Nežádoucí lékové interakce − téma stále horké a aktuální: elektronizace pomáhá, prim však hraje individuální kontakt, odborné znalosti a dobrá komunikace

Interakce se netýká jen léčivých přípravků

Výskyt nežádoucích lékových interakcí (LI) stoupá s počtem současně podávaných léků. K dalším rizikovým faktorům při užívání léků patří výše dávek a délka léčby, polymorbidita, vyšší věk nemocného, snížená schopnost eliminace, nižší míra adherence a genetické vlivy.

Některé LI lze využít v rámci terapie, ale většinou představují pro pacienty riziko a mohou být zdrojem nežádoucích a toxických účinků. Část laické veřejnosti má o riziku lékových interakcí alespoň základní informace. Méně klientů lékáren však ví, že interakce mohou nastat nejen mezi léky předepsanými lékařem. Interagovat mohou i léky volně prodejné, potravní doplňky, složky potravy, mléko, alkohol, kofein, čaje, ovoce, zelenina, šťávy a džusy z nich připravené, rostlinné přípravky a látky ze zevního prostředí, např. cigaretový kouř.

Není interakce jako interakce

LI se dle vyvolávajícího mechanismu dělí na farmaceutické, farmakokinetické a farmakodynamické.

Při farmaceutických LI dochází k vzájemnému fyzikálně chemickému či chemickému ovlivnění ještě mimo organismus. Jedná se vlastně o nekompatibility v rámci hromadné výroby nebo individuální přípravy. K farmaceutickým LI, k nimž dochází v organismu ještě před absorpcí, patří například reakce perorálně podávaných tetracyklinů s ionty hořčíku, vápníku a hliníku obsaženými v antacidech za vzniku nevstřebatelných komplexů. Vápník obsahují také různé doplňky stravy, mléko a mléčné výrobky. S tetracyklinem mohou interagovat rovněž antianemika s obsahem železa. 

K farmakokinetickým LI dochází během cesty léčiva organismem na úrovni absorpce, distribuce a eliminace, která se skládá z biotransformace a exkrece. Např. laxativa včetně rostlinných (mj. list senny) urychlují průchod léčiv střevním traktem. Tím dochází k jejich nedostatečnému vstřebání ze střeva a snížení léčebného efektu. Z tohoto pohledu je problematický nadměrný příjem vlákniny například v psylliu. Doporučíme proto alespoň 2hodinový odstup.

Na úrovni biotransformace mohou některé léky působit jako enzymové induktory nebo naopak blokátory. Snížit, nebo dokonce zablokovat odbourávání léku a způsobit jeho hromadění v organismu mohou grepy, pomela, hořké sevillské pomeranče, granátová jablka a šťávy nebo jiné přípravky z nich připravené. Opačně, tedy urychleným odbouráváním léčiv a snížením až úplným vymizením léčebného efektu, působí například čaje nebo preparáty s třezalkou.  

Farmakodynamické interakce vznikají na úrovni receptorů − výsledkem je zesílení, snížení nebo potlačení účinku léku. Příkladem je v populaci často zneužívaná kombinace hypnotik, anxiolytik a antidepresiv s alkoholem.

Elektronizací proti nežádoucím interakcím

Od 1. června 2020. získali lékárníci, kliničtí farmaceuti a lékaři přístup do lékového záznamu pacienta (LZP). Na základě stanoviska České lékárnické komory (ČLnK) farmaceut může do LZP nahlížet při výdeji léčivých přípravků na základě identifikátoru platného eReceptu a v rámci osobní konzultace s pacientem. Farmaceut vstupuje do LZP zejména v těchto případech: podezření na lékový problém, nově předepsané léčivo, nutnost zjištění předchozí medikace, žádost pacienta nebo předepisujícího lékaře. 

Cenným praktickým pomocníkem v problematice LI je znalostní databáze interakcí, kterou lze nechat nainstalovat do lékárenského systému. Program vyhodnocuje a signalizuje možnou interakci během expedice, aniž naruší její průběh.

Řada lékáren poskytuje poradenství přes internet. Kontrolu ohledně LI nabízejí některé z nich i pomocí webové aplikace. V případě nalezeného problému aplikace může nabídnout například konzultaci prostřednictvím on-line poradny nebo v pacientem zvolené lékárně.

Závěr

Důležitou roli v úspěšném předcházení problémům spojeným s nežádoucími lékovými interakcemi hraje především komunikace s pacienty. Při prodeji volně prodejných léků a potravních doplňků je třeba se ptát, zda a které léky na předpis chronicky, a vést pacienty systematicky k tomu, aby tyto informace vždy sami hlásili.

(lkt)

Zdroje:
1. Šimandl O. Aby bylinky nevyvolávaly lékové nežádoucí účinky aneb Pozor na interakce mezi bylinami a léky. Lékárnické kapky, 2020. Dostupné na: www.lekarnickekapky.cz/leky/lekove-interakce/aby-bylinky-nevyvolavaly-lekove-nezadouci-ucinky-aneb-pozor-na-i.html
2. Co jsou lékové interakce? BENU, 2020. Dostupné na: www.benu.cz/lekove-interakce
3. Česká lékárnická komora. Lékový záznam pacienta přístupný pro lékárníky od 1. června 2020. ČLnK, 28. 5. 2020. Dostupné na: www.lekarnici.cz/Pro-verejnost/Informace-pro-verejnost/Lekovy-zaznam-pacienta-pristupny-pro-lekarniky-od.aspx
4. Holý J., Pešková M. Lékové interakce a současná klinická praxe. Kardiologická revue − Interní medicína 2015; 17 (1): 70−75.