 % dokončilo 3 roky trvající dvojitě zaslepenou část studie. Riziko perzistující bronchiální obstrukce nebo astmatu v léčené skupině činilo 16,9 % oproti 23,7 % v kontrolní skupině (poměr rizik [HR]= 0,69; 95% CI 0,49–0,97; p = 0,035), což odpovídalo relativnímu snížení rizika o 30,7 %.
Analýza podskupin dále ukázala, že účinek byl nejvyšší u dětí matek, které v době randomizace patřily mezi třetinu žen s nejnižšími hladinami kyselin eikosapentaenové a dokosahexaenové: 17,5 % u léčené oproti 34,1 % u kontrolní skupiny (HR = 0,46; 95% CI 0,25–0,83; p = 0,011). Analýza sekundárních cílů ukázala, že suplementace n-3 LCPUFA byla spojena také se snížením rizika infekce dolních cest dýchacích (31,7 vs. 39,1 %; HR = 0,75; 95% CI 0,58–0,98; p = 0,033), ale neměla významný vliv na exacerbaci astmatu, výskyt ekzému či alergickou senzitizaci.
Závěr
Suplementace n-3 LCPUFA ve třetím trimestru gravidity vedla k významnému snížení rizika perzistující bronchiální obstrukce nebo astmatu a infekcí dolních cest dýchacích u dětí. Vzhledem k tomu, že většina světové populace má příjem EPA a DHA ještě nižší než třetina žen s jejich nejnižším příjmem v této dánské studii, lze očekávat významný efekt i u jiných populací.
(blu)
Zdroj: Bisgaard H., Stokholm J., Chawes B. L. et al. Fish oil-derived fatty acids in pregnancy and wheeze and asthma in offspring. N Engl J Med 2016; 375 (26): 2530–2539, doi: 10.1056/NEJMoa1503734.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- Prof. Jan Škrha: Metformin je bezpečný, ale je třeba jej bezpečně užívat a léčbu kontrolovat
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie
- Ibuprofen jako alternativa antibiotik při léčbě infekcí močových cest