#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Kyselina listová v praxi: víc než jen doplněk pro těhotné − stručný průvodce pro aktivní lékárníky

26. 2. 2025

Jaké jsou rozdíly mezi různými formami kyseliny listové? A kdy a komu je správně doporučit? Následující článek se zabývá problematikou suplementace kyseliny listové s důrazem na její aktivní formu − folát − a přináší praktické informace o jejích výhodách i rizicích.

Úvod

Udělejme si na úvod pořádek v základních pojmech. Terminologie v oblasti kyseliny listové a folátů je totiž často nejednotná a v různých zdrojích se setkáváme s odlišnými definicemi. Pojem „folát“ někdy zahrnuje všechny formy, syntetické i přírodní, jindy jen přírodní, nebo dokonce pouze biologicky aktivní formy. Tato nejednotnost znesnadňuje orientaci v problematice a může vést k nesprávné interpretaci informací. Abychom správně chápali roli folátu v organismu, je třeba rozlišovat mezi kyselinou listovou z doplňků stravy, foláty obsaženými v potravinách a jejich metabolicky aktivní formou, 5-methyltetrahydrofolátem (5-MTHF).

Lidské tělo si foláty neumí samo vytvořit a v těle se jich ukládá jen malé množství, proto je musíme přijímat ve stravě nebo z doplňků stravy.

Kyselina listová

Kyselina pteroylmonoglutamová (PGA), běžně známá jako kyselina listová, je syntetická forma vitaminu B9. Její molekula se skládá ze 3 částí: plně oxidovaného pteridinu, kyseliny para-aminobenzoové a jedné molekuly kyseliny glutamové. V přírodě se v této formě nevyskytuje a sama o sobě není biologicky aktivní. Po vstupu do enterocytů se snadno přeměňuje na aktivní formu − 5-MTHF, který je následně transportován do krevního oběhu a zapojuje se do metabolických procesů.

Díky své vysoké stabilitě, neutrální chuti a absenci zápachu patří PGA mezi nejvyužívanější formy v doplňcích stravy, léčivých přípravcích i fortifikovaných potravinách.

Přirozené foláty

Foláty se v potravě vyskytují převážně ve formě polyglutamátů, tzn. s více molekulami kyseliny glutamové navázanými na základní strukturu. Aby mohly být vstřebány, musejí se nejprve v tenkém střevě, konkrétně v duodenu a jejunu, rozštěpit na monoglutamáty. To zajišťuje enzym pteroylpolyglutamát hydroláza, lokalizovaný v kartáčovém lemu střevní sliznice.

Přírodní foláty jsou poměrně nestabilní a při zpracování potravin dochází ke značným ztrátám. S rostoucím počtem glutamátů v molekule folátu se navíc snižuje jeho biologická dostupnost.

Aktivní forma

Po vstupu do enterocytu se malé množství monoglutamátu PGA nebo pocházejícího z dietních folátů přeměňuje na dihydrofolát a poté na tetrahydrofolát (THF). Oba děje katalyzuje enzym dihydrofolátreduktáza (DHFR). Vzápětí se THF, za přispění enzymu serinhydroxymethyltransferázy a vitaminu B6, mění na 5,10-methylentetrahydrofolát. Ten je dále přeměňován na aktivní formu 5-methyltetrahydrofolát (5-MTHF) enzymem methylentetrahydrofolátreduktázou (MTHFR). Všechny formy folátu jsou vedeny portální žilou do jater, kde se dokončí konverze ještě nemetabolizovaných forem na DHF, THF a dále na 5-MTHF. Ten je následně uvolňován do systémového krevního oběhu a transportován do cílových buněk. Zde jako donor methylové skupiny zajišťuje přeměnu homocysteinu na methionin, nepřímo se účastní syntézy nukleových kyselin a podílí se na mnoha dalších buněčných pochodech, včetně syntézy neurotransmiterů a regulace genové exprese.

Kde může dojít k chybě

K problémům s přeměnou folátů na aktivní formu může dojít při snížené aktivitě enzymů štěpících polyglutamáty, například při nedostatku zinku, přítomnosti inhibitorů v potravě nebo při nadměrném příjmu alkoholu. Další příčinou je častý, i když běžně nestanovovaný polymorfismus genu pro MTHFR, který způsobuje sníženou aktivitu enzymu a tím zhoršuje kompletní přeměnu na 5-MTHF.

Problémy s nedostatkem i nadbytkem

Deficit aktivní formy folátu (5-MTHF) v těle omezuje přeměnu homocysteinu na methionin a může vést ke zvýšení hladiny homocysteinu v krvi, která je spojována se zvýšeným rizikem kardiovaskulárních i neurodegenerativních onemocnění. V těhotenství je adekvátní zásobení aktivním folátem nezbytné pro správný vývoj plodu a jeho nedostatek zvyšuje riziko vzniku vrozených defektů neurální trubice.

Doporučení pro praxi

Pro dospělé činí doporučená denní dávka 400 µg tzv. DFE (dietary folate equivalent). Tato jednotka pomáhá zohlednit rozdíly v biologické dostupnosti a umožňuje lepší porovnání množství folátu, které tělo skutečně využije, nezávisle na formě, v níž byl do těla dodán. Aktivní forma folátu, 5-MTHF, se vstřebává ještě lépe než syntetická kyselina listová, proto se jí pro dosažení stejného účinku užívá menší množství. Například 400 µg dietního folátu odpovídá zhruba 200–240 µg 5-MTHF.

Ženy, jež jsou gravidní nebo plánují otěhotnět, by měly užívat 600−800 µg DFE denně. U těhotných s mutací genu pro MTHFR je obzvlášť důležitá suplementace aktivní formou folátu, 5-MTHF. Díky ní se obchází snížená aktivita enzymu MTHFR a do organismu se přímo dodává aktivní metabolit. Na trhu je 5-MTHF dostupný i v generické formě, například jako L-methylfolát vápenatý.

Závěr

K dosažení optimální hladiny aktivního folátu je nezbytný individualizovaný přístup a aktivní poradenství lékárníků. Ti by měli zohlednit možné příčiny deficitu, volbu vhodné formy a zároveň se ptát na stravovací návyky a užívané doplňky stravy. Zvýšenou pozornost vyžadují těhotné ženy, senioři, pacienti s poruchami vstřebávání a jedinci užívající léčiva ovlivňující metabolismus folátů (například antiepileptika či metformin). Před nasazením vysokých dávek kyseliny listové je vhodné ve spolupráci s lékařem zkontrolovat hladinu vitaminu B12, a to zejména u seniorů, kteří jsou k jeho deficitu náchylnější.

(zemt)

1. Seyoum Tola F. The concept of folic acid supplementation and its role in prevention of neural tube defect among pregnant women: PRISMA. Medicine 2024; 103 (19): e38154, doi: 10.1097/MD.0000000000038154.
2. Visentin M., Diop-Bove N., Zhao R., Goldman I. D. The intestinal absorption of folates. Ann Rev Physiol 2014; 76: 251–274, doi: 10.1146/annurev-physiol-020911-153251.
3. Milman N. Intestinal absorption of folic acid – new physiologic & molecular aspects. Indian J Med Res 2012; 136 (5): 725–728.
4. Caudill M. A. Folate bioavailability: implications for establishing dietary recommendations and optimizing status. Am J Clin Nutr 2010; 91 (5), 1455S–1460S, doi: 10.3945/ajcn.2010.28674E.



Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#