I malé množství alkoholu negativně ovlivňuje mozkovou tkáň

Úvod 

Konzumace alkoholu je jedním z hlavních faktorů přispívajících k morbiditě a vysokým zdravotním nákladům na celém světě. Poruchy způsobené užíváním alkoholu (AUD – alcohol use disorder) patří celosvětově k nejrozšířenějším duševním onemocněním. Alkohol má řadu nepříznivých účinků na fyzické, kognitivní a sociální funkce a přispívá například k rozvoji kardiovaskulárních onemocnění, malnutrice, nádorových onemocnění a předčasného stárnutí.  

Silná konzumace alkoholu (tj. > 18 jednotek/týden u žen a > 24 jednotek/týden u mužů) je spojovaná s atrofií mozku, ztrátou neuronů a horší integritou bílé hmoty. O negativních následcích lehké až střední konzumace alkoholu ovšem existují nejednotné důkazy.  

Studie UKB 

Recentně publikovaná studie zkoumala souvislost mezi příjmem alkoholu a strukturou šedé hmoty (ŠH) a mikrostrukturou bílé hmoty (BH) pomocí dat z multimodálních zobrazovacích metod UK Biobank u obecně zdravých dospělých ve středním a starším věku. Prospektivní kohortová studie UKB představuje reprezentativní vzorek populace Spojeného království ve věku 40–69 let a je největším dostupným souborem vysoce kvalitních MRI vyšetření mozku, behaviorálních fenotypů souvisejících s alkoholem a hodnocení socioekonomického prostředí. Data získaná skenováním mozku zahrnují 3 strukturální modality: funkční MRI v klidu a při plnění úkolů a difuzní zobrazení. Měření integrity vláken BH vychází z konvenčního měření frakční anizotropie (FA), průměrné difuzivity (MD) a neuritové disperze a zobrazování hustoty (NODDI). 

Cílem studie bylo zhodnotit souvislost mezi průměrným denním počtem zkonzumovaných jednotek alkoholu (1 jednotka = 10 ml nebo 8 g etanolu) a fenotypy struktury mozku dle zobrazovacích vyšetření: celkový objem ŠH, celkový objem BH, 139 regionálních objemů ŠH, 375 fenotypů mikrostruktury BH.  

Výsledky 

Studie měla k dispozici data rozsáhlé kohorty jedinců (n = 36 678), z nichž bylo 52,8 % (n = 19 390) žen a 7,9 % (n = 2905) abstinentů. Medián věku činil 63,7 roku. Uváděná spotřeba alkoholu kromě abstinentů se pohybovala od mírné (1–2 jednotky/den) až po vysokou (> 4 jednotky/den). Hodnocení zohlednilo řadu potenciálních zavádějících faktorů, jakými jsou věk, tělesná výška, pohlaví, kouření, socioekonomický stav, genetický původ, oblast bydliště, dále vzdělání, BMI a tělesná hmotnost.

Výsledky ukázaly negativní vztah mezi příjmem alkoholu a celkovým objemem šedé a bílé hmoty, regionálními objemy ŠH a indexy mikrostruktury BH. Tyto asociace byly pozorované po celém mozku a byly tím významnější, čím vyšší byla průměrná denní spotřeba alkoholu vyjádřená v jednotkách alkoholu. 

Nejvíce postižené oblasti zahrnovaly frontální, parietální a insulární kortex, ale také temporální a cingulární oblasti. Negativní asociace byly pozorované rovněž v mozkovém kmeni, putamen a amygdale. Konzumace alkoholu byla dále spojená s horší mikrostrukturou bílé hmoty v některých částech mozku. Tyto následky byly patrné již u jedinců, kteří konzumují v průměru 1–2 jednotky alkoholu denně, a zesilovaly v korelaci se zvýšením příjmu alkoholu. 

Závěr 

Uvedená práce potvrdila negativní vliv konzumace alkoholu na makro- i mikrostrukturu mozku. Prokázala zjevné nepříznivé změny již při mírné konzultaci alkoholu. Konkrétně byl zjištěn dopad na celkový objem mozku, objem šedé a mikrostrukturu bílé hmoty, a to i u jedinců s konzumací 1–2 jednotek alkoholu denně, přičemž 1 jednotka odpovídá přibližně 1 dcl vína, třetince 10stupňového piva nebo 1 panáku lihoviny.  

(lexi) 

Zdroje: 
1. Daviet R., Aydogan G., Jagannathan K. et al. Associations between alcohol consumption and gray and white matter volumes in the UK Biobank. Nat Commun 2022; 13: 1175. doi: 10.1038/s41467-022-28735-5. 
2. Komárek L. Hodnocení spotřeby alkoholu. Státní zdravotní ústav, 2007. Dostupné na: https://szu.cz/tema/podpora-zdravi/hodnoceni-spotreby-alkoholu