Může suplementace omega-3 mastných kyselin posloužit v prevenci vzniku fibrilace síní?

Úvod

Fibrilace síní je nejčastější porucha rytmu vznikající především u pacientů starších 65 let. Její přítomnost prokazatelně zvyšuje morbiditu i mortalitu nemocných. Omega-3 mastné kyseliny (EPA – kyselina eikosapentaenová; DHA − kyselina dokosahexaenová) patří mezi základní látky nezbytné pro život. Vlivem jejich suplementace na riziko vzniku FiS se v posledních letech zabývaly 4 randomizované klinické studie.

FiS a užívání omega-3 MK v klinickém výzkumu

Studie STRENGHT

Do studie STRENGHT bylo zahrnuto 13 078 pacientů s kardiovaskulárním (KV) onemocněním, kteří byli rozděleni do dvou skupin: jedna během výzkumu užívala omega-3 mastné kyseliny (EPA + DHA) ve vysoké dávce 4 g denně a druhá kukuřičný olej. Medián doby sledování činil 42 měsíců. Po uplynutí této doby autoři neprokázali při porovnání obou skupin nárůst výskytu KV morbidity a mortality, zaznamenali však zvýšení incidence FiS ve skupině, která užívala omega-3 mastné kyseliny (2,2 vs. 1,3 %; poměr rizik [HR] 1,69; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,29–2,21; p < 0,001).

Studie REDUCE-IT

Randomizovaná studie REDUCE-IT pracovala s 8179 pacienty, kteří dostávali buď EPA ve vysoké dávce 4 g denně, nebo minerální olej. Výsledky po necelých 5 letech sledování ukázaly až 25% snížení KV rizika při užívání EPA v porovnání s užíváním minerálních olejů. Incidence FiS byla však ve skupině, jíž byla podávána EPA, významně vyšší (5,3 vs. 3,9 %; p = 0,003).

Studie OMEMI

Studie OMEMI se účastnilo 1027 starších pacientů po nedávno prodělaném infarktu myokardu. Účastníci byli randomizovaní k užívání omega-3 mastných kyselin (EPA + DHA) ve střední dávce 1,8 g za den nebo kukuřičného oleje po dobu 2 let. Mezi skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl ve výskytu primárního složeného sledovaného kardiovaskulárního parametru. Incidence FiS byla v této studii statisticky nevýznamně vyšší ve skupině s omega-3 mastnými kyselinami než v kontrolní skupině (7,2 vs. 4,0 %; HR 1,84; 95% CI 0,96–3,45; p = 0,06).

VITAL Rhythm Study

Do studie VITAL Rhythm bylo zahrnuto celkem 25 119 pacientů starších 50 let bez předchozí anamnézy KV a onkologických onemocnění a FiS. Účastníci byli rozděleni do 4 přibližně stejně velkých skupin: první užívala kombinaci EPA a DHA ve standardní dávce (460 mg/den EPA a 380 mg/den DHA) a vitamin D₃ (2000 IU/den), druhá dostávala kombinaci EPA + DHA a placebo, třetí vitamin D₃ a placebo a čtvrtá 2 tablety placeba.

Z celkového souboru dokončilo studii 96,1 % účastníků, medián doby sledování činil 5,3 roku. FiS se během výzkumu objevila u 900 (3,6 %) probandů. Při porovnání skupiny, která užívala EPA + DHA, s pacienty v placebové větvi byla zjištěna srovnatelná incidence FiS: u 469 (3,7 %) vs. 431 (3,4 %) účastníků (poměr rizik [HR] 1,09; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,96–1,24, p = 0,19). Incidence FiS v rameni s vitaminem D₃ byla rovněž srovnatelná s placebovou větví: 469 (3,7 %) vs. 431 (3,4 %) osob (HR 1,09; 95% CI 0,96–1,25; p = 0,19). Rozdíl v incidenci FiS nebyl zjištěn ani při porovnání skupiny s omega-3 mastnými kyselinami a vitaminem D_3.

Diskuse a závěr

Z analýzy dat získaných ze 4 výše shrnutých studií vyplývá možná závislost zvýšení rizika vzniku fibrilace síní na dávce omega-3 mastných kyselin. Statisticky signifikantní nárůst rizika byl zaznamenán při dávkách omega-3 mastných kyselin 4 g/den, při střední dávce 1,8 g/den byl nárůst incidence FiS statisticky nevýznamný a u pacientů, kteří užívali standardní dávku 840 mg denně, nebyl nárůst incidence FiS v porovnání s placebem zaznamenán vůbec. Citované studie neprokázaly pozitivní vliv omega-3 mastných kyselin v prevenci rozvoje fibrilace síní, a užívání těchto doplňků za tímto účelem tedy nelze doporučit.

(kali)

Zdroje:
1. Albert C. M., Cook N. R., Pester J. Effect of marine omega-3 fatty acid and vitamin D supplementation on incident atrial fibrillation: a randomized clinical trial. JAMA 2021 Mar 16; 325 (11): 1061–1073, doi: 10.1001/jama.2021.1489.
2. Curfman G. Omega-3 fatty acids and atrial fibrillation. JAMA 2021 Mar 16; 325 (11): 1063, doi: 10.1001/jama.2021.2909.