Možnosti ovlivnění mikrobioty při funkčních gastrointestinálních potížích

Hlavní funkce střevního mikrobiomu a příčiny jeho narušení

Dysbiózou je chápána nerovnováha střevní mikroflóry, která má pravděpodobně nepříznivé vlastnosti. Příčin narušení střevního mikrobiomu je mnoho, patří mezi ně například užívání antibiotik a dalších léků, nadměrná konzumace alkoholu, špatná strava, stres a nevhodný životní styl. Složení mikrobioty je velmi variabilní, liší se individuálně a mění se i v průběhu života.

Mezi hlavní funkce střevního mikrobiomu patří ochrana proti škodlivým bakteriím, plísním a virům. Mikrobiom dále chrání před některými složkami potravy a chemickými látkami, zvyšuje transport aminokyselin, produkuje důležité metabolity a vitaminy, snižuje oxidační stres apod. K odlišení eubiózy a dysbiózy lze využít tzv. Shannonův index, kdy eubióze odpovídá hodnota > 2,8.

Pohled do historie střevních bakterií

Že dysbióza souvisí s rozvojem GI onemocnění, se ukázalo například v průběhu Walkertonské tragédie v roce 2000, kdy byla pitná voda kontaminována bakterií E. coli a způsobila místní epidemii střevních infekcí. Následně se až u 36 % lidí, kteří tuto infekci prodělali, rozvinul do 3 let po události syndrom dráždivého tračníku (IBS).  

Naproti tomu bakterii E. coli Nissle (pojmenovanou podle Afreda Nissleho, který ji izoloval během 1. světové války ze střev zdravého vojáka) lze využít v léčbě závažných ulcerózních kolitid. Dalším prospěšným probiotickým kmenem je Saccharomyces boulardii. Jeho prospěšnost potvrdil francouzský mikrobiolog Henri Boulard během epidemie cholery v jihovýchodní Asii v roce 1923. Boulard si všiml, že venkované, kteří při průjmu žvýkali slupky liči a mangostanu, měli mírnější příznaky. Následně v těchto slupkách identifikoval výše zmíněnou kvasinku, která je dnes součástí standardní probiotické léčby.

Prebiotika, probiotika, fytofarmaka

Mezi patologické stavy patří i tzv. přerůstání bakterií v tenkém střevě. Tento problém může být vyvolán například dlouhodobým užíváním inhibitorů protonové pumpy (PPI) a je spojen se vznikem IBS. Negativně působí rovněž užívání antibiotik, která mohou mít prokinetické účinky a způsobovat průjem, zejména u starších pacientů.

Vysoká prevalence funkčních střevních poruch, jako jsou IBS nebo dyspepsie, představuje globální zdravotní problém. Potíže těchto pacientů zahrnují řadu symptomů – nadýmání, pocit plnosti a bolesti břicha, průjmy či zácpy. Poruchy trávení negativně ovlivňují kvalitu života pacientů. Nejvíce je obvykle trápí nadýmání.

V terapii těchto poruch lze využít prebiotika (například Psyllium), probiotika, ale také fytofarmaka. Výběr vhodné terapie však není jednoduchý. Například různá probiotika mají odlišné vlastnosti a mohou působit i nepříznivě. U jednotlivých probiotických kmenů byly prokázány rozdílné mechanismy účinku (urychlení či zpomalení průchodu tlustým střevem, ovlivnění hladiny cytokinů a zánětu, aktivace centrálního nervového systému, ovlivnění viscerální bolesti...).

Mezi nejčastěji užívané probiotické bakterie patří Lactobacillus. V placebem kontrolované randomizované dvojitě zaslepené multicentrické studii ROME III (1) se potvrdilo, že tento probiotický kmen snižuje bolest břicha, nadýmání a frekvenci stolice a mění její konzistenci. Další studie (2), konkrétně se synbiotikem obsahujícím kmen Bifidobacterium animalis lactis a fruktooligosacharidy, pak potvrdila zmírnění bolestí břicha, protizánětlivý účinek a zlepšení kvality života u pacientů, kteří toto synbiotikum užívali.

Důležitou roli v léčbě má rovněž úprava stravy. Dieta FODMAP, založená na omezení až vyloučení potravin s vysokým obsahem fermentovaných oligosacharidů, je standardem právě u pacientů s IBS.

Kmínový a mátový olej

Z fytofarmak lze doporučit například lék obsahující kombinaci kmínové a mátové silice. Koch et al. ve studii z roku 2015 potvrdili, že kmínová silice aktivně snižuje obsah střevních plynů, snižuje viscerální přecitlivělost, působí spasmolyticky a podporuje vyprazdňování. Inhibuje též selektivně růst bakterií. Příznivě tak působí při nadýmání a bolestech břicha. Silice z máty peprné rovněž snižuje viscerální přecitlivělost, uvolňuje střevní svaly, působí protizánětlivě na střevní bariéru a pozitivně ovlivňuje mikrobiotu.

Kmínový a mátový olej jsou standardní součástí léčby funkčních poruch GI traktu (zvláště jsou-li spojené s viscerální hypersenzitivitou). Placebem kontrolované klinické studie potvrdily krátkodobý i dlouhodobý účinek kombinace mátové a kmínové silice a úlevu od funkčních gastrointestinálních potíží při jejich užívání (3–5).

Závěr

Existuje skupina nemocí, u nichž jsou silná doporučení pro změnu mikrobioty. Jedná se o syndrom dráždivého tračníku, ulcerózní kolitidu, průjem související s užíváním antibiotik a divertikulózu.

Multifaktoriální patofyziologie IBS a dalších funkčních poruch trávicího traktu vyžaduje multimodální terapii. Uplatnit se mohou dietní opatření, psychosomatický přístup, doplňky stravy, prebiotika a probiotika nebo některá rostlinná léčiva, jež zmírňují bolesti břicha, zlepšují konzistenci stolice, snižují plynatost a křeče v břiše. Pacientům se nicméně nedoporučuje samoléčba probiotiky, neboť jejich nevhodné užívání může vyvolat probiotický syndrom s podobnými příznaky jako IBS. Naopak je vhodné doporučit jinou symptomatickou léčbu s ověřenou účinností.

MUDr. Andrea Skálová
redakce proLékaře.cz

Zdroje:
1. Ducrotté P., Sawant P., Jayanthi V. Clinical trial: Lactobacillus plantarum 299v (DSM 9843) improves symptoms of irritable bowel syndrome. World J Gastroenterol 2012; 18 (30): 4012–4018, doi: 10.3748/wjg.v18.i30.4012.
2. Neyrinck A. M., Rodriguez J., Taminiau B. et al. Improvement of gastrointestinal discomfort and inflammatory status by a synbiotic in middle-aged adults: a double-blind randomized placebo-controlled trial. Sci Rep 2021; 11: 2627, doi:10.1038/s41598-020-80947-1.
3. Rich G., Shah A., Koloski N. et al. A randomized placebo-controlled trial on the effects of Menthacarin, a proprietary peppermint- and caraway-oil preparation, on symptoms and quality of life in patients with functional dyspepsia. Neurogastroenterol Motil 2017; 29 (11): e13132, doi: 10.1111/nmo.13132.
4. May B., Kohler S., Schneider B. et al. Efficacy and tolerability of a fixed combination of peppermint oil and caraway oil in patients suffering from functional dyspepsia. Aliment Pharmacol Ther 2000; 14 (12): 1671–1677, doi: 10.1046/j.1365-2036.2000.00873.x.
5. Storr M., Stracke B. Menthacarin for long-term treatment of functional dyspepsia – results from a clinical trial follow-up. Z Gastroenterol 2023 Mar; 61 (3):257–267, doi: 10.1055/a-1823-1333.