Generická substituce má své výhody i úskalí, zásadní je však role lékárníka a zájem pacienta

Slovo a zájem pacienta na prvním místě

Rozdíl mezi originálním a generickým léčivem spočívá v obsahu pomocných látek. V důsledku toho se mohou vyskytnout specifické nežádoucí vedlejší účinky, například alergie, z čehož následně plyne i nižší adherence pacienta k léčbě. Často se také stává, že pacient užívá původní lék i generikum současně (double dosing).

Základem generické substituce (GS) musí být správná komunikace s pacientem, srozumitelné vysvětlení důvodu GS a rozdílů mezi generikem a originálním přípravkem. Dále je třeba dodržovat všechny zásady, doporučené postupy a stanoviska České lékárnické komory (ČLnK). V některých případech totiž GS není vhodná, a dokonce může pacienta poškodit.

Na evropském kontinentu se GS praktikuje ve více než 30 zemích, přičemž rozdíly spočívají pouze v míře tolerance nebo povinnosti. Lékař má však vždy právo GS zakázat a pacient ji může odmítnout. Pacienti by měli v přijetí nebo odmítnutí GS hrát zásadní roli. 

Co prozradil výzkum ve finských lékárnách?

V roce 2018 proběhl ve Finsku na toto téma zajímavý výzkum. V 18 lékárnách bylo sesbíráno 1043 dotazníků vyplněných pacienty: 47,9 % respondentů GS někdy přijalo i odmítlo, 41,2 % ji vždy přijalo, 6,0 % vždy odmítlo a 4,9 % respondentů, nejčastěji ve věku 18–34 let, nemělo s GS žádnou zkušenost. Hlavními aspekty, které motivovaly k přijetí GS, byly zájem snížit náklady na léky (75,5 %), dále nedostupnost předepsaného přípravku (30,8 %) nebo již dříve používaného volně dostupného léku (27,4 %). Jako důvody odmítnutí byly uváděny nevýznamný rozdíl v cenách zaměnitelných léčiv (63,3 %) a spokojenost s přípravkem používaným dříve (60,2 %). Stěžejní faktor, který ovlivnil rozhodnutí, představovala cena (81,1 %), následovaly spokojenost s původním lékem (38,4 %) a dostupnost (32,8 %). Klienti, kteří přijali GS, se rozhodovali na základě ceny a dostupnosti; odmítli ji zpravidla v případě užívání léku, který již znali.

Shrneme-li poznatky ze studie, nejdůležitějším faktorem při rozhodování respondentů o přijetí GS je finanční stránka. Z toho plyne nutnost informovat klienty o cenách léků, ale přihlížet také k jejich individuálním potřebám.

Klíčová odborná role vydávajícího lékárníka

I představitelé českých lékárníků kladou důraz na odbornost a důvěryhodnost lékárenské péče. „Potřeba či přání pacienta musí zůstat ‚středobodem‘ naší činnosti, zájmy marketingových inženýrů a managementu obchodních společností jsou druhořadé. Transparentnost a odborná úroveň ‚generické substituce‘ jsou jednoznačně popsány v příslušných zákonech a vyhláškách,“ zdůrazňuje například bývalý prezident ČLnK Lubomír Chudoba. Upozorňuje také na fakt, že lékárník či lékař v pozici zaměstnanců mohou být vystaveni až existenčnímu tlaku z hlediska plnění představ svých nadřízených. Proto v řadě zemí EU lékárník jako garant profesní nezávislosti zůstává jedinou alternativou v provozování lékárny.

Předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel přitakává, že GS musí vyjít z odbornosti vydávajícího lékárníka. Pokud by situaci měly řešit jen vnitřní předpisy například v lékárenských řetězcích, odbornost by podle jeho názoru šla stranou. „Rozhodující osobou v procesu generické substituce musí být vydávající lékárník, který se na prvním místě řídí zájmem pacienta. Jsou léky, které mají velmi nízký terapeutický index, tak tam není odborně vhodné ani nabízet generickou substituci,“ podotýká. U některých léků může podle jeho slov „násilná generická substituce“ pacienta dokonce poškodit. GS proto musí mít jasná pravidla a měla by se provádět jen u některých skupin léků. „Naprosto nevhodná je například u psychofarmak. Procesy a standardy k provedení generické substituce se musejí řídit odborným hlediskem a toho lze docílit odborným výkonem, tedy službou lékárníka při výdeji léků. Tem každopádně dovede sám nejlépe posoudit situaci, kdy se generická záměna provést může, a kdy to naopak není vhodné,“ uzavírá Marek Hampel s tím, že rozvinuté země již v polovině 90. let přešly na jiný způsob ohodnocení odborné práce lékárníka, a to platbou pomocí výkonu za provedení odborné dispenzační práce při výdeji léků.

(lkt)

Zdroje:
1. Nokelainen H., Lämsä E., Ahonen R., Timonen J. Reasons for allowing and refusing generic substitution and factors determining the choice of an interchangeable prescription medicine: a survey among pharmacy customers in Finland. BMC Health Serv Res 2020 Feb 3; 20 (1): 82, doi: 10.1186/s12913-020-4894-3. 
2. Lisá M. Problematika záměn z pohledu lékárníka. Medical Tribune 2014; 10 (14): B5.
3. Cikrt T. Některé praktiky při záměnách léků se politikům nelíbí, ale zatím regulaci nechystají. Zdravotnický deník, 30. října 2017. Dostupné na: www.zdravotnickydenik.cz/2017/10/nektere-praktiky-pri-zamenach-leku-se-politikum-nelibi-zatim-regulaci-nechystaji