Co se děje s naší kůží v zimě?
Chladné počasí pozná většina pacientů s atopickým ekzémem nebo psoriázou doslova na vlastní kůži. Co se děje ve zdravé i nemocné pokožce v zimním období? Proč dochází ke zhoršení potíží a které látky bychom měli hledat v přípravcích určených k jejich zmírnění? Následující text přináší odpovědi nejen na tyto otázky.
Klíčová funkce rohové vrstvy
Jednou z nejdůležitějších funkcí kůže je funkce ochranná. Podílí se na ní část pokožky označovaná jako rohová vrstva – stratum corneum (SC). Tento vysoce organizovaný komplex anukleárních buněk, aminokyselin, bílkovin a látek lipidového charakteru nejen že chrání organismus před vniknutím cizorodých látek z vnějšího prostředí, ale také velmi efektivně brání ztrátám tekutin. Pro správné obranné a biomechanické vlastnosti kůže, především pevnost a pružnost, je nezbytné, aby tato vrstva obsahovala cca 10–13 % vody.
Základem je správná hydratace
Vodu přítomnou v epidermis lze rozdělit do dvou skupin. Voda vázaná v extracelulární matrix a korneocytech podmiňuje hlavně mechanické vlastnosti rohové vrstvy. Na udržování jejího obsahu se podílejí hygroskopické látky souhrnně označované jako přirozený hydratační faktor (NMF − natural moisturizing factor). Mezi klíčové sloučeniny zde patří urea, glycerol a kyselina močová či mléčná.
Transepidermální voda hraje zásadní roli v zásobování postupně se diferencujících keratinocytů kyslíkem a živinami. Pochází z cirkulující krve ve škáře a podkoží a do vyšších vrstev včetně SC se dostává difuzí. Množství vody, jež se pasivně odpařuje přes kůži do vnějšího prostředí, se označuje jako transepidermální ztráta vody (TEWL − transepidermal water loss).
Vliv zimních podmínek na kondici kůže
Cílem řady studií bylo zjistit, jaký vliv mají klimatické podmínky na TEWL, produkci mazu a obsah NMF. I když výsledky nesvědčí vždy jednoznačně pro negativní vliv nízké teploty nebo relativní vlhkosti, pomohly objasnit mechanismy změn, jež ve stratum corneum probíhají. Z nich se pak odvíjejí možnosti jak ovlivnit hydrataci pokožky pomocí dermatologických extern nebo kosmetických přípravků.
Nízká vlhkost i teplota vedou ke snížení bariérové funkce kůže a zvýšené náchylnosti k mechanickému namáhání. Narušená bariéra v povrchových vrstvách SC umožňuje vyplavování NMF z níže uložených korneocytů, čímž se obsah NMF dále snižuje. Bylo také prokázáno, že pro správné uspořádání lipidů i proteinů v extracelulární matrix je ideální relativní vlhkost vnějšího prostředí kolem 60 %.
Ke zhoršení kožní bariéry v zimě přispívá i menší intenzita slunečního záření, jež je nezbytné pro tvorbu vitaminu D. Snížená hladina kalcitriolu vede k redukci aktivity enzymů podporujících diferenciaci keratinocytů a syntetizujících lipidy.
Role kožního mazu
Na retenci vlhkosti v pokožce se velkou měrou podílí kožní maz. Společně s potem tvoří na povrchu stratum corneum film, jehož mírně kyselé pH příznivě moduluje aktivitu enzymů potřebných pro správnou funkci kožní bariéry. Produkce mazu na místech exponovaných chladnému a suchému vzduchu však výrazně klesá, stejně jako obsah přirozeně hydratačních látek kyselého charakteru z potu. Změna pH vede k abnormální deskvamaci a šupinatění.
Jak pečovat o ohroženou kůži?
U pacientů s atopickou dermatitidou nebo psoriázou dochází v zimním období k častějším exacerbacím onemocnění. Kromě primárně patologických změn ve složení jejich kůže má na zhoršování určitý podíl i teplejší, málo prodyšné oblečení a expozice alergenům uzavřených místností. Cílem péče o postiženou kůži je tak udržet správnou hydrataci SC, a to ideálně kombinací látek, jež jsou přirozenou součástí této vrstvy. Základem topických přípravků jsou proto typicky glycerol, urea, ceramidy nebo mastné kyseliny.
Kůže si umí poradit
Pokožka se negativním klimatickým podmínkám dokáže do určité míry přizpůsobit. Bezprostředně po dehydrataci stratum corneum nastává zvýšení kompaktnosti lipidů extracelulární matrix, čímž se sníží propustnost pro vodu. Postupně dochází ke snížení deskvamace, zvýšení epidermální proliferace, zvětšení tloušťky rohové vrstvy i k sekreci lipidů. Někteří autoři dokonce naznačují, že bariérová funkce kůže vystavené nízké relativní vlhkosti prostředí se ve skutečnosti zlepšuje. Nikdy však není na škodu ji v její přirozené reparační funkci podpořit.
(zemt)
Zdroje:
1. Dolečková I., Čápová A., Machková L. et al. Seasonal variations in the skin parameters of Caucasian women from Central Europe. Skin Res Technol 2021; 27 (3): 358−369, doi: 10.1111/srt.12951.
2. Sunwoo Y., Chou C., Takeshita J. et al. Physiological and subjective responses to low relative humidity in young and elderly men. J Physiol Anthropol 2006; 25 (3): 229−238, doi: 10.2114/jpa2.25.229.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- Antibiotika na nachlazení nezabírají! Jak můžeme zpomalit šíření rezistence?
- FDA varuje před selfmonitoringem cukru pomocí chytrých hodinek. Jak je to v Česku?
- Ibuprofen jako alternativa antibiotik při léčbě infekcí močových cest
- Prof. Jan Škrha: Metformin je bezpečný, ale je třeba jej bezpečně užívat a léčbu kontrolovat
- Jak a kdy u celiakie začíná reakce na lepek? Možnou odpověď poodkryla čerstvá kanadská studie