Jak střevní mikrobiota ovlivňuje funkci štítné žlázy

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy

Autoimunitní onemocnění štítné žlázy jsou s prevalencí 2−5 % populace nejčastěji se vyskytující orgánově specifické autoimunitní choroby. Vyskytují se často společně se střevními onemocněními, pravděpodobně v důsledku porušené střevní bariéry a následného zvýšení střevní permeability, což umožňuje antigenům proniknout střevní stěnou a aktivovat imunitní systém. Pacienti s Gravesovou-Basedowovou nemocí či Hashimotovou tyreoiditidou mají často pozitivní i protilátky proti gliadinu, transglutamináze a kvasinkám Saccharomyces cerevisiae.

Složení střevní mikrobioty ovlivňuje štítnou žlázu různými mechanismy. Ve střevě se vstřebávají mikronutrienty nezbytné pro funkci štítné žlázy − jód, železo a měď jsou důležité pro syntézu hormonů štítné žlázy, selen a zinek pro konverzi volného thyroxinu (fT4) na volný trijodthyronin (fT3) a vitamin D reguluje imunitní odpověď organismu. Tyto mikronutrienty jsou u pacientů s onemocněním štítné žlázy často deficientní. Některé bakteriální druhy navíc mohou navozovat zkříženou reaktivitu protilátek s tyreoperoxidázou a tyreoglobulinem (např. Lactobacillus spp. a Bifidobacterium spp.).

Ovlivnění dávky užívaných léků

U pacientů s autoimunitními onemocněními štítné žlázy je prvním krokem v léčbě obnovení eutyreózy, u hypotyreózy substitucí hormonů štítné žlázy, u hypertyreózy naopak specifickými antityreoidálními léky. Správné nastavení léčby ovlivňuje mnoho faktorů: věk, pohlaví, změny BMI, etiologie tyreoidální dysfunkce, dočasné užívání jiných léků, změna stravovacích návyků, užívání sójových proteinů, gastrointestinální malabsorpce, infekce, bariatrická operace, atrofická gastritida, cystická fibróza. Všechny tyto situace mohou paralelně ovlivnit vstřebávání léků, a tím i závažnost dysfunkce štítné žlázy. Složení střevní mikrobioty může mít vliv rovněž na dostupnost L-thyroxinu a dále toxicitu tyreostatické léčby.

Probiotika v léčbě onemocnění štítné žlázy

Probiotika jsou nepatogenní životaschopné mikroorganismy, které po užití ovlivňují složení střevní mikrobioty. Jejich podávání se nabízí jako terapeutická možnost u mnoha onemocnění, mimo jiné právě u onemocnění štítné žlázy. Data naznačují, že u onemocnění štítné žlázy jsou stejně jako u spousty dalších pozitivní suplementace Lactobacillaceae spp. a Bifidobacteria spp. Právě tyto dva kmeny jsou v mikrobiotě u pacientů s onemocněním štítné žlázy často redukované.

Závěr

Střevní dysbióza je u pacientů s onemocněním štítné žlázy běžná. Složení střevní mikrobioty má vliv na rozvoj autoimunitních onemocnění štítné žlázy a vstřebávání mikronutrientů, které jsou pro správnou funkci štítné žlázy nezbytné (jód, selen, zinek, železo). Probiotika mají na střevní mikrobiotu pozitivní vliv, a mohly by tak u autoimunitních onemocnění štítné žlázy představovat přídatnou léčbu.

(epa)

Zdroje:

1. Docimo G., Cangiano A., Romano R. M. et al. The human microbiota in endocrinology: implications for pathophysiology, treatment, and prognosis in thyroid diseases. Front Endocrinol (Lausanne) 2020 Dec 4; 11: 586529, doi: 10.3389/fendo.2020.586529.
2. Fröhlich E., Wahl R. Microbiota and thyroid interaction in health and disease. Trends Endocrinol Metab 2019; 30 (8): 479−490, doi: 10.1016/j.tem.2019.05.008.
3. Knezevic J., Starchl C., Tmava Berisha A., Amrein K. Thyroid-gut-axis: how does the microbiota influence thyroid function? Nutrients 2020 Jun 12; 12 (6): 1769, doi: 10.3390/nu12061769.