#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Na co si dát pozor při výběru doplňku stravy

18. 1. 2021

Doplňky stravy se již staly nedílnou součástí sortimentu lékáren. V poslední době jsou ovšem k dostání také v téměř každém supermarketu či e-shopu. Jak ale poznat, zda je efekt, který slibují, reálný, nebo výrobce či prodejce v lepším případě nabízí předražené placebo?

Snadný cíl nepravdivých informací

V Česku tvoří doplňky stravy (DS) samostatnou kategorii potravin, ačkoliv jsou často kvůli mnoha společným znakům zaměňovány za léčivé přípravky. Právě podobnost s léčivy činí z této skupiny snadný cíl nepravdivých informací.

Právní vymezení

Jasná pravidla, jejichž hlavní snahou je zajistit ochranu zdraví spotřebitelů, stanoví Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 ze dne 20. prosince 2006, o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, a jeho transpozice do národní legislativy. Tu představuje vyhláška č. 58/2018 Sb., o doplňcích stravy a složení potravin. V těchto předpisech je jasně vymezeno, co musí − nebo naopak nesmí − obsahovat etiketa či informace o doplňku stravy.

Proč existují zdravotní tvrzení

Vzhledem k tomu, že doplňky stravy se řadí mezi potraviny a na rozdíl od registrovaných léčivých přípravků nejsou určeny k léčbě, není dovoleno uvádět informaci o jejich indikacích. Tato skutečnost je částečně vyvážena možností použít tzv. zdravotní tvrzení (ZT).

Velmi zjednodušeně se dá říct, že zdravotní tvrzení je jakýkoli prostředek (slovní či grafické vyjádření), ze kterého průměrný spotřebitel pochopí, že existuje vztah mezi doplňkem stravy a zdravím. Schválená ZT pro vitaminy, minerály nebo jiné látky musejí být podložena důkazy, které jsou obecně přijímány vědeckou obcí. Jejich seznam se průběžně rozšiřuje s tím, jak Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) vydává k posuzovaným tvrzením souhlasná stanoviska.

Šedá zóna

Kromě seznamu schválených ZT existuje také provizorní, tzv. on hold seznam tvrzení, u nichž dosud nebylo vydáno jednoznačné rozhodnutí EFSA. Navrhovaná tvrzení se tak mohou v souladu s čl. 28 odst. 5 a 6 nařízení (ES) č. 1924/2006 používat minimálně do doby, než o nich bude oficiálně rozhodnuto, a pouze v případě, že splňují požadavky ostatní potravinářské legislativy. Na on hold seznamu figurují převážně rostliny, resp. rostlinné přípravky.

Schválená zdravotní tvrzení typicky obsahují slovesa jako přispívá, pomáhá, zatímco on hold tvrzení je převážně ve formě konstatování, bez slovesa, např. antioxidant, normální trávení, paměť.

Pozor na nemoci

Vyhláška o doplňcích stravy a složení potravin také jasně uvádí, že DS nemohou mít terapeutické a preventivní vlastnosti nebo slibovat vyléčení lidského onemocnění. V reklamě na doplněk stravy se proto nesmí objevit např. název nemoci nebo symptomů (kašel, vysoký tlak, varixy, bolest kloubů, nachlazení, artritida apod.).

(O kolik) lze zhubnout?

Mezi nejžádanější produkty z kategorie doplňků stravy patří přípravky pro podporu hubnutí. Existuje však pouze málo látek, které mají schválené ZT ve vztahu ke snížení hmotnosti (glukomannan) nebo je jejich tvrzení týkající se hmotnosti na on hold seznamu. Podle vyhlášky nejsou přípustná tvrzení, která „odkazují na míru nebo množství úbytku hmotnosti“. Na mnoha e-shopech lze přitom najít informace o DS, jež slibují redukci 5–10 kg za 5 týdnů, či dokonce 20 kg za 31 dní.

Není lékař jako lékař

V rozporu s vyhláškou i další legislativou upravující reklamu je doporučení doplňku stravy lékařem nebo odbornou společností, v případě, že nejsou na národním pozitivním seznamu. Mnohdy se navíc jedná o lékaře smyšlené, odborníky jiných specializací nebo nedohledatelné společnosti.

Buďme ve střehu

Co by mělo varovat potenciální kupce doplňku stravy na internetu, je také např. skutečnost, že popis přípravku je sice v češtině, ale jedná se o strojový překlad s nepřesně uváděnými souvislostmi. Mnohdy chybí přesný kontakt na výrobce, konkrétní složení výrobku a množství jednotlivých složek. Nejčastějším prohřeškem jsou však nepodložená a neschválená tvrzení o účincích doplňku stravy. Při výběru je tedy nutné používat zdravý rozum právě proto, abychom si pevné zdraví zachovali.

(zemt)

Zdroje:
1. Upozornění pro spotřebitele – pacienty – na neseriózní nabídky výrobků na internetu a doporučení, jak se v nabídkách orientovat. MZ ČR, 11. 1. 2021. Dostupné na: www.mzcr.cz/upozorneni-pro-spotrebitele-pacienty-na-neseriozni-nabidky-vyrobku-na-internetu-a-doporuceni-jak-se-v-nabidkach-orientovat
2. Výživová a zdravotní tvrzení při označování potravin. Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin. EUR-Lex, 16. 8. 2016. Dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=LEGISSUM%3Al21306
3. Zdravotní tvrzení. Základní informace k používání zdravotních tvrzení na obalech potravin a v reklamě na potraviny. SZÚ, 13. 9. 2013. Dostupné na: www.szu.cz/tema/bezpecnost-potravin/zdravotni-tvrzeni



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#