Erdostein − látka vhodná k léčbě onemocnění horních i dolních dýchacích cest

Mechanismus účinku

Erdostein je mukomodulační látka působící prostřednictvím aktivních metabolitů. Tyto metabolity obsahují volné thiolové skupiny, jež ruší disulfidické můstky vázající vlákna glykoproteinů v hlenu. Dochází tak ke snížení elasticity a viskozity hlenu, zefektivnění mukociliární clearance a snadnějšímu odstraňování sekretů z horních a dolních cest dýchacích. Erdostein zároveň snižuje schopnost adheze G+ a G− bakterií na epitel dýchacích cest, čímž může snižovat riziko bakteriální superinfekce, působí jako scavenger volných kyslíkových radikálů, má in vitro a in vivo prokázaný protizánětlivý účinek, který se projevuje snížením tvorby některých prozánětlivých cytokinů (IL-6, IL-8), působí proti inhibici alfa-1-antitrypsinu tabákovým kouřem, zvyšuje koncentraci IgA v dýchacích cestách pacientů s CHOPN a předchází inhibici granulocytů způsobené kouřením. Zvyšuje rovněž koncentraci amoxicilinu v bronchiálním sekretu [1].

Indikace

Erdostein je indikován k léčbě akutních i chronických onemocnění horních a dolních dýchacích cest, jako jsou bronchitidy, rinitidy, sinusitidy, laryngofaryngitidy, exacerbace chronické bronchitidy, CHOPN, hypersekreční asthma bronchiale a bronchiektázie. Působí protektivně proti zhoršení onemocnění dýchacích cest, je indikován při stabilní chronické bronchitidě (i u kuřáků) a k prevenci rekurentních infekčních epizod. Je možné jej využít rovněž k adjuvantní léčbě spolu s antibiotiky a dále se používá k předcházení komplikacím po chirurgickém zákroku, jakými jsou zápal plic nebo nevzdušnost části plic. [1]

Erdostein v léčbě opakovaných respiračních infekcí u dětí

Recidivující respirační infekce postihují 6–10 % dětí ve věku do 6 let, a jsou tak jedním z nejčastějších důvodů jejich návštěv praktického lékaře. V sezóně 2014/15 byla provedena observační multicentrická národní retrospektivně-prospektivní studie ERICA, která zkoumala přínos podávání erdosteinu u dětí s opakovanými respiračními infekcemi. Do studie byly zařazeny děti ve věku do 18 let, které měly v předchozí sezóně (2013/14) minimálně 2 infekce dýchacích cest, byly léčené antibiotiky a ve sledované sezóně se u nich nově vyskytla virová infekce dýchacích cest dle testu na C-reaktivní protein (hodnota CRP ≤ 40). U pacientů bylo zahájeno podávání erdosteinu.

Do sledování bylo zařazeno 342 pacientů, přičemž převládala skupina dětí ve věku 3–6 let (49,4 %). Celkem bylo analyzováno 473 infekcí. Nejčastěji zastoupenou diagnózou byla akutní bronchitida (40 %) následovaná akutní tracheobronchitidou (18,6 %) spolu s akutní laryngofaryngitidou (18,2 %) a akutní laryngitidou a tracheitidou (14,2 %). U 45 % pacientů byla uvedena alergie nebo astma. Děti užívaly erdostein podle SPC příslušného přípravku. Ve sledované sezóně se signifikantně snížil počet nasazení antibiotik (na 4,4 % všech zaznamenaných infekcí), stav při kontrolním vyšetření po nasazení léčby byl u 91 % pacientů uzavřen jako vyléčený a jen u 6,3 % byly zaznamenány komplikace základního onemocnění. Při terapii erdosteinem došlo k rychlejšímu zlepšení stavu, průběh onemocnění byl mírnější a významně se snížil počet recidiv. [2]

Přínos erdosteinu u sekretorického zánětu středouší

Otitis media secretorica (OMS) patří mezi nejčastější příčiny nedoslýchavosti u dětí. Historicky byla v rámci léčby podávána celkově antibiotika, kortikosteroidy, mukolytika, antihistaminika a dekongescencia, ale u žádného z těchto léčiv nebyla prokázána signifikantní účinnost. Použitím erdosteinu v léčbě OMS se zabývala neintervenční multicentrická poregistrační studie z roku 2015, ve které byla po dobu 2 měsíců sledována skupina 42 dětí od 3 do 18 let, z toho 11 s rozštěpem a 7 s chronickou formou OMS.

Po 1 i 2 měsících léčby byl patrný statisticky významný úbytek pacientů s pocitem zalehnutí ucha (p < 0,01), po 2 měsících došlo při srovnání se vstupním vyšetřením k subjektivnímu zlepšení u 83 % pacientů. Objektivní hodnocení ukázalo, že klesl počet pacientů, u kterých byl otomikroskopicky zjištěn sekret ve středouší (o 81 %), tympanometrie ukázala nárůst pacientů s fyziologickou křivkou A o 34 %, u křivky B snížení o 68 % pacientů, audiometricky došlo k nárůstu počtu pacientů bez převodní vady o 22 % a ke snížení počtu pacientů s převodní vadou ≥ 30 dB o 13 %. Celková účinnost léčby byla lékaři hodnocena u 57 % pacientů jako velmi dobrá a u 22 % jako dostatečná. Bezpečnost i tolerance byly hodnocené jako vynikající. [3]

(blu)

Zdroje:
1. Aktuální SPC přípravku Erdomed. Dostupné na: www.sukl.cz/modules/medication/search.php
2. Kopřiva F. Sledování ATB léčby dětských pacientů s recidivujícími respiračními infekcemi v letech 2013–2016 a erdosteinu aneb co nám řekla „ERICA“. Vox pediatriae 2017; 17 (1): 42–44.
3. Otruba L., Salzman R., Kellnerová R. et al. Erdostein u otitis media secretorica. Otorinolaryngologie a foniatrie 2015; 64 (2): 107−110.