Preskripční strategie pro antibiotika v léčbě nekomplikovaných infekcí dolního respiračního traktu

Nekomplikované infekce dolního respiračního traktu jsou nejčastějším akutním onemocněním léčeným v rámci primární péče v rozvinutých zemích. Podstatná část pacientů je léčena antibiotiky. Britští autoři se zaměřili na vliv různých preskripčních strategií antibiotické léčby na nepříznivé výsledky nekomplikovaných infekcí dolního respiračního traktu u dospělých a mladistvých starších 16 let. 

Metodika studie

Prospektivní kohortová studie probíhala v rámci britské primární péče v letech 2009−2013 (zúčastnilo se jí 522 ordinací praktických lékařů) a nasbírána byla data o celkem 28 883 pacientech s akutním infekčním kašlem. Hlavními výstupy byly incidence opětovné návštěvy pacienta kvůli symptomům infekce dolního respiračního traktu v období 30 dnů po úvodní návštěvě, hospitalizace nebo smrt. Byla provedena multivariační analýza kontrolovaná vzhledem k mnoha proměnným souvisejícím s tendencí předepisovat antibiotika a seskupováním podle ošetřujícího lékaře.

Charakteristika pacientské populace

Do analýzy bylo zahrnuto 28 779 pacientů, z nichž 7 332 (25,5 %) nebylo léčeno antibiotiky, 17 628 (61,3 %) byla nasazena okamžitá antibiotická léčba a 3 819 (13,3 %) byla v rámci úvodní návštěvy antibiotika předepsána s tím, že je mají začít užívat později, pokud příznaky neodezní (medián doporučené doby vyčkávání byl 3 dny).

Některé charakteristiky pacientů se mezi těmito třemi skupinami lišily – např. nemocní, jimž byla předepsána antibiotika k okamžitému užívání, byli starší, měli závažné komorbidity a horší příznaky probíhající infekce (dušnost, horečku, hnisavé sputum, nízkou saturaci kyslíkem, krepitace či sípot). Pacienti bez antibiotik měli méně závažné příznaky a dosahovali lepších výsledků klinického vyšetření lékařem. Závažnost příznaků u skupiny s odloženou léčbou ležela přibližně mezi těmito skupinami.

Výsledky

Hospitalizace nebo smrt se vyskytla u 0,3 % pacientů, kteří nebyli léčeni antibiotiky, u 0,9 % pacientů s antibiotiky k okamžitému užívání a u 0,4 % pacientů s léčbou „na později“. Multivariační analýza neprokázala žádné snížení počtu hospitalizací a úmrtí po okamžité léčbě (poměr rizik 1,06; 95% CI 0,63−1,81; p = 0,84) a prokázala pouze nevýznamné snížení při odložené léčbě (poměr rizik 0,81; 95% CI 0,41−1,64; p = 0,61).

Opětovné návštěvy pacientů kvůli neustoupení či zhoršení příznaků nebo výskytu nových symptomů byly časté (19,7 % pacientů neléčených antibiotiky, 25,3 % pacientů s okamžitou léčbou, 14,1 % pacientů s odloženou léčbou). Tento parametr byl signifikantně snížen u skupiny s odloženou léčbou (poměr rizik v multivariační analýze 0,64; 95% CI 0,57−0,72; p < 0,001), ale ne u skupiny s okamžitou léčbou (poměr rizik 0,98; 95% CI 0,90−1,07; p = 0,66).

Závěr

Okamžité nasazení léčby antibiotiky nemusí snížit již tak nízké počty (do 1 %) následných hospitalizací nebo úmrtí u dospělých a mladistvých s nekomplikovanými infekcemi dolního respiračního traktu.  

(este)

Zdroj: Little P., Stuart B., Smith S. et al. Antibiotic prescription strategies and adverse outcome for uncomplicated lower respiratory tract infections: prospective cough complication cohort (3C) study. BMJ 2017; 357: j2148, doi: 10.1136/bmj.j2148.